sociÁlnÍ politika - vŠpj/sociální... · 2015-04-14 · sociální politika řízení...
TRANSCRIPT
--------------------------------------------------------VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra ekonomických studií
SOCIÁLNÍ POLITIKA
Systém sociálního zabezpečení
Studijní opora
Ing. Věra Nečadová
2014
Recenzovali: Mgr. Jan David Dvořák
Ing. Zuzana Pěchotová
Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor.
Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.
Sociální politika – Systém sociálního zabezpečení
1. Vydání
Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2015
Tisk Ediční oddělení VŠP
© Ing. Věra Nečadová
ISBN 978-80-88064-08-4
- 3 -
Obsah
Úvod ............................................................................................................... 5
1. Systém sociálního zabezpečení v ČR ......................................................... 8
1.1 Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti...................... 13
1.2 Charakteristika systému sociálního zabezpečení v ČR ...................... 14
Shrnutí ...................................................................................................... 18
1. Sociální zabezpečení – pojištění .......................................................... 22
1.1. Sociální zabezpečení – nemocenské pojištění ............................... 25
2.1.1 Nemocenské pojištění ................................................................. 26
2.1.2 Důchodové pojištění .................................................................... 31
2.1.3 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ................................. 39
Shrnutí ...................................................................................................... 44
3. Zdravotní pojištění ................................................................................... 47
3.1 Pojem „zdravotní pojištění“ ............................................................... 49
3.2 Zdravotní pojišťovny.......................................................................... 53
3.3 Průkaz mimořádných výhod .............................................................. 56
3.4 Česká správa sociálního zabezpečení ................................................. 58
3.5 Principy veřejného zdravotního pojištění ........................................... 62
3.6 Zdroje financování zdravotnictví a toky financí v České republice .. 68
3.6.1 Státní rozpočet ............................................................................. 69
3.6.2 Příspěvky na zdravotní pojištění ................................................. 69
3.6.3 Přímé platby od pacientů ............................................................. 69
Shrnutí ...................................................................................................... 70
4. Státní sociální podpora ............................................................................. 74
4.1 Pilíře sociálního systému .................................................................... 76
4.2 Státní sociální podpora ....................................................................... 77
4.3 Okruh oprávněných osob ................................................................... 79
4.4 Žádosti o poskytování dávek a způsob jejich vyplácení .................... 80
Shrnutí ...................................................................................................... 81
5. Specifické pojmy související se státní sociální podporou - dávkami a
příklady dávek .............................................................................................. 84
5.1 Jednotlivé dávky státní sociální podpory .......................................... 88
5.1.1 Legenda k jednotlivým dávkám státní sociální podpory ............. 89
- 4 -
5.2 Modelové příklady dávek SSP ........................................................... 95
Shrnutí .................................................................................................... 111
Seznam použité literatury ........................................................................... 116
Příloha č. 1 ................................................................................................. 120
- 5 -
ÚVOD
Vážení a milí studenti,
předkládám vám studijní oporu, která se týká oblasti sociální politiky,
když se především v této opoře zaměřím na systém sociálního zabezpečení..
Prostřednictvím této studijní opory byste měli získat základní teoretické
znalosti z výše uvedené oblasti, která je velmi významnou oblastí, když
možno konstatovat, že tato oblast se přímo dotýká (dříve, či později)
každého z nás.
S průmyslovým rozvojem každé země dochází ke změnám životních
podmínek, způsobu a charakteru práce, pracovních podmínek a ke změně
života člověka vůbec. Tyto změny jsou doprovázeny nárůstem sociálních
rizik. Pro člověka se stává stále obtížnějším nést tato sociální rizika (sociální
události), a proto se snaží prosazovat a stále více uskutečňovat jejich
společenské odstraňování.
Sociální zabezpečení, které je součástí sociální politiky, chápeme ve své
podstatě jako soubor institucí, zařízení a opatření, jež pomáhají předcházet,
zmírňovat a odstraňovat následky sociálních událostí občanů. V různých
zemích má různý obsah. V užším pojetí se omezuje např. pouze na
důchodové zabezpečení a sociální služby, v širším pojetí je do něj
zahrnována péče o zdraví, zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc
a úrazy, zabezpečení matek v těhotenství a mateřství, pomoc při výchově
dětí v rodině, zabezpečení v invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení
rodinných příslušníků a pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti.
Sociální zabezpečení ale můžeme charakterizovat i jako souhrn právních,
finančních a organizačních nástrojů a opatření kompenzujících nepříznivé
finanční a sociální důsledky formou sociálních příjmů (na principu pojištění
nebo prostými dávkami), sociálních služeb a sociálních azylů.
Cílem této studijní opory je, abyste po jejím prostudování a
zodpovězení všech otázek dokázali:
definovat základní pojmy, které s oblastí systému sociálního
zabezpečení souvisejí,
vniknout a pochopit poměrně složitou problematiku systému
sociálního zabezpečení a dodržování daných norem a předpisů,
včetně objasnění základních pojmů s problematikou souvisejících,
- 6 -
charakterizovat situaci, která v současné době je spojená se
systémem sociálního zabezpečení.
Doporučení ke studiu
Studijní opora je rozdělena do pěti kapitol, když každá kapitola sleduje
vlastní téma a toto je vždy v závěru stručně shrnuté.
Věnujte dostatek času na studium jednotlivých kapitol, jako orientační
doporučení si vám dovoluji navrhnout v průměru hodinu a půl až dvě
hodiny na každou kapitolu. Toto časové rozhraní by mělo zahrnovat kromě
intenzivního studia teorie i její zopakování, případně splnění dalších aktivit.
D o p o r u č u j i studovat předkládaný materiál důsledně, po
jednotlivých kapitolách, tak jak jsou řazeny za sebou a věřím, že vás potom
i zaujme více obsah kapitol a dostaví se zároveň předpokládaný výsledek.
Při vlastním studiu se snažte vše důkladně promýšlet, vytvářet si vlastní
názor a hledat vzájemné souvislosti. Vracejte se ke statím, které vám nebyly
dostatečně jasné a srozumitelné, měli jste pocit, že jsou náročné a složité,
když hlavně tyto úseky neustále opakujte a pokročte dále ve studiu až
budete přesvědčení o tom, že jste danou část zcela zvládli.
Pro zdárné a úspěšné studium, a hlavně ve vlastním zájmu, nepřeskakujte
žádnou kapitolu, protože jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují a jsou
právě záměrně takto řazeny za sebou.
Nepodceňujte význam kontrolních otázek a snažte se na ně vždy po
prostudování kapitoly poctivě odpovědět. Až se vám to zdaří a budete sami
se sebou a svými výsledky spokojeni, pak teprve pokračujte ve studiu dále.
Pojmy k zapamatování se snažte vždy v závěru kapitoly naplnit
adekvátním obsahem a pokud se vám to nepodaří, vraťte se ke studiu
příslušné kapitoly opětně. Pokud nebudete mít subjektivní pocit, že danou
problematiku zvládáte podle vašich představ, nepokračujte dál ve studiu a
soustřeďte se znovu na stávající text.
V průběhu studia textu si dělejte poznámky, zaznamenávejte si své
vlastní postřehy, případně náměty, když toto vše potom můžete využít při
dalším studiu.
- 7 -
Byla bych velice ráda, aby předkládaná studijní opora, úvod které jste
právě dočetli až do samého závěru, byla pro vás odpovídajícím studijním
zdrojem informací, které nebudete využívat pouze po dobu studia na
Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, ale i v dalším vašem aktivním životě,
například až se jednou zapojíte do pracovního procesu.
Přeji vám při studiu této studijní opory dostatek energie a zároveň i chuti,
odvahy a trpělivosti. Jen tak budete mít potom pocit z dobře vykonané
práce.
Věra Nečadová
autorka
- 8 -
1. Systém sociálního zabezpečení v ČR
Cíl:
Tato úvodní kapitola je sestavena tak, abyste po jejím prostudování
dokázali:
charakterizovat systém sociálního zabezpečení,
rozlišovat jednotlivé složky sociálního zabezpečení,
rozebrat stručně základní pojmy, které s problematikou souvisejí,
popsat a stručně vysvětlit podstatu sociálního zabezpečení,
vysvětlit a zdůvodnit významnost sociálního zabezpečení,
výstižně objasnit postavení sociálního zabezpečení v souvislosti
s životní úrovní obyvatelstva.
Klíčová slova:
systém sociálního zabezpečení, sociální událost, sociální pomoc, pojištění,
zdravotní pojištění, vyměřovací základ, hmotná nouze, životní minimum,
existenční minimum
Průvodce studiem
Vážené studentky, vážení studenti,
tato první kapitola dané studijní opory má za úkol především objasnit
některé základní pojmy spojené se systémem sociálního zabezpečení,
vymezit jeho místo v oblasti sociální politiky i ve společenském systému a
poukázat na jeho důležitost.
Předpokládám, vážení studenti, že hned od počátku studia tohoto
materiálu budete studovat s chutí a elánem, že nebudete podceňovat tuto
úvodní kapitolu a že si na prostudování této kapitoly vyčleníte asi padesát –
šedesát minut. Nepodceňujte nikdy úvodní části, kde se seznamujete se
základními pojmy! Je třeba jejich obsah dobře znát, neboť z nich budete v
dalších kapitolách vycházet. Věnujte pozornost kontrolním otázkám a po
jejich vyčerpávajícím zodpovězení se věnujte zapamatování a opětnému
vysvětlení klíčových slov, tj. „pojmů k zapamatování“. Studiu této kapitoly
byste měli věnovat asi 50 až 60 minut.
- 9 -
ZÁKLADNÍ POJMY SPOJENÉ SE SYSTÉMEM
SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČR
Základní informace o způsobech, ale také o možnostech sociálního
zabezpečení v ČR.
Co je v podstatě sociální zabezpečení?
Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora státu
svým občanům při tzv. sociálních událostech.
U některých těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné
(nezaměstnanost), u jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo
trvalost (stáří, invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě
pomoci, případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod.
Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo
službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti.
Vymezení některých základních pojmů
Sociální událost
je zpravidla taková nepříznivá životní situace, kterou člověk
nezvládá většinou sám vyřešit vlastními silami, tedy vlastními
prostředky.
Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc),
rodinou (mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera),
nezaměstnaností, chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem
vlastním přičiněním) a nepřizpůsobením se většinové společnosti
(bezdomovectví).
Správa sociálního zabezpečení
je úřad, který má na starosti důchodové pojištění, nemocenské
pojištění, lékařskou posudkovou službu a pojištění osob samostatně
výdělečně činných..
Sociální politika
řízení společnosti vedoucí k zajištění potřebné životní úrovně
obyvatel.
Podpůrčí doba - doba, po kterou je poskytována dávka.
Vyměřovací (výpočtový) základ
- částka, ze které se vychází při určení výše dávky.
Podstata
sociálního
zabezpečení
Sociální
událost
Správa
sociálního
zabezpečení
- 10 -
Nezaopatřené dítě (definice dle zák. o důchodovém pojištění)
Nezaopatřeným dítětem je člověk do 26 let, pokud:
se soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje), nemůže studovat pro
nemoc nebo úraz z důvodu dlouhodobého nepříznivého stavu není schopen
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, má ukončenou povinnou školní
docházku, není mu ještě 18 let, nestuduje, je veden na úřadu práce a nemá
nárok na podporu.
Systém sociálního zabezpečení stojí v podstatě na 3 pilířích:
1) Pojištění
je spravedlivé, tzn. pokud si pojištění platíme, můžeme z něho i čerpat, když
u nás v ČR se jedná především o pojištění zdravotní a sociální. Nemocenské
a důchodové pojištění vyřizuje správa sociálního zabezpečení.
- Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky:
nemocenské,
podpora při ošetřování člena rodiny,
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
peněžitá pomoc v mateřství.
- Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných
(OSVČ) se poskytují 2 dávky:
nemocenské,
peněžitá pomoc v mateřství.
2) Systém dávek státní sociální podpory
- nezávislé na příjmu: - závislé na příjmu:
(netestované) (testované)
porodné , příspěvek na bydlení,
pohřebné , přídavek na dítě,
rodičovský příspěvek,
pěstounské dávky.
Pojištění
Systém dávek
státní sociální
podpory
- 11 -
3) Pomoc
jedná se také o solidární pomoc v situacích, kdy nestačí pomoc
předchozích dvou pilířů a občan nedokáže nejrůznější sociální,
případně i jiné situace vyřešit vlastními prostředky.
U nás v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče
Dávky v hmotné nouzi: Dávky sociální péče:
doplatek na bydlení, příspěvky pro zdrav.
příspěvek na živobytí, postižené,
mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na péči.
Sociální zabezpečení dle právního systému ČR
V České republice bývá sociálním zabezpečením označováno pouze
důchodové a nemocenské pojištění, tak jak to vyplývá z pojmosloví zákona
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění
pozdějších předpisů.
Nárok na sociální dávky ze státní sociální podpory má pouze ten, kdo splní
podmínky dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění
pozdějších předpisů.
Sociální
pomoc
Dávky
v hmotné
nouzi
- 12 -
Obr. č. 1 - Souhrnné schéma dávek sociálního zabezpečení
Zdroj: příručka Sociální zabezpečení 2007, Poslední aktualizace: Tereza Komůrková,
srpen 2014; socialni-davky-2013.EU
- 13 -
1.1 Sociální zabezpečení v sociálním systému
společnosti
S průmyslovým rozvojem dochází ke změnám životních podmínek. Pro
člověka se stává stále obtížnějším nést tato sociální rizika (sociální události),
a proto se prosazuje a stále více uskutečňuje jejich společenské
odstraňování. Hlavními sociálními událostmi jsou zejména: nemoc, úrazy,
těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka
apod. Sociální zabezpečení, které je součástí sociální politiky, chápeme
jej jako soubor institucí, zařízení a opatření, jež pomáhají předcházet,
zmírňovat a odstraňovat následky sociálních událostí občanů. V různých
zemích má různý obsah.
V užším pojetí se omezuje např. pouze na důchodové zabezpečení a
sociální služby.
V širším pojetí je do něj zahrnována péče o zdraví, zabezpečení při
dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, zabezpečení matek v
těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení v
invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a
pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti.
Obr. č. 2 – Schéma sociálního zabezpečení
Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního
vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji,
CZ.1.04./3.1.00/05.00050
Sociální
zabezpečení
- 14 -
Sociální zabezpečení můžeme charakterizovat i jako souhrn
právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření
kompenzujících nepříznivé finanční a sociální důsledky formou
sociálních příjmů (na principu pojištění nebo prostými dávkami),
sociálních služeb a sociálních azylů.
1.2 Charakteristika systému sociálního zabezpečení
v ČR
V rámci transformace systému sociálního zabezpečení na systém
sociální ochrany obyvatelstva v ČR na počátku 90. let byly vytvořeny 3
na sebe navazující relativně samostatné systémy – sociální pojištění,
státní sociální podpora a sociální pomoc.
1) Sociální pojištění
V rámci sociálního pojištění - zákon 589/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů jsou řešeny takové sociální situace, na které se občan může předem
připravit (tj. pojistit) formou odložení části své dnešní spotřeby na krytí
budoucí nejisté dlouhodobé či případně krátkodobé sociální situace.
Nemocenské pojištění upravuje zákon čís. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů a v jeho rámci jsou poskytovány
následující dávky:
nemocenská,
ošetřovné,
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
peněžitá pomoc v mateřství.
Orgány nemocenského pojištění jsou okresní správy sociálního zabezpečení,
Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány (Ministerstvo obrany,
vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní
informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a Ministerstvo
práce a sociálních věcí.
Důchodové pojištění je upraveno zákonem čís. 155/1995 Sb. o
důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a v jeho rámci jsou
poskytovány následující dávky:
starobní důchod,
invalidní důchod,
Systém
sociálního
zabezpeční v
ČR
Sociální
pojištění
Nemocenské
pojištění
Důchodové
pojištění
- 15 -
vdovský,
vdovecký a
sirotčí důchod.
Orgány důchodového pojištění jsou okresní správy sociálního
zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány
(Ministerstvo obrany, vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel,
Bezpečnostní informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a
Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ze sociálního pojištění prostřednictvím příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, který odvádějí zaměstnavatelé, je financována:
aktivní politika zaměstnanosti i (rekvalifikace, veřejně prospěšné
práce, investiční pobídky pro zaměstnavatele) a
pasivní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti).
Obr. č. 3 - Pojištění
Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora
celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v
Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050
2) Státní sociální podpora
V rámci systému státní sociální podpory jsou řešeny takové sociální
situace, které jsou na základě určitého společenského opodstatnění uznány,
aby jim byla věnována pozornost, tj. takové sociální situace, jako například
(narození dítěte, péče rodičů o ně v raném stádiu atd.), kdy je účelné,
vhodné a zároveň i žádoucí podpořit rodinu, především rodinu s dětmi.
- 16 -
Upravuje ji zákon čís. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění
pozdějších předpisů. Jednotlivé dávky jsou následující, níže uvedené:
přídavek na dítě,
příspěvek na bydlení,
porodné,
rodičovský příspěvek,
pohřebné,
dávky pěstounské péče - jsou financovány ze státního rozpočtu v
rámci celospolečenské solidarity a jsou vypláceny prostřednictvím
Úřadu práce ČR, krajských poboček.
Obr. 4 – Státní sociální podpora
Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora
celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v
Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050
3) Sociální pomoc
V rámci sociální pomoci se řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a
sociální nouze, tj. situace, které občan není, resp. nebude schopen řešit sám
nebo ani s pomocí vlastní rodiny.
V návaznosti na výsledcích sociální práce, na základní metody
sociální pomoci se sociální pomoc poskytuje v těchto základních
formách:
sociální služby, které poskytují zejména obce, kraje a nestátní
neziskové organizace (NNO),
Dávky sociální
podpory
Sociální
pomoc
- 17 -
dávky sociální péče a sociálně právní ochrana; dávky sociální
péče - dávky pomoci v hmotné nouzi,
příspěvek na péči,
dávky pro zdravotně postižené - tyto dávky jsou poskytovány
Úřadem práce ČR, jeho krajskými pobočkami; sociálně právní
ochrana je zabezpečována pověřenými obecními úřady; náklady
jsou financovány ze státního rozpočtu.
Obr. č. 5 – Sociální pomoc
Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora
celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v
jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050
Institucionální systém sociálního zabezpečení v ČR
Institucionální systém sociálního zabezpečení v České republice tvoří:
MZ ČR – Ministerstvo zdravotnictví ČR,
MPSV ČR –Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR,
MO ČR – Ministerstvo obrany ČR,
MV ČR – Ministerstvo vnitra ČR,
MS ČR – Ministerstvo spravedlnosti ČR,
NNO – nestátní neziskové organizace.
Institucionální
systém
sociálního
zabezpečení
- 18 -
Shrnutí
Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora
státu svým občanům při tzv. sociálních událostech, když u některých
těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné (nezaměstnanost), u
jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo trvalost (stáří,
invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě pomoci,
případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod.
Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo
službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti.
Sociální událost je zpravidla taková nepříznivá životní situace, kterou
člověk nezvládá většinou sám vyřešit vlastními silami, tedy vlastními
prostředky.
Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc), rodinou
(mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera), nezaměstnaností,
chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem vlastním přičiněním) a
nepřizpůsobením se většinové společnosti (bezdomovectví).
Správa sociálního zabezpečení je úřad, který má na starosti důchodové
pojištění, nemocenské pojištění, lékařskou posudkovou službu a pojištění
osob samostatně výdělečně činných.
Systém sociálního zabezpečení stojí v podstatě na 3 pilířích a to
- 1) pojištění (pojištění zdravotní a sociální, nemocenské a
důchodové) ,
- 2) systém dávek státní sociální podpory ,
(jednak dávky nezávislé na výši příjmu – porodné, pohřebné,
rodičovský příspěvek, pěstounské dávky)
a
(dávky závislé na příjmu- příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a
sociální příplatek).
- 3) pomoc - jedná se především o solidární pomoc v situacích, kdy
nestačí pomoc předchozích dvou pilířů a občan nedokáže
nejrůznější sociální, případně i jiné situace vyřešit vlastními
prostředky.
U nás v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče.
Dávky v hmotné nouzi: Dávky sociální péče:
doplatek na bydlení, příspěvky pro zdrav.
Σ
- 19 -
příspěvek na živobytí, postižené,
mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na péči.
Otázky
1) Definujte pojem sociální zabezpečení a charakterizujte jeho
podstatu?
2) Jak byste vysvětlili co znamená jeden ze základních pojmů
sociálního zabezpečení a to je sociální událost?
3) Co se považuje za sociální událost?
4) Které tři základní pilíře obsahuje systém sociálního zabezpečení.
5) Stručně charakterizujte první pilíř sociálního zabezpečení a co je
jeho podstatou?
6) Stručně charakterizujte druhý pilíř sociálního zabezpečení a co je
jeho podstatou?
7) Stručně charakterizujte třetí pilíř sociálního zabezpečení a co je jeho
podstatou?
8) Co rozumíte pod pojmem institucionální systém sociálního
zabezpečení v České republice a co tento systém tvoří?
9) Jaké znáte dávky v souvislosti se sociální pomocí?
10) Co je podstatou státní sociální podpory a jaké dávky jsou její
součástí?
11) Které dávky státní sociální podpory jsou závislé na výši příjmu a u
kterých se příjem nezjišťuje, tedy jsou nezávislé na výši příjmu?
12) Co je podstatou sociálního pojištění a o jaké sociální situace se
zpravidla jedná?
Pojmy k zapamatování
systém sociálního zabezpečení
sociální událost
základní pilíře sociálního zabezpečení
sociální pomoc
- 20 -
dávky sociální péče
dávky v hmotné nouzi
státní sociální podpora
sociální pojištění
institucionální systém sociálního zabezpečení
Doporučená literatura
ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. Vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s.
ISBN 978-802-4737-249.
DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika:
učebnice pro obor sociální činnost. 1. Vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN
978-802 -4738-802.
Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora
celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb
v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
- 21 -
Průvodce studiem
Vážené studentky, vážení studenti,
následující kapitoly dané studijní opory bych velice ráda věnovala
podrobnějším údajům, které se týkají jednotlivých částí systému sociálního
zabezpečení, neboť se domnívám, že je třeba, abyste se v oblasti sociálního
zabezpečení dokázali dobře orientovat a jeho jednotlivým částem dobře
porozuměli a správně pochopili jejich podstatu a význam.
Nechtěla bych se ale zaměřovat příliš na některé detaily, které se velice
často mění, ale chtěla bych, abyste dobře znali podstatu, charakteristiku a
především chápali význam systému sociálního zabezpečení, když bych
chtěla poukázat i na skutečnost, že každý člověk se může ve svém životě
setkat s nepříznivou situací nebo obdobím, kdy není schopen ze svých
příjmů nebo úspor hradit své náklady, aniž by se mu radikálně nesnížil
životní standard.
Ve vyspělých zemích je součástí životní úrovně jak stránka hmotná
(např. přístup k bydlení, vybavenost domácností elektrospotřebiči, auty,
mobilními telefony apod.), ale i nehmotná. A tuto nehmotnou stránku
životní úrovně (často nesmírně špatně exaktně měřitelnou) tvoří především
soustava práv (ale i povinností) občanů – právo na vzdělání (a přístup
k němu), právo na informace, právo na účast ve veřejném životě apod., ale i
sociální jistoty – zajištění a garance ekonomických práv v nepříznivých
životních situacích. Hlavní součástí (nikoliv ale jedinou) sociálních jistot je
právě sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení je potom základní součástí
státní sociální politiky.
Hlavním důvodem vzniku státní sociální politiky byla potom
skutečnost, že ve všech společnostech se vyskytoval stav určitého sociálního
napětí – tzv. sociální otázka. Zjednodušeně možno říci, že sociální otázka je
existence rozdílu v právech politických, ekonomických i osobních a
v možnostech disponování s ekonomickými statky mezi různými sociálními
skupinami. Tyto rozdíly mohou být tak velké, že ohrožují samu existenci
společnosti, případně i státu.
Obsahem státní sociální politiky v novodobé historii je – v té
nejobecnější poloze – péče o blahobyt lidí. Stát přispívá k zajištění vzdělání,
zdraví a nezbytného příjmu. Konkrétní obsah státní sociální politiky se liší
v závislosti na ekonomických podmínkách, na kulturní vyspělosti a na
tradicích (včetně politických) země. A právě nejvýznamnější částí státní
sociální politiky se ale ve všech vyspělých zemích stalo sociální
zabezpečení.
- 22 -
1. Sociální zabezpečení – pojištění
Cíl:
Druhá kapitola studijní opory je věnována problematice pojištění, vztahující
se k systému sociálního zabezpečení. Až budete mít tuto kapitolu důkladně
prostudovanou, tak by Vám nemělo činit potíže
vysvětlit podstatu pojištění v obecné rovině v souvislosti se
sociálním zabezpečením,
rozlišit a definovat charakter sociálního pojištění,
objasnit způsob placení pojistného,
charakterizovat jednotlivé druhy pojistného,
rozebrat problematiku nemocenského a důchodového pojištění a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
popsat podstatu zdravotního pojištění.
Klíčová slova:
pojištění, sociální pojištění, placení pojistného, nemocenské pojištění,
důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zdravotní
pojištění
Průvodce studiem
Vážení studenti,
předkládám Vám poněkud obsáhlejší kapitolu týkající se pojištění, a to
především proto, abyste správně a v souvislostech pochopili problematiku
pojištění obecně, ale zároveň abyste se seznámili s jednotlivými formami
pojištění v souvislosti se systémem sociálního zabezpečení.
I když jsou ve financování sociálního zabezpečení u nás používány i další
nástroje, stále jeho nejvýznamnější část je navázána na oblast sociálního
pojištění. Proto se v této kapitole snažím o to, abyste dobře pochopili obsah
jednotlivých druhů pojištění, ale také abyste si zároveň dobře uvědomili i
nezastupitelný význam pojištění v souvislosti se systémem sociálního
zabezpečení.
Jsem přesvědčena, že text zpracovaný v této kapitole se Vám bude dobře
studovat, když studiu byste měli věnovat cca 2 hodiny.
- 23 -
Sociální zabezpečení – sociální pojištění a jeho podstata
Jak jsem již uvedla výše, je nejvýznamnější částí státní sociální politiky ve
všech vyspělých zemích sociální zabezpečení.
Chtěla bych na tomto místě poukázat a zároveň se odvolat na Konvenci
No. 102/1952 Mezinárodní organizace práce (International Labour Office)
kde se doporučuje, aby se sociální zabezpečení vztahovalo na následující
případy:
- ohrožení zdraví a nemoc,
- pracovní poškození a invalidita,
- pracovní úrazy a nemoci z povolání,
- nezaměstnanost,
- stáří,
- mateřství a rodičovství,
- úmrtí živitele.
Ve všech vyspělých zemích existují různé způsoby zajištění pro výše
uvedené případy, ovšem významně se samozřejmě liší jak rozsahem, tak i
nástroji konkrétní realizace, tj. způsobem financování.
Je proto zcela nepochybné, že sociální zabezpečení je v současné době ve
všech vyspělých zemích (nejen tedy u nás v České republice) velmi úzce
spojeno s veřejnými příjmy i s veřejnými výdaji, a výdaje na sociální
zabezpečení mají stále vzrůstající tendenci.
Tab. č. 1 - Vývoj vládních výdajů na sociální ochranu a ochranu zdraví ve
vybraných zemích EU – v procentech z hrubého domácího produktu
--------------------------------------------------------------------------------------------
Země Rok 2002 2011
--------------------------------------------------------------------------------------------
-----
EU – 27 24,6 26,9
Belgie 24,2 27,4
Česká republika 21,2 21,4
Dánsko 30,2 33,6
Francie 28,3 32,2
Nizozemí 21,4 25,7
Německo 28,1 26,6
Velká Británie 21,6 25,9
Zdroj: Vlastní úprava dle - Eurostat (Statistics in focus 9/2013: Freysson, Wahrig
- 24 -
K hlavním nástrojům, kterými je realizováno sociální zabezpečení (tj. k
hlavním mechanismům financování) patří kromě sociálního pojištění ještě
sociální podpora a sociální pomoc.
K doplňkovým nástrojům (které ale v některých zemích mají
v sociálním zabezpečení velmi významné místo, například v USA) se řadí
soukromé (komerční) pojištění, podnikové zaopatření, charitativní pomoc,
apod. Ve většině zemí je obvyklé využívat kombinaci uvedených nástrojů:
- pro různé případy sociálního zabezpečení jsou užity různé nástroje
nebo jejich kombinace.
Ovšem je třeba dodat, že jednotlivé státy se od sebe liší nejen v jednotlivých
použitých nástrojích, ale i v případech, na které je aplikují a také v jakém
rozsahu je aplikují.
Sociální pojištění je povinné veřejnoprávní pojištění, používané na
všechny výše uvedené případy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od
soukromého, tedy komerčního pojištění má kromě pojištění proti rizikům
ještě významný úkol – redistribuci (přerozdělení) důchodů. Funguje na
základě solidarity – bohatí dotují chudé¸ mladí staré, bezdětní ty, kteří mají
děti, zdraví nemocné. Pojistné bývá odvozeno od výše příjmu.
Systém sociálního pojištění bývá někdy nepřesně označován pojmem
sociální zabezpečení. Tyto pojmy ale nejsou totožné. Podíl sociálního
pojištění na sociálním zabezpečení se liší v jednotlivých zemích podle typu
jejich sociální politiky. Některé země mají sociální zabezpečení založeno
především na sociálním pojištění (takto je to i u nás v České republice), jiné
země využívají především jiných nástrojů sociálního zabezpečení a sociální
pojištění jako veřejnoprávní pojištění tam není vůbec zavedeno.
Systémy sociálního pojištění jsou založeny na jednom ze dvou
základních principů: průběžném financování nebo fondovém
financování.
V systému průběžného financování („PAY-as-you-GO“) plynou do
státního rozpočtu nebo mimorozpočtového fondu prostředky, dávky
jsou vypláceny zpravidla do výše zdrojů. Plátci jsou tedy jiní lidé než
příjemci dávek. Tento systém je silně založen na principu neekvivalence,
solidarity a na mezigeneračním přerozdělování.
Při fondovém financování si každý účastník spoří sám na svém účtu,
tyto prostředky jsou kapitalizovány a pak přeměněny na vyplácené
dávky (tj. plátci jsou stejní lidé jako příjemci dávek).
Ve většině zemí (také u nás v České republice), kde byl v minulosti
využíván především systém průběžného financování, se v posledních letech
Sociální
pojištění
Systémy
sociálního
pojištění
Průběžné
financování
Fondové
financování
- 25 -
přechází k systémům smíšeným: ke kombinaci obou uvedených způsobů
financování, kdy hovoříme o tzv. vícepilířovém systému financování.
1.1. Sociální zabezpečení – nemocenské pojištění
Vycházíme-li z legislativy, která se týká problematiky sociálního
pojištění tak je na místě uvést, že se jedná o povinné veřejnoprávní pojištění
a v České republice ho upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve
znění pozdějších předpisů. Zde se uvádí, že sociální zabezpečení
zahrnuje:
1. pojistné na nemocenské pojištění,
2. pojistné na důchodové pojištění,
3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Úkoly sociálního pojištění:
- pojištění proti rizikům,
- přerozdělení důchodů.
Část jen pro zájemce
Pojistné se platí v české měně:
a) na účet, který přísluší okresní správě sociálního zabezpečení a který
je vedený u poskytovatele platebních služeb,
b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci, který je pověřený přijímat
pojistné, ale lze zaplatit nejvýše částku 10 000 Kč v jednom
kalendářním dni.
Za den platby se považuje den platby pojistného:
a) pokud se platba provádí přes účet, je to den, kdy dojde k připsání
peněz na účet poskytovatele platebních služeb příslušné OSSZ.
b) pokud se platba provádí hotovostí přímo zaměstnanci příslušné
OSSZ, je to den, kdy přijal příslušný zaměstnanec hotovost.
- 26 -
Promlčení pojistného
Ode dne splatnosti je to 10 let, kdy se právo předepsat dlužné pojistné
promlčuje. Pokud se ale zjišťovalo výše pojistného nebo jeho vyměření,
plyne nová promlčecí lhůta, a to od toho dne, kdy se o tom plátce pojistného
dozvěděl.
Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního
výměru, jímž bylo vyměřeno. Po dobu řízení u soudu promlčecí doba
neběží.
Penále
Pokud ve stanovené lhůtě nebylo pojistné uhrazeno anebo pokud bylo
zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je povinen plátce
pojistného platit penále, které činí za každý kalendářní den 0,05 % dlužné
částky. Toto platí i pro výši zálohy na pojistné (§ 14 odst. 8), zákona číslo
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
První placení penále se uskuteční za kalendářní den, který následuje po dni
splatnosti pojistného. Poslední placení penále se naposledy platí za ten den,
ve kterém bylo dříve nezaplacené pojistné zaplaceno.
Pro osobu samostatně výdělečně činnou je posledním dnem, za který platí
penále z dlužných záloh na pojistné:
a) den, ve kterém OSVČ podala přehled za kalendářní rok (§ 15), za
který vznikl dluh na zálohách a pokud byl ve stanovené lhůtě podán
tento přehled,
b) poslední den lhůty, která je stanovená pro podání přehledu za
kalendářní rok (§ 15), za který vznikl na zálohách dluh, pokud nebyl
tento přehled podán ve stanovené lhůtě .
2.1.1 Nemocenské pojištění
Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném
principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze,
které ČSSZ v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere,
jsou příjmem státního rozpočtu.
Problematiku nemocenského pojištění legislativně upravuje zákon
č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Je povinné pro zaměstnance, pro OSVČ je účast na něm dobrovolná.
Jde o celkovou úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje:
Důchodové a
nemocenské
pojištění
Nemocenské
pojištění
- 27 -
- okruh osob účastných nemocenského pojištění,
- nároky z pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek,
- posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění,
- organizační uspořádání nemocenského pojištění.
Pojištění je prováděno příslušnými orgány nemocenského pojištění. To
jsou:
- OSSZ - okresní správy sociálního zabezpečení,
- ČSSZ - Česká správa sociálního zabezpečení,
- Ministerstvo práce a sociálních věcí,
- služební orgány.
Služebními orgány jsou:
- Ministerstvo obrany,
- Ministerstvo vnitra,
- Bezpečnostní informační služba,
- Úřad pro zahraniční styky a informace,
- Generální ředitelství cel,
- Generální inspekce bezpečnostních sborů,
- Vězeňská služba České republiky.
Pojistné na nemocenské pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb.,
o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to:
a) nemocenské,
b) peněžitá pomoc v mateřství,
c) ošetřovné,
d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.
Všechny dávky nemocenského pojištění jsou hrazeny se ze státního
rozpočtu a vyplácí je OSSZ.
Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny.
Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na
nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna
dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.
a) nemocenské
Zaměstnanec, který je dočasně práce neschopný a uznal to ošetřující
lékař, má nárok od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní
Orgány
nemocenského
pojištění
Dávky
nemocenského
pojištění
Nemocenské
- 28 -
neschopnosti až do konce trvání na nemocenské, maximálně však 380
kalendářních dnů. Od 4. pracovního dne do 14. pracovního dne dostane
zaměstnanec náhradu mzdy, kterou mu poskytne zaměstnavatel podle
zákoníku práce. Náhrada mzdy je ve výši 60 % průměrného výdělku.
Osoba samostatně výdělečně činná musí být účastna dobrovolného
nemocenského pojištění alespoň tři měsíce před vznikem dočasné pracovní
neschopnosti pro získání nároku na nemocenské.
b) peněžitá pomoc v mateřství
Základní podmínky nároku na tuto dávku jsou:
Zaměstnanec
-účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta musí trvat
v posledních dvou letech minimálně 270 dnů.
OSVČ
-účast na nemocenském pojištění jako OSVČ musí trvat v posledním roce
minimálně 180 kalendářních dnů,
-u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství,
činí ochranná lhůta tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo jejich poslední
zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.
-pojištěnec, který převzal dítě do vlastní péče, činí doba, po kterou má být
podle zákona vyplácena peněžitá pomoc v mateřství 22 týdnů. Pokud má
pojištěnec více dětí v péči, tak doba činí 31 týdnů.
Tuto dávku je možné pobírat nejdéle do jednoho roku věku dítěte,
pokud jde o dávku náležející z titulu porodu dítěte. Pokud ale jde
o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče, pak je to do
věku 7 let a 31 týdnů.
c) ošetřovné
Nárok na tuto dávku má zaměstnanec, který nemůže pracovat ze
zákona stanoveného důvodu. To jsou:
- osoba ošetřuje nemocného člena domácnosti,
- osoba pečuje o zdravé dítě mladší 10 let, protože:
školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno,
dítěti byla nařízena karanténa,
onemocněla osoba, která jinak o dítě pečuje.
Na tuto dávku zaměstnanec nemůže uplatnit nárok, pokud už druhý
z rodičů uplatnil nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc
v mateřství. Ale toto neplatí, pokud:
Peněžitá pomoc
v mateřství
Ošetřovné
- 29 -
- druhý z rodičů onemocněl,
- druhý z rodičů utrpěl úraz,
- u druhého z rodičů nastaly zákonem stanovené situace,
- druhý z rodičů porodil,
- druhému z rodičů byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě
pečovat.
V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jednomu z oprávněných
nebo postupně dvěma oprávněným a jen jednou, jestliže se v ošetřování
vystřídají. Nepovažuje se za nový případ ošetřování změna druhu
onemocnění.
Do roku 2008 se tato dávka nazývala "Podpora při ošetřování člena
rodiny".
d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Tento příspěvek náleží zaměstnankyni, která byla převedena na jinou práci,
z důvodu mateřství, těhotenství nebo kojení a z tohoto důvodu dosahuje bez
svého zavinění nižšího příjmu než před převedením.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným
zaměstnankyním za kalendářní dny, ve kterých byla převedena na jinou
práci.
Tato dávka se vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem
porodu a do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Výše této dávky se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem
zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně a průměrem jejích
započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých
kalendářních měsících po tomto převedení.
Tab. č. 2 -Výdaje nemocenského pojištění v roce 2011 v mil. Kč
Částka celkem Kč
Výdaje na dávky celkem 21 505
V tom:
- nemocenské 13 354
- ošetřovné 640
- peněžitá pomoc v mateřství 7 506
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 6
Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2012 (http://www.czso.cz)
Zde je na ukázku formulář, který je nutný odevzdat při žádosti o
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Vyrovnávací
příspěvek v
těhotenství a
mateřství
- 30 -
Zdroj: www.cssz.cz/cz/tiskopisy/
Pro dokreslení celé situace problematiky nemocenského pojištění přikládám
tabulku výdajů v roce 2013, když tyto výdaje byly spojeny s nemocenským
pojištěním. Tabulka má značnou vypovídací schopnost a nalezneme zde
přehledně uspořádané jednotlivé peněžité dávky celkem za celou Českou
republiku a zároveň jsou zde údaje rozdělené i podle jednotlivých krajů.
- 31 -
Tab. č. 3 -Výdaje státu na nemocenské pojištění
Přehled, jaký
měl stát výdaje
v roce 2013 na
nemocenské
pojištění podle
peněžitých
dávek.
Kraj
nemocenské
v tis. Kč
ošetřovné
v tis. Kč
peněžitá
pomoc
v mateřství
v tis. Kč
vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a
mateřství
v tis. Kč
výdaje
celkem
v tis. Kč
Česká republika 12 035 454 842 641 7 258 352 6 991 20 143 438
Hlavní město
Praha 2 291 793 173 653 2 621 888 1 271 5 088 605
Středočeský kraj 1 097 408 81 980 576 496 1 121 1 757 006
Jihočeský kraj 709 640 50 543 317 045 178 1 077 405
Plzeňský kraj 673 882 53 999 305 171 214 1 033 265
Karlovarský kraj 234 336 18 864 104 868 288 358 356
Ústecký kraj 837 543 55 179 342 333 493 1 235 549
Liberecký kraj 459 489 33 842 218 867 368 712 566
Královéhradecký
kraj 499 390 43 478 255 738 321 798 926
Pardubický kraj 505 527 35 794 290 652 205 832 178
Vysočina 493 244 32 497 224 037 204 749 981
Jihomoravský
kraj 1 301 013 81 997 828 706 1 012 2 212 728
Olomoucký kraj 635 974 41 247 276 036 286 953 542
Zlínský kraj 709 106 43 892 286 151 146 1 039 295
Moravskoslezský
kraj 1 587 111 95 677 610 363 885 2 294 037
Zdroj: www.vdb.czso.cz, vlastní zpracování
2.1.2 Důchodové pojištění
Důchodové pojištění je povinné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele.
Pro OSVČ je povinné jen tehdy, pokud vykonávají výdělečnou činnost jako
svoji hlavní činnost (v tomto případě platí pojistné na důchodové pojištění a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti alespoň z minimálního
Důchodové
pojištění
- 32 -
vyměřovacího základu. Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost jako
svoji vedlejší činnost je důchodové pojištění povinné pouze v případě, že
dosáhne určité hranice příjmu. Pokud této hranice příjmu nedosáhne, může
se ale stát dobrovolným účastníkem důchodového pojištění. Osoby, které
nejsou ani zaměstnancem a ani OSVČ, se mohou k důchodovému pojištění
přihlásit dobrovolně.
Dávky důchodového pojištění
a) starobní důchod,
b) invalidní důchod,
další tři důchody se nazývají pozůstalostní důchody a jsou to:
c) vdovský důchod,
d) vdovecký důchod,
e) sirotčí důchod.
Všechny dávky se skládají ze základní a procentní výměry.
a) starobní důchod
Podmínky odchodu do starobního důchodu:
- dosažení určitého věku
- získání potřebné doby pojištění.
Nárok na starobní důchod má pojištěnec, který dosáhl důchodového věku
a získal potřebnou dobu pojištění. Důchodový věk se postupně prodlužuje
tak, aby u pojištěnců narozených v roce 1983 a později byl jednotně pro
muže a ženy 68 let. Potřebná doba pojištění se zvyšuje z původních 25 let na
cílových 35 let podle data odchodu do důchodu (např. v roce 2013 to bylo
nutných 29 let pojištění), v roce 2015 je potřebná doba pojištění 31 let.
Výši této dávky vypočítají pracovníci ČSSZ. Každý občan, který požádal o
důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí, zda mu bude přiznán starobní
důchod a pokud ano, tak tam bude uvedena i výše důchodu. Dále tento
občan obdrží osobní list, ve kterém jsou příjmy v rozhodném období a
započítaná doba pojištění. V zákonem stanovených případech rozhodují o
dávkách důchodového pojištění příslušné orgány Ministerstva obrany, vnitra
a spravedlnosti.
Základní výměra starobního důchodu, která je stejná pro všechny
důchody, v roce 2014 činila 2 340 Kč měsíčně, v roce 2015 je tato částka
Kč 2 400,-. Procentní výměra se stanovuje procentní sazbou individuálně z
výpočtového základu podle získané doby pojištění.
Dávky
důchodového
pojištění
Starobní
důchod
- 33 -
V tabulce je vidět rozdělení vyplacených důchodů v jednotlivých
krajích v roce 2013. Údaje jsou uvedeny v tis. Kč.
Počet vyplacených starobních důchodů za rok 2013 byl Kč 2 340 321.
Tab. č. 4 -Počet vyplacených starobních důchodů za rok 2013
Zdroj: vlastní zpracování dle www.cssz.cz
Starobní důchod a potřebná doba pojištění
Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na
důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce. Potřebná doba pro
nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 , zákona č. 155/ 1995 Sb., o
důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů činí:
dosažení důchodového věku
potřebná doba pojištění činí:
před rokem 2010 25 let
v roce 2010 26 let
v roce 2011 27 let
v roce 2012 28 let
v roce 2013 29 let
v roce 2014 30 let
v roce 2015 31 let
Kraj
počet průměrná výše
muži ženy celkem muži ženy
Praha 98 652 169 086 267 738 12 790 10 891
Středočeský 104 753 166 870 271 623 12 268 9 999
Jihočeský 53 975 88 048 142 023 11 911 9 945
Plzeňský 49 792 79 547 129 339 12 043 9 925
Karlovarský 25 054 40 905 65 959 11 863 9 746
Ústecký 68 419 110 981 179 400 12 126 9 792
Liberecký 37 683 60 964 98 647 11 978 9 975
Královéhradecký 49 604 81 237 130 841 11 908 9 948
Pardubický 44 905 72 569 117 474 11 818 9 803
Vysočina 45 972 72 671 118 643 11 752 9 714
Jihomoravský 97 278 163 656 260 934 11 963 9 881
Olomoucký 54 219 91 436 145 655 11 729 9 718
Zlínský 49 996 85 425 135 421 11 878 9 771
Moravskoslezský 106 701 169 923 276 624 12 686 9 546
- 34 -
v roce 2016 32 let
v roce 2017 33 let
v roce 2018 34 let
po roce 2018 35 let
Pro zjištění, kolik činí potřebná doba pojištění, je rozhodující výhradně
rok dosažení důchodového věku. Pojištěnci, který ke dni dosažení
důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní
důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až
následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal.
Přikládám aktuální přehled týkající se důchodového věku pojištěnců
narozených po roce 1936, který je členěn na důchodový věk týkající se
mužů i žen, když uvedeny jsou roky (r) a k tomu připočtený počet
měsíců (m).
---------------------------------------------------------------------------------------
Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936
Rok narození
Důchodový věk činí u
mužů žen s počtem vychovaných dětí
0 1 2 3 a 4 5 a více
1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r
1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r
1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r
1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r
1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r
1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r
1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r
1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m
1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m
1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r
1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m
1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m
1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r
1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m
1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m
1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r
1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m
1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m
1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r
- 35 -
1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m
1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m
1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r
1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m
1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m
1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m
1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m
1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m
1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m
1964 64r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m
1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m
1966 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m
1967 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m
1968 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m
1969 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m
1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m
1971 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m
1972 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m
1973 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m
1974 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m
1975 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m
1976 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m
1977 67r 67r 67r 67r 67r 67r
1978 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m
1979 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m
1980 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m
1981 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m
1982 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m
1983 68r 68r 68r 68r 68r 68r
-------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky: "r" znamená rok, "m" znamená měsíc
Poznámka: Důchodový věk se prodlužuje i pro narozené v roce 1984 a
mladší vždy o plus 2 měsíce pro každý další ročník. Důchodový
věk lze zjistit pomocí kalkulačky.
Zdroj: MPSV, 2015
- 36 -
b) invalidní důchod
Nárok na invalidní důchod má pojištěnec, který se stal invalidním pro
invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, dosáhnul potřebné doby
pojištění, ještě nemá nárok na starobní důchod nebo invalidita vznikla
následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Podmínky pobírání dávek invalidního důchodu:
- dlouhodobě špatný zdravotní stav.
Tato dávka souvisí s pojmem invalidita a má na ni nárok pojištěnec při
splnění podmínek stanovených zákonem.
Od 1. 1. 2010 je invalidita rozdělena na tři stupně. Dříve to byla pouze
invalidita plná a částečná.
Výše invalidního důchodu se stanoví v závislosti na zjištěném stupni
invalidity. Podle zákona je tedy pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní
schopnosti.
Rozdělení invalidity
- 35 % až o 49 % míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o
invaliditu prvního stupně,
sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 0,5 %,
- o 50 % až o 69 % míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o
invaliditu druhého stupně,
sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 0,75 %,
- o 70 % a více míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o
invaliditu třetího stupně,
sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 1,5 %.
Dané ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve
výši Kč 770,- měsíčně je stále platné i bez ohledu na stupeň invalidity.
Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu
nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná.
Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z
výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby
získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni
invalidity.
Nárok na
invalidní
důchod
- 37 -
Nárok na invalidní důchod je jen za předpokladu, že je pojištěnec uznán
invalidním a má potřebnou dobu pojištění, případně se stal invalidním
následkem pracovního úrazu.
Částka invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry.
Základní výměra byla je roce 2015 měsíčně Kč 2 400,-, nejnižší procentní
výměru, jak je již výše uvedeno činí Kč 770,- měsíčně.
c) vdovský důchod
Vdovský důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok
vdova, za podmínek stanovených zákonem.
Nárok na vdovský (vdovecký) důchod má ovdovělý partner, pokud
zemřelý manžel (manželka) byli poživateli důchodu (starobního nebo
invalidního), nebo ke dni úmrtí splnili podmínku pro nárok. Standardní doba
pro výplatu je jeden rok, déle pouze v případech přesně vymezených
zákonem.
Výše procentní výměry vdovského (vdoveckého) důchodu činí 50 %
procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro
invaliditu 3. stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v
době smrti.
Žádost o vdovský důchod může podat:
- oprávněná osoba
- opatrovník oprávněné osoby, pokud její svéprávnost byla omezena
natolik, že není schopna sama v této věci právně jednat.
Rodinní příslušníci mohou žádat o tuto dávku, pokud oprávněná osoba si
sama vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat žádost o dávku
důchodového pojištění.
Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, jestliže zemřelý:
- pobíral starobní důchod,
- pobíral invalidní důchod,
- ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na
invalidní důchod,
- ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod,
- zemřel následkem pracovního úrazu.
Vdovský důchod zpravidla náleží po dobu jednoho roku od smrti
manžela. Může to být i déle, ale to musí vdova splňovat dané podmínky.
Např. pečovat o nezaopatřené dítě, být invalidní ve třetím stupni, atd.
Vdovský
důchod
- 38 -
d) vdovecký důchod
Vdovecký důchod je stejný jako vdovský důchod, pouze se liší v tom, že
důchod pobírá manžel po zemřelé manželce.
e) sirotčí důchod
Sirotčí důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok, zletilé i
nezletilé nezaopatřené dítě, mladší 26 let. Nárok na sirotčí důchod má
osiřelé nezaopatřené dítě, jehož rodič byl poživatelem důchodu a to buď
důchodu starobního, nebo invalidního, nebo ke dni úmrtí splnil podmínky
pro jeho výplatu nebo zemřel následkem pracovního úrazu.
Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry
starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně, na který měl
nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.
Pokud zanikl nárok na sirotčí důchod proto, že dítě přestalo být
nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu - podmínka
nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry
sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která
náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.
Žádost o sirotčí důchod může podat:
- zákonný zástupce dítěte, které nedosáhlo zletilosti
- zletilé nezaopatřené dítě, popř. opatrovník zletilého nezaopatřeného
dítěte, pokud bylo omezeno ve svéprávnosti v takovém rozsahu, že
není schopno v této věci samostatně právně jednat
Nezaopatřené dítě
Je dítě před skončením povinné školní docházky, ale nejdéle do 26.
roku věku.
Dále musí splňovat tyto podmínky:
soustavně se připravovat na budoucí povolání,
nemůže se připravovat na budoucí povolání pro úraz nebo nemoc ,
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen
vykonávat výdělečnou činnost.
Za nezaopatřené dítě lze považovat i dítě, která ukončilo povinnou školní
docházku, ale je mu do 18. roku věku a je vedeno v evidenci úřadu práce
jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
nebo podporu při rekvalifikaci.
Za nezaopatřené dítě se naopak nepovažuje dítě, které pobírá invalidní
důchod třetího stupně.
Vdovecký
důchod
Sirotčí důchod
- 39 -
2.1.3 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vlastně takovým určitým
„pojištěním“ pro případ, že se člověk stane nezaměstnaným.
Nárok na dávku- podporu v nezaměstnanosti – má člověk, který
v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění
(případně mu byly započteny tzv. náhradní doby), je evidován jako uchazeč
o práci na jednom z úřadů práce a o podporu požádal, a nemá ještě nárok na
starobní důchod. Podpůrčí doba u této dávky se liší podle věku: do 50 let
věku je pět měsíců, od 50 do 55 let je to osm měsíců, u starších 55 let se
potom jedná celkem o 11 měsíců.
Výše podpory v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby
65 procent z předchozího průměrného výdělku (je ale zároveň určena i
maximální výše podpory jako 0,58 násobek průměrné mzdy). Pokud
žadatel o podporu v nezaměstnanosti ukončil předchozí zaměstnání
dohodou se zaměstnavatelem nebo bez vážného důvodu sám, výše podpory
je celou podpůrčí dobu jen 45 procent předchozího průměrného výdělku.
Obdržené odstupné znamená odklad nároku na podporu v
nezaměstnanosti. Když se obdrží např. odstupné ve výši trojnásobku
průměrného výdělku, tak se začne podpora v nezaměstnanosti vyplácet až
od 4. měsíce evidence na úřadu práce.
Státní politika zaměstnanosti
Dnem 1. 10. 2004 nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o
zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k
dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní politika
zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a
poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdrojů
pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní
správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice
vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.
Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk,
náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách
nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální
původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv
občana.
Státní politika zaměstnanosti usiluje:
dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních
silách,
Příspěvek na
státní politiku
zaměstnanosti
Státní politika
zaměstnanosti
- 40 -
o produktivní využití zdrojů pracovních sil,
o zabezpečení práva občanů na zaměstnání.
Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice
vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce
(ÚP).
ÚP jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejíž
nadřízeným orgánem je MPSV - Správa služeb zaměstnanosti (SSZ MPSV).
ÚP mají tyto funkce:
sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje
zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k
ovlivnění nabídky a poptávky;
informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné
přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných
zdrojích pracovních sil;
zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o
zaměstnání;
poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním
zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací;
vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci
volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných
cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti;
rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání,
odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení;
organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o
zaměstnání a zájemců o zaměstnání;
hmotně podporují vytváření nových pracovních míst, podporují
vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných
pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením;
vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou
státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jeho
rodinnými příslušníky;
spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli
při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných
zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, organizačních a
racionalizačních opatřeních, s orgány sociálního zabezpečení, státní
zdravotní správy a ostatními orgány státní správy;
kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně
mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení,
vyřizují stížnosti občanů;
Funkce
úřadů
- 41 -
hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní
politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce.
Aktivní politika zaměstnanosti
Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových
pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při
zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se
zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti.
1. rekvalifikace,
2. investiční pobídky,
3. veřejně prospěšné práce,
4. společensky účelná pracovní místa,
5. překlenovací příspěvek,
6. příspěvek na dopravu zaměstnanců,
7. příspěvek na zapracování,
8. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené
programy k řešení zaměstnanosti.
Na následujícím grafu je na ukázku vidět poměr mezi zaměstnanými a
nezaměstnanými od roku 1993 do roku 2012.
Tab. č. 5 – Zaměstnanost a nezaměstnanost v období let 1993 - 2012
Zdroj: mpsv.cz, vlastní zpracování
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Zaměstnanost a nezaměstnanost od roku 1993
Zaměstnaní (tis.osob) Nezaměstnaní (tis.osob)
Aktivní politika
zaměstnanosti
- 42 -
Část jen pro zájemce
Sociální pojištění zaměstnanců
Sociální pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a
část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec.
Vyměřovacím základem je úhrn příjmů, které jsou
předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této
daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se
zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo jen na
důchodovém pojištění (plnění v peněžní i nepeněžní formě a výhody
poskytnuté zaměstnavatelem).
Výše pojistného je omezena maximálním vyměřovacím základem. Od
roku 2012 dochází ke změně u maximálního vyměřovacího základu, který
již nečiní 72násobek průměrné mzdy, ale pouze 48násobek průměrné mzdy.
Maximální vyměřovací základ pro rok 2015 je stanoven
částkou 1 277 328 Kč, pro rok 2014 pak částkou 1 245 216 Kč (pro rok
2013 činil 1 242 432 Kč, pro rok 2012 pak 1 206 576 Kč).
Sazby pojistného na sociální pojištění
----------------------------------------------------------------------------
Sazby pojistného činí: v letech 2012, 2013, 2014,2015
-----------------------------------------------------------------------------------------
Zaměstnanec celkem 6,5 %
Nemocenské pojištění 0 %
Důchodové pojištění 6,5 %
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0 %
Zaměstnavatel celkem 25 %
Nemocenské pojištění 2,3 %
Důchodové pojištění 21,5 %
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %
-------------------------------------------------------------------------------------------
- 43 -
Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů mpsv.cz
Platba pojistného na sociální pojištění
Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za
kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního
měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního
zabezpečení.
Příklad
Paní Svobodová má průměrnou měsíční mzdu 16 950 Kč. Paní Svobodová
obdržela od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost (dle § 52 zákoníku
práce). Paní Svobodová pracovala u svého zaměstnavatele 7 let. Paní
Svobodová obdržela tříměsíční odstupné. Paní Svobodová je mladší 50 let.
Jak vysokou bude mít paní Svobodová podporu v nezaměstnanosti v
jednotlivých měsících v roce 2015?
Jaká je situace, když není žádný příjem v rozhodném období? Někteří žadatelé o podporu v nezaměstnanosti splňují potřebnou dobu
pojištění prostřednictvím získání potřebné doby pojištění se započítáním
náhradní doby pojištění.
Např. maminky, které pečovaly o dítě do 4 let věku, např. skončení
pracovního poměru na smlouvu na dobu určitou, dohoda o ukončení
pracovního poměru, ukončení samostatné výdělečné činnosti, nebo
invalidní důchodci třetího stupně, kterým byl snížen stupeň
invalidity ze třetího stupně na druhý stupeň.
Platba
pojistného za
sociální
pojištění
- 44 -
V takovém případě náleží pouze podpora v nezaměstnanosti v
minimální výši. Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015 se
odvíjí od průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí roku 2014. V prvních dvou
měsících činí 0,15násobek této průměrné mzdy, v dalších dvou měsících
0,12násobek průměrné mzdy a následující měsíce 0,11násobek průměrné
mzdy.
Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015
Průměrná měsíční mzda za I. až III. čtvrtletí roku 2014 činila dle vyhlášky
MPSV č. 311/2014 Sb. částku 25 179 Kč.
Minimální podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících tedy
činí 3 777 Kč (25 179 Kč x 0,15), v dalších dvou měsících 3 022 Kč
(25 179 Kč x 0,12) a následující měsíce 2 770 Kč (25 179 Kč x
0,11). Výsledky se vždy zaokrouhlují na Kč nahoru.
Legislativou je stanovena i maximální měsíční podpora v
nezaměstnanosti, která činí 0,58násobek průměrné mzdy. V roce
2015 je to částka 14 604 Kč (25 179 Kč x 0,58).
Shrnutí
Nejvýznamnější částí státní sociální politiky je ve všech vyspělých
zemích sociální zabezpečení.
K hlavním nástrojům, kterými je realizováno sociální zabezpečení
patří kromě sociálního pojištění ještě sociální podpora a sociální pomoc.
K doplňkovým nástrojům se řadí soukromé (komerční) pojištění,
podnikové zaopatření, charitativní pomoc, apod. Ve většině zemí je
obvyklé využívat kombinaci uvedených nástrojů:
pro různé případy sociálního zabezpečení jsou užity různé nástroje
nebo jejich kombinace.
Sociální pojištění je povinné veřejnoprávní pojištění, používané na
všechny výše uvedené případy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od
soukromého, tedy komerčního pojištění má kromě pojištění proti rizikům
ještě významný úkol – redistribuci (přerozdělení) důchodů. Funguje na
základě solidarity – bohatí dotují chudé¸ mladí staré, bezdětní ty, kteří mají
děti, zdraví nemocné. Pojistné bývá odvozeno od výše příjmu.
Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném
principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného.
Σ
- 45 -
Dávky důchodového pojištění
a) starobní důchod,
b) invalidní důchod,
další tři důchody se nazývají pozůstalostní důchody a jsou to:
c) vdovský důchod,
d) vdovecký důchod,
e) sirotčí důchod.
Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to:
nemocenské,
peněžitá pomoc v mateřství,
ošetřovné,
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.
Důchodové pojištění je povinné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele.
Pro OSVČ je povinné jen tehdy, pokud vykonávají výdělečnou činnost jako
svoji hlavní činnost. Osoby, které nejsou ani zaměstnancem a ani OSVČ, se
mohou k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně.
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vlastně takovým
určitým „pojištěním“ pro případ, že se člověk stane nezaměstnaným.
Nárok na dávku- podporu v nezaměstnanosti – má člověk, který
v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění
(případně mu byly započteny tzv. náhradní doby), je evidován jako uchazeč
o práci na jednom z úřadů práce a o podporu požádal, a nemá ještě nárok na
starobní důchod. Podpůrčí doba u této dávky se liší podle věku: do 50 let
věku je pět měsíců, od 50 do 55 let je to osm měsíců, u starších 55 let se
potom jedná celkem o 11 měsíců.
Výše podpory v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby
65 procent z předchozího průměrného výdělku (je ale zároveň určena i
maximální výše podpory jako 0,58 násobek průměrné mzdy).
Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových
pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při
zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se
zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti:
rekvalifikace,
investiční pobídky,
veřejně prospěšné práce,
společensky účelná pracovní místa,
překlenovací příspěvek,
příspěvek na dopravu zaměstnanců,
příspěvek na zapracování,
- 46 -
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
Otázky
1) Na jaké situace se zpravidla vztahuje sociální zabezpečení?
2) Vyjmenujte hlavní a doplňkové nástroje sociálního zabezpečení.
3) Charakterizujte sociální pojištění. Čím se vyznačuje?
4) Na jakých principech je systém sociálního zabezpečení založen?
5) Které oblasti sociální zabezpečení zahrnuje?
6) Na jakém principu je založeno důchodové a nemocenské pojištění?
7) Jaké znáte orgány nemocenského pojištění?
8) Jaké dávky se poskytují z nemocenského pojištění?
9) V čem vidíte podstatu důchodového pojištění?
10) Jaké jsou dávky důchodového pojištění? Stručně je popište.
11) Co rozumíte pod pojmem „státní politika zaměstnanosti“?
12) Vysvětlete podstatu a význam příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti.
13) Jak byste popsali aktivní politiku zaměstnanosti a v čem je její
význam?
Pojmy k zapamatování
sociální zabezpečení – sociální pojištění a jeho podstata
principy systémů sociálního pojištění
nemocenské pojištění
podstata pojistného principu
legislativa v oblasti sociálního zabezpečení
orgány nemocenského pojištění
peněžité dávky poskytované z nemocenského pojištění
důchodové pojištění a dávky důchodového pojištění
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
funkce úřadu práce
aktivní politika zaměstnanosti
Doporučená literatura
LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1.
Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013, 130
- 47 -
ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s.
ISBN 978-802-4737-249.
Integrovaný portál MPSV: Úřad práce České republiky [online]. © 2002-2012 [cit.
2014-04-19]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr
NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora,
Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-87035-84-9
3. Zdravotní pojištění
Cíl:
Třetí kapitola této studijní opory je věnována zdravotnímu pojištění, které
patří do kategorie jednoho z nejdůležitějších pojištění občanů. Tento druh
pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče. Zdraví přece představuje
významnou hodnotu cennou pro každého jedince, tak i pro společnost jako
celek.
Po prostudování této kapitoly byste bez problémů měli být schopni:
rozlišit jednotlivé druhy pojištění včetně veřejného zdravotního
pojištění, soukromého zdravotního pojištění a umět popsat principy
veřejného zdravotního pojištění,
rozebrat problematiku zdravotnického systému a plátců zdravotního
pojištění,
popsat opodstatnění zdravotních pojišťoven,
charakterizovat zdroje financování zdravotnictví a toky financí
v ČR,
vysvětlit jaké je postavení finančně správní instituce – České správy
sociálního zabezpečení, znát její organizační strukturu a úkoly
v oblasti sociálního zabezpečení,
objasnit kdo tvoří hlavní subjekty zdravotního pojištění v ČR.
- 48 -
Klíčová slova:
zdravotní pojištění, způsob placení pojistného, vyměřovací základ,
zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení, zdravotnický systém, principy
veřejného zdravotního pojištění, subjekty zdravotního pojištění, plátci
zdravotního pojištění
Průvodce studiem
Vážené studentky, vážení studenti,
tato kapitola, kterou se právě chystáte studovat Vás jistě zaujme, neboť
oblast zdravotního pojištění je oblastí zajímavou a poměrně velmi
diskutovanou v laické i odborné veřejnosti. Snažila jsem se zde i nastínit
jednotlivé souvislosti, které se týkají problematiky zdravotnictví jako celku
a zároveň bych chtěla na tomto místě také poukázat na skutečnost, že jste
již v minulosti měli možnost se s otázkami zdravotního pojištění seznámit
při studiu na VŠP i v mnohých odborných předmětech, které byla zařazeny
ve studijním plánu vašeho studijního oboru. Je proto třeba toto vše si spojit,
aby tak byl vytvořen dokonalý pohled na problematiku zdravotního
pojištění.
Předpokládám, že studiu této kapitoly byste měli věnovat tak cca 90
minut.
Aristoteles: "Zdraví je nejdůležitější kvalita těla".
ZÁKLADNÍ POJMY SOUVISEJÍCÍ SE ZDRAVOTNÍM
POJIŠTĚNÍM
Zdraví představuje významnou hodnotu cennou pro každého
jedince, tak i pro společnost jako celek. Sám vrcholný řecký filosof
Aristoteles vyřknul v antické době myšlenku, která platí napříč
staletími dodnes. Tou myšlenkou je dodnes velice známý a často
používaný citát, který jsem zvolila jako motto třetí kapitoly, která je
věnována zdravotnímu pojištění.
Pojem veřejné zdraví znamená zdravotní stav obyvatelstva a jeho
skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a
- 49 -
pracovních podmínek a způsobem života. Veřejné zdraví je základním
bodem vládních programů všech států. Zdraví obyvatelé země mohou snížit
náklady na zdravotní a sociální péči.
3.1 Pojem „zdravotní pojištění“
Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách
jejich poskytování je poskytnutí zdravotní péče definováno jako:
- udržení, prodloužení života a zmírnění utrpení člověka,
- udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního i funkčního stavu
člověka,
- předcházení, odhalení a odstranění nemoci ,
- pomoc při porodu dítěte a při reprodukci ,
- posuzování zdravotního stavu jedince.
Zdravotní pojištění je veřejnoprávní pojištění a je povinné. V České
republice je vymezeno zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Vznik a zánik zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění vzniká dnem:
- narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České
republiky,
- kdy se cizinec stal zaměstnancem,
- získání trvalého pobytu na území České republiky.
Zdravotní pojištění zaniká dnem:
- úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,
- kdy cizinec přestal být zaměstnancem,
- ukončením trvalého pobytu na území České republiky.
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění spadá do kategorie jednoho z nejdůležitějších
pojištění osob. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče.
Zdravotní pojištění může být veřejné nebo soukromé.
a) Veřejné zdravotní pojištění
Veřejné zdravotní pojištění je povinné na základě zákona pro
všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR, bez ohledu na státní
Definice
„poskytnutí
zdravotní
péče“
Vznik
zdravotního
pojištění
Zánik
zdravotního
pojištění
Zdravotní
pojištění
Veřejné
zdravotní
pojištění
- 50 -
příslušnost. Hlavním charakteristickým znakem je princip solidarity.
Veřejné zdravotní pojištění je povinné pro osoby, které nemají trvalý pobyt
na území ČR, avšak jsou zaměstnáni u zaměstnavatele majícího sídlo nebo
trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, nebo
dnem, kterým se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala
zaměstnancem, nebo získala trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění
končí dnem úmrtí pojištěnce, dnem prohlášení za mrtvého nebo dnem
ukončení trvalého pobytu na území ČR. Nárok na bezplatnou zdravotní péči
získává pojištěnec na základě placení pojištění.
Plátci zdravotního pojištění:
zaměstnavatelé odvádějící stanovená procenta z hrubých mezd
zaměstnanců,
pojištěnci OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a
zaměstnanci v pracovním poměru,
stát platící pojistné za stanovené skupiny obyvatel.
Zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění za zaměstnance stanoveným
procentem z hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné si hradí
zdravotní pojištění sami za sebe.
Stát se stává plátcem zdravotního pojištění u těchto osob:
nezaopatřené děti do 26 let,
poživatelé důchodů,
osoby na rodičovské a mateřské dovolené,
příjemci rodičovského příspěvku,
lidé evidováni na úřadu práce,
osoby pobírající dávky sociální péče,
osoby závislé na péči jiné osoby i osoby o ně pečující,
osoby vykonávající civilní službu a vojenskou službu,
osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu,
osoby pečující osobně a celodenně o alespoň jedno dítě do 7 let nebo
nejméně o dvě děti do 15 let.
b) Soukromé zdravotní pojištění
Soukromé zdravotní pojištění, zvané také privátní, je zcela
dobrovolné a není zákonem povinné. Slouží ke krytí poskytované
zdravotní péče nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního
pojištění. Sjednání tohoto pojištění je zcela na komerční bázi. Jedná se o
smluvní vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Financování se
Plátci
zdravotního
pojištení
Za koho platí
stát zdravotní
pojištění?
Soukromé
zdravotní
pojištění
- 51 -
odvíjí od uzavřené smlouvy, výše platby je závislá např. od věku a
zdravotního stavu pojištěnce. U soukromého zdravotního pojištění nelze
očekávat prvek solidarity, tak jak je tomu u veřejného zdravotního pojištění.
Typickým příkladem státu, kde hlavní zdroj financování zdravotní péče
tvoří soukromé zdravotní pojištění je USA, kde přes 70 % obyvatel státu má
sjednané soukromé zdravotní pojištění určitého typu. Ve Francii a Kanadě je
soukromé zdravotní pojištění jakýmsi doplňkem veřejného zdravotního
pojištění, používaným nejčastěji k úhradě doplatků a nejrůznějších poplatků.
Všeobecně lze konstatovat, že soukromé zdravotní pojištění znamená pro
člověka větší svobodu a možnost ve volbě, z druhé strany musí být člověk
opatrný a zodpovědný v oblasti požadavků na zdravotní péči.
Výše a způsob placení pojistného
Výši pojistného, penále a způsob jejich placení stanoví zákon ČNR č.
592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů.
Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance ve výši
9% z hrubé mzdy a 4,5% z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec.
Vyměřovacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních
požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od
této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se
zaměstnáním.
Minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění je povinné odvádět alespoň z minimální mzdy.
Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, musí
zaměstnanec doplatit zdravotní pojišťovně přes svého zaměstnavatele
pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Když má zaměstnanec více
zaměstnavatelů, může si vybrat, přes jakého zaměstnavatele odvede
pojistné. Rozdíl doplácí zaměstnavatel, pokud je vyměřovací základ nižší z
důvodů překážek na straně organizace.
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby:
- s těžkým postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
- které dosáhly věku potřebného, ale nesplňují jiné podmínky pro jeho
přiznání,
- které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let
věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
Výše a způsob
placení
pojistného
Minimální
vyměřovací
základ
- 52 -
- které jsou současně vedle zaměstnání OSVČ a odvádějí zálohy
alespoň z minimálního vyměřovacího základu
Je možné minimální vyměřovací základ snížit na poměrnou část,
která odpovídá počtu kalendářních dnů, pokud:
- zaměstnání netrvalo celý měsíc,
- zaměstnanec dostal pracovní volno, kvůli důležitým osobním
překážkám v práci,
- zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát,
- zaměstnanec byl osobou s těžkým postižením, která je držitelem
průkazu ZTP nebo ZTP/P,
- zaměstnanec byl v důchodu bez nároku na starobní důchod,
- zaměstnanec byl osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě
do 7 let nebo o dvě děti do 15 let.
-
Maximální vyměřovací základ
Pro roky 2013-2015 dochází ke zrušení maximálního vyměřovacího
základu u zdravotního pojištění. V roce 2012 byl maximální vyměřovací
základ 1 809 864 Kč.
Občané, kteří maximální vyměřovací základ překročili, tak z částky nad
maximální vyměřovací základ neplatili zdravotní pojištění. Zrušení
maximálního vyměřovacího základu znamená i vyšší mzdové náklady pro
zaměstnavatele.
Do základu se naopak nezahrnují:
- náhrada škody,
- odstupné, odchodné a odbytné,
- věrnostní přídavek horníků,
- odměny z vynálezů a zlepšovacích návrhů, pokud vytvoření a
uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s
výkonem zaměstnání,
- jednorázová sociální výpomoc týkající se živelní pohromy, požáru
nebo průmyslové havárie,
- dávky starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3.
stupně po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání.
- 53 -
Příklad
Praktický příklad
Zaměstnanec
Roční příjem zaměstnance činí - 3 000 000 Kč
Odvod zdravotního pojištění v roce 2012 – 81 444,- (4,5% z 1 809 864
Kč)
Odvod zdravotního pojištění v roce 2013-15 – 135 000,- (4,5%
z 3 000 000Kč)
Zaměstnavatel
Odvod zdravotního pojištění v roce 2012 –162 888,-
(9 % z 1 809 864Kč)
Odvod zdravotního pojištění v roce 2013-15 –270 000,-
(9% z 3 000 000Kč)
3.2 Zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny:
1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, kterou
upravuje zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní
pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2. Podnikové a resortní, oborové a další pojišťovny, které upravuje
zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových
a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů.
Zdravotní pojišťovna
Zdravotní pojišťovna je zdravotnická a finanční instituce provádějící
veřejné zdravotní pojištění. Dále mohou některé pojišťovny uzavírat
připojištění a smluvní pojištění. Zdravotní pojišťovny v ČR jsou
veřejnoprávními neziskovými organizacemi. "Každý občan si však mohl
dobrovolně zvolit svoji oborovou nebo regionální či podnikovou pojišťovnu
a ti, kteří se nepřihlásili k některé z pojišťoven, se stali automaticky
pojištěnci VZP." (Zlámal, 2013).
Podle § 17 odst. 1 jsou zdravotní pojišťovny povinny uhradit
poskytovatelům tyto poskytnuté služby ve sjednaných lhůtách. Pokud není
Zdravotní
pojištovny
- 54 -
účastníky smlouva sjednána, a jsou-li ZP podle tohoto zákona povinny
poskytnuté služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách jako
poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle §
17 odst. 1.
Zdravotní pojišťovna poskytne úhradu ve výši 100 Kč za každý den
smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb, ve kterém byla v období od 1.
1. 2014 do 31. 12. 2014 poskytnuta lůžková péče, a to za každou osobu. Den
přijetí a den ukončení péče se počítá jako 1 den.
Úhrada od pojišťovny se poskytne formou měsíčních záloh. Základ
zálohy se vypočte jako 1/12 z celkových regulačních poplatků, které
poskytovatel platil v předchozím roce. V měsíci červenci současného roku
uhradí ZP poskytovateli základ zálohy ve výši sedminásobku, a to
nejpozději do 31. 7. Měsíční zálohy na srpen - prosinec ZP poskytovateli
uhradí ve výši základu zálohy nejpozději k poslednímu dni každého
kalendářního měsíce. Vyúčtování měsíčních záloh a vypočtené kompenzace
zdravotní pojišťovna provede do 30. Června následující rok.
Zdravotní pojišťovny rozhodují o vydání povolení podle koordinačních
nařízení. Z žádosti musí být patrné, jaké služby bude čerpat pojištěnec, kde
je bude čerpat a jak dlouho je bude čerpat. ZP povolení podle koordinačních
nařízení vydá pouze v případě, že jsou pro jeho vydání splněny podmínky,
dle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ze dne
29. 4. 2004 o koordinaci SSZ, v platném znění, stanovené koordinačními
nařízeními. Pokud je možné, že daná zdravotní služba nemůže být pojištěnci
poskytnuta na území České republiky, kvůli jeho zdravotnímu stavu včas a
pokud hrozí nebezpečí z prodlení, musí ZP vydat okamžitě povolení podle
koordinačních nařízení.
ZP poskytnou na žádost pojištěnce náhradu nákladů, a to nejdéle do
posledního dne měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí.
Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům
místní dostupnost hrazených služeb,
časovou dostupnost hrazených služeb.
Místní dostupnost je vzdálenost místa bydliště pojištěnce od
pojišťovny a vyjadřuje dojezdovou dobou, která se rozumí v minutách a
stanoví ji vláda. Místní dostupnost zdravotnické záchranné služby
stanoví zákon, upravující tuto problematiku.
- 55 -
Časová dostupnost je doba, ve které zajistí pojišťovna v lhůtě
stanovené podle naléhavosti poskytnutí neodkladných a akutních
hrazených služeb. Tyto lhůty stanoví vláda.
Zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojišťovny v ČR jsou neziskové a veřejnoprávní organizace.
"Hlavní činností zdravotní pojišťovny je provádění veřejného zdravotního
pojištění."(Zlámal, 2013). Jako doplňková činnost je přípustná i smluvní
pojištění a připojištění.
Financování zdravotní péče bylo počínaje rokem 1992 převedeno na
zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny soustřeďují vybrané částky
zdravotního pojištění od obyvatelstva. Zdravotnická zařízení uzavírají se
zdravotnickými zařízeními smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče.
Ve lhůtách dohodnutých smluvně se následně uhradí ze strany pojišťoven
poskytnutá péče zdravotnickým zařízením.
V současné době funguje v České republice sedm zdravotních pojišťoven.
Převážná část populace je pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která
je nejsilnější v postavení mezi pojišťovnami. Mezi jednotlivými
pojišťovnami dochází ke konkurenčním bojům, snaží se získat pojištěnce
různými výhodnými balíčky a programy. Pozitivní stránkou konkurenčního
prostředí mezi pojišťovnami je skutečnost, že se takto předhání ve vyších
nabízených úhradách na tyto výhodné programy, např. balíčky na očkování,
na ozdravné pobyty.
Zdravotní pojišťovny jsou právnické osoby, které byly zřízeny na
základě zákonů:
zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR,
zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a
dalších zdravotních pojišťovnách.
Zdravotní pojišťovny vedle svého názvu používají k označení číselný
kód, který je v praxi velmi používaný. V ČR působí v současné době
sedm zdravotních pojišťoven.
Zdravotní pojišťovny
kód a název pojišťovny:
111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
Hlavní činnost
zdravotních
pojišťoven
Zdravotní
pojišťovny
v ČR v roce
2015
- 56 -
207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a
stavebnictví
209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR
213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna
3.3 Průkaz mimořádných výhod
Jedná se o průkazy typu TP, ZTP a ZTP/P, když průkaz
mimořádných výhod je průkaz postižené osoby.
TP – průkaz pro osoby těžce postiženým
ZPT – průkaz pro osoby zvlášť těžce postiženým
ZPT/P – průkaz pro osoby zvlášť těžce postiženým s průvodcem
Občanům s těžkým postižením - tělesným, smyslovým nebo mentálním,
které toto postižení omezuje, se poskytují podle druhu a stupně postižení
mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce. Na
obrázku níže, je vidět, jak vypadal průkaz ZTP v silniční dopravě
v minulém roce.
Zdroj: busportal.cz
- 57 -
Tab. č. 6 -Výhody z držitelství průkazů – počet držitelů
Zdroj: MPSV, 2014
Mimořádné výhody I. stupně = průkaz TP
Nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních
prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě
autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázánou na zakoupení
místenky.
Nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí,
vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání.
Mimořádné výhody II. stupně = průkaz ZTP
Všechny výhody uvedené u průkazu TP.
Nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné
hromadné dopravy osob.
Sleva 75% jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a
rychlíku ve vnitrostátní přepravě a sleva 62% v pravidelných
vnitrostátních spojích autobusové dopravy.
Kraj
TP ZTP ZTP/P celkem
2003 2004 2003 2004 2003 2004 2003 2004
Hlavní město Praha 9 451 10 180 25 464 29 229 7 406 9 649 42 321 49 058
Středočeský kraj 4 900 4 458 21 450 22 838 7 686 7 547 34 036 34 843
Jihočeský kraj 2 450 1 849 19 870 17 918 4 856 4 491 27 176 24 258
Plzeňský kraj 1 720 1 968 10 553 11 979 3 631 4 152 15 904 18 099
Karlovarský kraj 161 1 061 1 518 3 767 869 2 150 2 548 6 978
Ústecký kraj 1 674 1 870 12 360 12 828 4 482 4 606 18 516 19 304
Liberecký kraj 483 641 5 295 5 159 1 291 1 393 7 069 7 193
Královéhradecký kraj 1 880 2 492 12 461 13 643 4 471 4 405 18 812 20 540
Pardubický kraj 1 099 916 8 542 6 401 2 978 1 934 12 619 9 251
Kraj Vysočina 938 1 081 13 602 14 557 3 252 3 706 17 792 19 344
Jihomoravský kraj 2 868 3 187 17 489 19 710 5 873 6 226 26 230 29 123
Olomoucký kraj 2 414 2 692 11 672 15 289 3 984 5 537 18 070 23 518
Zlínský kraj 723 1 402 7 069 12 389 2 620 4 123 10 412 17 914
Moravskoslezský kraj 4 362 4 758 16 997 17 619 9 044 9 017 30 403 31 394
Celkem 35 123 38 555 184 342 203 326 62 443 68 936 281 908 310 817
Průkaz TP
I. stupeň
Průkaz ZTP
II. stupeň
- 58 -
Mimořádné výhody III. stupně = průkaz ZTP/P
Všechny výhody uvedené u průkazu ZTP.
Nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými
dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné
dopravě.
U úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu
vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.
V tabulce výše uvedené, je vidět kolik bylo v České republice osob
s danými průkazy v letech 2003 a 2004.
3.4 Česká správa sociálního zabezpečení
ČSSZ je největší a v rámci státní správy ČR zcela výjimečnou finančně
správní institucí, která spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů, z toho
více než 2,9 milionu důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně
kolem 200 tisíc dávek nemocenského pojištění.
Přínos České správy sociálního zabezpečení do státního rozpočtu
tvoří více než 1/3 všech příjmů. Jde o peníze, které pravidelně
vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní
politiku zaměstnanosti. Kromě důchodového a nemocenského
pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu.
Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním
zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je
styčným místem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky
v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě
pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Organizační struktura
Strukturu ČSSZ tvoří ústředí ČSSZ, regionální pracoviště ČSSZ, okresní
správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a
Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště.
Všechny organizační jednotky a útvary ČSSZ mají své ředitele, územní
pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy
sociálního zabezpečení Brno své vedoucí.
Vznik České správy sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou
organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena, s
účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v
působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči
Průkaz ZTP/P
III. stupeň
Organizační
struktura ČSSZ
Vznik ČSSZ
- 59 -
o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o
působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.
Česká správa sociálního zabezpečení je v souladu s ustanovením § 3
zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích organizační složkou státu, není tedy samostatnou
právnickou osobou. Tím však není dotčena její působnost podle zvláštních
právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu. Česká
správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu
důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a
Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních
družstev.
Úkoly České správy sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
- řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v
oblasti pojištění,
- rozhoduje o odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni
rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
- jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech
pojištění,
- vede registr pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby
samostatně výdělečně činné,
- vede registr zaměstnavatelů,
- zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona a
poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského
pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto
tiskopisy používají,
- zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských
společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v
oblasti pojištění.
Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují pracovní schopnost
dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a plní
úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. d) a j) zákona č. 187/2006, o
nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, pro účely odvolacího
řízení.
Zdravotnická zařízení
Zákon č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu dělí zdravotnická zařízení na
nestátní a státní. Státní zdravotnická zařízení v ČR mají formu
Úkoly ČSSZ
Zdravotnická
zařízení
- 60 -
příspěvkových organizací. Nestátní zdravotnická zařízení zřizují kraje, obce
nebo jiné právnické a fyzické osoby. Zdravotnická zařízení představují také
ve své podstatě podnik, jelikož v rámci jejich činnosti dochází
k ekonomickým procesům majících vliv na provoz daného zařízení.
Zdravotnická zařízení v ČR mohou zřizovat:
- Ministerstvo zdravotnictví České republiky,
- kraje a obce v rámci samostatné působnosti,
- fyzické a právnické osoby.
Zdravotnický systém
Zdravotnický systém, neboli systém zdravotní péče je celek
uspořádaných vztahů v rámci poskytovatelů zdravotní péče, občany,
financujícími subjekty, státními orgány.
Obrázek č. 7: Zdravotnický systém, systém zdravotní péče a jeho
subjekty
Zdroj: Durdisová, J., Ekonomika zdraví, Praha 2013, vlastní úprava
Financující subjekty
Občané, pacienti
Poskytovatelé zdravotní péče
Zdravotnický
systém
- 61 -
Obrázek č. 8: Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v ČR za
období 20062011
Zdroj: databáze OECD Health Data 2013, vlastní úprava
Výdaje států na zdravotnictví po celém světě rostou, stejně také v České
republice. Celková částka vydaná na jednoho obyvatele České republiky a
jeho zdravotní stav se od roku 2005 po současnost zvedla téměř o
trojnásobek. Přibližně na stejné úrovni zůstává v posledních letech podíl
výdajů na HDP.
- 62 -
Tabulka č. 7: Podíl celkových výdajů na zdravotnictví vůči HDP ve
světě v %
Stát / Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Česká republika 6,70 6,50 6,80 8,00 7,40 7,50
Belgie 9,50 9,50 9,90 10,60 10,50 10,50
Finsko 8,30 8,00 8,30 9,20 9,50 9,00
Francie 11,00 10,90 11,00 11,70 11,70 11,60
Itálie 8,80 8,50 8,90 9,40 9,40 9,20
Maďarsko 8,30 7,70 7,50 7,70 8,00 7,90
Německo 10,60 10,50 10,70 11,80 11,50 11,30
Polsko 6,20 6,30 6,90 7,20 7,00 6,90
Rakousko 10,20 10,30 10,50 11,20 11,00 10,80
Řecko 9,70 9,80 10,10 10,20 9,50 9,10
Slovensko 7,30 7,80 8,00 9,20 9,00 7,90
Švýcarsko 10,40 10,20 10,30 11,00 10,90 11,00
Austrálie 8,50 8,60 8,80 9,00 8,90 -
Japonsko 8,20 8,20 8,60 9,50 9,60 -
Kanada 10,00 10,00 10,30 11,40 11,40 11,20
USA 15,90 16,20 16,60 17,70 17,70 17,70
Zdroj: databáze OECD Health Data, vlastní úprava
3.5 Principy veřejného zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění osob v ČR definuje zákon č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění v aktualizovaném znění. Upravuje
především veřejné zdravotní pojištění, podmínky a rozsah, za nichž je
zdravotní péče poskytována. Navazuje na něj zákon č. 592/1992 Sb., o
pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
Ze zdravotního pojištění se v ČR hradí veškerá zdravotní péče poskytnutá
na území ČR, případně se hradí i nutné a neodkladné ošetření, léčení
potřebné během pobytu v cizině, do výše stanové pro úhradu takové péče na
území České republiky. Veřejné zdravotní pojištění v ČR je povinné pro
všechny občany ČR. Každý občan má právo na zvolení své zdravotní
pojišťovny. Pokud si nevybere svoji zdravotní pojišťovnu, automaticky se
stává pojištěnce VZP.
Legislativa
v oblasti
zdravotního
pojištění
- 63 -
Plátci zdravotního pojištění jsou:
plátcem zdravotního pojištění je občan jako OSVČ, zaměstnanec v
pracovním poměru,
plátcem zdravotního pojištění je také zaměstnavatel, který platí za
své zaměstnance část pojistného. Vypočítá se jako procentní odvod z
vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které
je povinen odvést za všechny své zaměstnance. Odvádí také tu část
pojistného, které je povinen zaměstnanec odvést za sebe. Odvádí jej
formou srážky z platu nebo mzdy i bez souhlasu zaměstnance.
plátcem zdravotního pojištění je také stát, prostřednictvím státního
rozpočtu. Stát hradí zdravotní pojištění za některé skupiny obyvatel,
např.: za studenty, nezaměstnané, starobní a invalidní důchodce.
Systém veřejného zdravotního pojištění je založen na solidaritě:
pracujících s nepracujícími,
bohatými s chudými,
zdravými s nemocnými.
Zdravotní pojištění a jeho formy:
veřejné zdravotní pojištění povinné,
soukromé zdravotní pojištění dobrovolné.
Zdravotní péče v ČR je poskytována zařízeními z převážné většiny na
základě povinného veřejného zdravotního pojištění. Soukromé zdravotní
pojištění je doplňkové.
Subjekty veřejného zdravotního pojištění
Subjekty veřejného zdravotního pojištění můžeme rozlišit na hlavní a
ostatní subjekty.
Hlavními subjekty systému zdravotního pojištění jsou:
pojištěnci (příjemci zdravotní péče),
plátci zdravotního pojištění,
poskytovatelé zdravotní péče (oprávněný subjekt poskytovat
zdravotní službu),
Plátci
zdravotního
pojištění
Systém
veřejného
zdravotního
pojištění
Subjekty
veřejného
zdravotního
pojištění
- 64 -
zdravotní pojišťovny (instituce, u kterých jsou pojištěnci
pojištěni).
Ostatní subjekty systému zdravotního pojištění:
Ministerstvo zdravotnictví,
Ministerstvo financí,
Senát, Poslanecká sněmovna,
Informační centrum zdravotních pojišťoven,
Národní referenční centrum,
Centrum mezistátních úhrad.
Obr. č. 9: Hlavní subjekty zdravotního pojištění v České republice
Zdroj: Durdisová, J., Ekonomika zdraví, Praha, vlastní úprava
Pojištěnci
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, definuje pojem
pojištěnec a stanovuje, kdo se jím stává. Také vymezuje práva a povinnosti
pojištěnce, podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady.
Pojištěncem je osoba, která je povinně zdravotně pojištěna. Jsou to
osoby:
osoby s trvalým pobytem na území ČR,
Pojištěnci
- 65 -
osoby, které trvalý pobyt na území ČR nemají, ale jsou
zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt
na území ČR.
Pojištěnec na jedné straně je v postavení plátce zdravotního pojištění,
na druhé straně potřebuje zdravotní péči a ta je přes zdravotní
pojišťovnu proplácena zdravotnickému zařízení.
Pojištěnec má stanoveny povinnosti:
oznamovací povinnost v případě jakýchkoliv změn v pojistném
vztahu,
oznámit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které
zdravotní pojišťovny je pojištěn,
dostavit se do 8dnů na příslušnou zdravotní pojišťovnu k převzetí
průkazu pojištěnce, ode dne kdy mu vznikla účast na zdravotnímu
pojištění,
poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb,
dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim,
podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví
zákon nebo obecně závazné právní předpisy,
vyvarovat se jednání, jehož cílem by bylo vědomé poškození svého
zdraví,
oznámit příslušné pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého
pobytu,
prokazovat se při poskytování zdravotní péče průkazem pojištěnce
Pojištěnec má stanovena práva:
na výběr zdravotní pojišťovny, u které chce být pojištěnec pojištěn.
Zdravotní pojišťovnu lze měnit jednou za 12 měsíců a to vždy jen
k 1. Lednu následujícího roku. Přihláška se podává vybrané
zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem
změny. Právo výběru pojišťovny je právem pojištěnce, pojišťovna
nesmí pojištěnce odmítnout, ani s ním pojistný vztah ukončit. Právo
volby pojišťovny nemají novorozenci, automaticky se stávají
pojištěnci zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna matka v den
porodu.
na zdravotní péči bez přímé úhrady poskytnuté v rozsahu zákona o
veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o neodkladnou a urgentní
péči na území ČR Lékař nesmí odmítnout ošetření pacienta jak při
úrazu, tak ani při akutním zhoršení zdravotního stavu.
Povinnosti
pojištěnce
Práva
pojištěnce
- 66 -
právo na zdravotní péči plně hrazenou ze zdravotního pojištění –
zahrnuje především léčebnou a diagnostickou zdravotní péči,
pohotovostní a záchrannou zdravotnickou službu, poskytování
léčebných a zdravotnických prostředků,
kontrola poskytnuté a vykázané zdravotní péče hrazené z veřejného
zdravotního pojištění,
na výběr lékaře, klinického psychologa, zdravotnické zařízení a
dopravní zdravotní službu.
Plátci zdravotního pojištění
Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění jsou určeny
tyto skupiny plátců zdravotního pojištění:
- pojištěnec – jsou to:
- zaměstnanci,
- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),
- osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP),
zaměstnavatel,
stát.
Právní předpis upravující výši pojistného, jeho odvádění a případné penále
je zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění.
Část jen pro zájemce
31.12.2012 bylo v České republice evidováno celkem 28 753
zdravotnických zařízení, oproti roku 2011 došlo k nárůstu o 303
zdravotnických zařízení.
Zdravotnická zařízení rozdělené dle zřizovatele:
213 zařízení státních zřizovatel MZ 117 zařízení, ostatní centrální
orgány 96 zařízení,
28 540 zařízení nestátních zřizovatel kraj 149 zařízení, zřizovatel
město nebo obec 169 zařízení, zřizovatel FO, církev a jiné PO u 28
222 zařízení.
Ke dni 31. 12. 2012 pracovalo ve všech zdravotnických zařízeních v ČR
celkem 46 968 lékařů. V průměru připadalo na jednoho lékaře 224 obyvatel
ČR.
Plátci
zdravotního
pojištění
Rozdělení
zdravotnických
zařízení podle
zřizovatele
- 67 -
Zdravotnická zařízení v ČR pro sekundární a terciární péči jsou
ambulance, nemocnice a specializovaná lůžková zařízení. V současné době
je přibližně 75 % ambulantních zařízení již zprivatizována. Nemocnice se
dělí na: fakultní, krajské, okresní, a místní nemocnice. Fakultní nemocnice
jsou jako příspěvkové organizace řízeny Ministerstvem financí.
Ke dni 30 .6. 2013 bylo v ČR evidováno celkem 188 nemocnic. Z tohoto
počtu bylo:
24 nemocnic státních (19 nemocnic přímo zřízených MZ, 5
nemocnic řízeno ostatními centrálními orgány spravedlnost,
obrana),
23 nemocnic nestátních spravované kraji,
17 nemocnic nestátních spravované městy a obcemi,
122 nemocnic nestátních zřizované jinou právnickou osobou.
Úhrady zdravotní péče v ČR
Tabulka č. 8: Vývoj výdajů na zdravotnictví v České republice
Vývoj výdajů na zdravotnictví v ČR
1995 2000 2005 2009 2010 2011 2012
Veřejné výdaje
absolutní vyjádření
(mil. Kč)
93
309
132
962
191
356
244
754
243
281
242
410
246
918
podíl na HDP (%) 6,08 5,86 6,14 6,51 6,42 6,34 6,42
Soukromé výdaje
absolutní vyjádření
(mil. Kč) 9 355
13
873
27
418
47
954
45
754
45
358
46
717
Celkové výdaje
absolutní vyjádření
(mil. Kč)
102
664
146
835
218
774
292
708
289
035
287
768
293
635
podíl na HDP (%) 6,69 6,47 7,02 7,79 7,62 7,53 7,63
(zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2012, vlastní úprava)
Z tabulky dokládající vývoj výdajů na zdravotnictví v České republice v
období od roku 1995 až do roku 2012 je zřejmé, že dochází každoročně k
navyšování výdajů do této oblasti. Zdravotnictví vyžaduje vyšší náklady
vlivem stále inovujících se technologických postupů, vývojem nových léčiv
- 68 -
a medikamentů. Oblast financování a fungování zdravotního systému v ČR
je neustále předmětem všestranných diskusí veřejnosti, odborníků i politiků.
Tabulka č. 9: Veřejné výdaje na zdravotnictví v České republice
Veřejné výdaje na zdravotnictví v ČR
1995 2000 2005 2010 2011 2012
Stát a územní rozpočty 15 076 17 170 21 263 20 781 16 863 15 648
státní rozpočty 7 796 8 319 12 334 10 147 7 491 6 071
územní rozpočty 7 280 8 851 8 930 10 634 9 372 9 577
Zdravotní pojišťovny 78 233 115 792 170 093 222 500 225 547 231 270
z toho na zdravotní péči 74 126 111 164 163 543 214 373 217 653 222 769
Celkem 93 309 132 962 191 356 243 281 242 410 246 918
(zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2012, vlastní úprava)
Veřejné výdaje na zdravotnictví zahrnutí výdaje států, územně
samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Z vývoje je zřejmé, že státní
rozpočty zaznamenávají klesající objem výdajů, zatímco výdaje zdravotních
pojišťoven každoročně rostou.
3.6 Zdroje financování zdravotnictví a toky financí
v České republice
V České republice je tzv. vícezdrojové financování zdravotnictví.
Jedná se o veřejné rozpočty, přímé platby pacientů a veřejné zdravotní
pojištění. Hlavním zdrojem financování zdravotnictví je veřejné zdravotní
pojištění.
Zdroje financování zdravotnictví v České republice:
státní rozpočet,
příspěvky na zdravotní pojištění - pojištěnci, zaměstnavatelé, stát,
přímé platby od pacientů,
kombinace finančních zdrojů,
regulační poplatky.
Vícezdrojové
financování
zdravotnictví
v ČR
Zdroje
financování
zdravotnictví
v ČR
- 69 -
3.6.1 Státní rozpočet
Nedílnou součástí státního rozpočtu jsou odvody státu na zdravotní
pojištění určitých skupin obyvatel, např. studentů, důchodců, dětí a
nezaměstnaných. Tyto odvody státu se uvádějí v kapitole ministerstva
financí státního rozpočtu.
3.6.2 Příspěvky na zdravotní pojištění
Zdravotní péče je poskytována na základě smluvních vztahů mezi
zdravotnickými zařízeními a zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna
následně uhrazuje ze svého základní fondu zdravotního pojištění jednotlivé
výkony. Fond základního zdravotního pojištění zdravotní pojišťovna tvoří z
výběru pojistného od pojištěnců. Část vybraného zdravotního pojistného se
přerozděluje mezi zdravotními pojišťovnami, tím se zajišťuje určitá
solidarita pojištěnců u jednotlivých pojišťoven. Přerozděluje se 60 %
pojistného vybraného všemi pojišťovnami, veškeré pojistné hrazené státem.
V tomto přerozdělení je povinna VZP zřídit speciální účet všeobecného
zdravotního pojištění.
3.6.3 Přímé platby od pacientů
Přímé platby od pacientů se týkají relativně úzce vymezené oblasti
poskytovaných zdravotnických služeb, jedná se především o stomatologii,
estetickou chirurgii, v gynekologii. U obvodních lékařů lze přímo hradit za
aplikaci očkovací látky, za potvrzení pro řidičský průkaz, vstupní vyšetření
do zaměstnání. Přímou platbu na sebe váže také oblast léků, zdravotnických
prostředků a pomůcek.
V roce 1997 došlo vlivem dosavadního vývoje ke změnám v úhradách
zdravotní péče. Změny měly pozitivní dopad v objemu nadbytečné péče,
začaly se snižovat úhrady pojišťoven. Pro oblast stomatologie byl vytvořen
ceník materiálů a výkonů, pro oblast praktických lékařů se zavedla
kapitační platba kombinovaná s výkonovou úhradou. V lůžkových
zdravotnických zařízeních bohužel zůstal systém nastaven, docházelo k
nízké motivaci k vyšší výkonnosti zařízení.
Od roku 2001 se začala ověřovat možnost zavedení systému úhrad akutní
péče DRG. Tento systém objektivně zahrnuje náročnost a objem poskytnuté
péče, oproti paušální náhradě.
Státní
rozpočet
Příspěvky na
zdravotní
pojištění
Přímé platby
od pacientů
- 70 -
V současné době se uskutečňují úhrady zdravotní péče těmito
způsoby:
Paušální platba - platba na pacienta a platba podle počtu evidovaných
pacientů. Užívá se u ambulantní péče, domácí péče, následné lůžkové péče a
u akutní lůžkové péče.
Kapitační platby - jedná se o paušální platbu na jednoho registrovaného
pacienta bez jakéhokoliv ohledu na jeho nemocnost či zdraví. Mezi lékařem
a zdravotní pojišťovnou je uzavřena smlouva, která stanovuje určitý
dohodnutý počet pojištěnců registrovaných u lékaře. Výše kapitační platby
se liší v závislosti dle věku a pohlaví. Kapitační platby se používají
u ambulantní péče a domácí péče.
Přednosti: nevytváří se podmínky pro poskytování zbytečné péče, snižuje
administrativní zatížení lékařů
Nedostatky: nebezpečí odmítání pojištěnců do registrace, v méně
osídlených oblastech znevýhodňuje lékaře
Výkonové platby - základem je platba za provedený zdravotní výkon. Podle
náročnosti ošetření a úkonů je stanoven dopředu bodový systém hodnocení.
Sestavuje se seznam výkonů, jejich ohodnocení počtem bodů a ohodnocení
bodu v peněžním vyjádření. Stanovení peněžní hodnoty bodu je otázkou
vyjednávání zdravotních pojišťoven a poskytovateli zdravotní péče.
Výkonový systém se používá u ambulantní péče, lůžkové akutní péče,
následné péče, při přepravě pacientů a nemocných.
Přednosti: motivace k výkonům, zájem o získání největšího počtu pacientů,
motivace k nabízení co nejširší škály služeb
Nedostatky: závislost na počtu nemocných pacientů, náročnost na vstupy,
nemožnost kontroly vykázaných výkonů, snaha o vytváření zbytečných
výkonů
Shrnutí
Zdraví představuje významnou hodnotu cennou pro každého
jedince, tak i pro společnost jako celek.
Pojem veřejné zdraví znamená zdravotní stav obyvatelstva a jeho
skupin.
Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách
jejich poskytování je poskytnutí zdravotní péče definováno jako:
- udržení, prodloužení života a zmírnění utrpení člověka,
Σ
Paušální
platba
Kapitační
platby
- 71 -
- udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního i funkčního stavu
člověka,
- předcházení, odhalení a odstranění nemoci,
- pomoc při porodu dítěte a při reprodukci,
- posuzování zdravotního stavu jedince.
Zdravotní pojištění je veřejnoprávní pojištění a je povinné. V České
republice je vymezeno zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zdravotní pojištění vzniká dnem:
- narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České
republiky,
- kdy se cizinec stal zaměstnancem,
- získání trvalého pobytu na území České republiky.
Zdravotní pojištění zaniká dnem:
- úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,
- kdy cizinec přestal být zaměstnancem,
- ukončením trvalého pobytu na území České republiky.
Zdravotní pojištění spadá do kategorie jednoho z nejdůležitějších
pojištění osob. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče.
Zdravotní pojištění může být veřejné nebo soukromé.
Veřejné zdravotní pojištění je povinné na základě zákona pro
všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR, bez ohledu na státní
příslušnost. Hlavním charakteristickým znakem je princip solidarity.
Plátci zdravotního pojištění:
zaměstnavatelé odvádějící stanovená procenta z hrubých mezd
zaměstnanců,
pojištěnci OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a
zaměstnanci v pracovním poměru,
stát platící pojistné za stanovené skupiny obyvatel.
Zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění za zaměstnance stanoveným
procentem z hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné si hradí
zdravotní pojištění sami za sebe.
Soukromé zdravotní pojištění, zvané také privátní, je zcela
dobrovolné a není zákonem povinné. Slouží ke krytí poskytované
zdravotní péče nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního
pojištění.
- 72 -
Zdravotní pojišťovna je zdravotnická a finanční instituce
provádějící veřejné zdravotní pojištění. Dále mohou některé pojišťovny
uzavírat připojištění a smluvní pojištění. Zdravotní pojišťovny v ČR jsou
veřejnoprávními neziskovými organizacemi.
Otázky
1) Co rozumíte pod pojmem zdraví a jak byste definovali veřejné
zdraví?
2) Charakterizujte podstatu zdravotního pojištění a v čem tkví jeho
význam?
3) Vysvětlete podstatu veřejného zdravotního pojištění a
soukromého zdravotního pojištění?
4) Popište činnost a úkoly zdravotní pojišťovny.
5) Co je to zdravotnický systém? Čím se především vyznačuje?
6) Jaké znáte principy veřejného zdravotního pojištění?
7) Co jsou to formy zdravotního pojištění?
8) Na čem je především založen systém veřejného zdravotního
pojištění a jaké jsou subjekty veřejného zdravotního pojištění?
9) Kdo to jsou pojištěnci a jaké mají stanovené povinnosti?
10) Co je předmětem zákona č. 48/1997 Sb.?
11) Jaký typ financování zdravotnictví se uplatňuje v České
republice?
12) Jaké znáte zdroje financování zdravotnictví v ČR?
13) O čem pojednává zákon č. 592/1992 Sb.?
Pojmy k zapamatování
zdravotní pojištění
veřejné zdravotní pojištění
soukromé zdravotní pojištění
zdravotní pojišťovna
zdravotnický systém
principy veřejného zdravotního pojištění
subjekty veřejného zdravotního pojištění
pojištěnci
plátci zdravotního pojištění
zdroje financování zdravotnictví
- 73 -
Doporučená literatura
BOROVSKÝ, Juraj, Věra DYNTAROVÁ. Ekonomika zdravotnických zařízení. 1.
vyd. Praha 6: České vysoké učení technické v Praze, 2010, 114 s. ISBN 978-80-01-
04485-8.
MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování
efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN 978-80-
7357-912-8.
ZLÁMAL, Jaroslav, Jana BELLOVÁ. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Praha:
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013, 249 s.
ISBN 978-80-7013-551-8.
NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance: Studijní opora, Jihlava. Jihlava: Vysoká
škola polytechnická Jihlava, 2012, 327 s. ISBN 978-80-87035-69-6.
Zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách
- 74 -
4. Státní sociální podpora
Cíl:
Cílem této kapitoly je problematika státní sociální podpory, když příjemci
dávek státní sociální podpory se můžeme stát ze dne na den každý z nás.
Mnohdy nepředvídané situace nás nečekaně překvapí a my si uvědomíme,
že jsme vyčerpali všechny naše dostupné možnosti a tak náhle musíme
spoléhat na pomoc státu a právě v těchto případech nastupuje systém státní
sociální podpory. Proto bych byla ráda, abyste nepodceňovali studium této
čtvrté kapitoly a po důkladném prostudování této kapitoly uměli:
vyjmenovat orgány státní sociální podpory a nastínit jejich činnost,
úkoly a poslání v rámci systému státní sociální podpory, jakož i
pochopili postavení orgánů státní sociální podpory v souvislosti se
státním rozpočtem ČR,
charakterizovat kdo to jsou oprávněné osoby,
rozlišovat takové pojmy jako například životní minimum a
existenční minimum,
rozebrat podstatu jednotlivých dávek státní sociální podpory,
popsat způsob vyplácení dávek státní sociální podpory,
utřídit a zařadit jednotlivé dávky státní sociální podpory a objasnit
jejich podstatu, význam, charakter a také určit komu jsou přesně
adresovány,
vysvětlit základní pojmy, které se týkají státní sociální podpory,
objasnit a srozumitelně se orientovat v modelových příkladech
s problematikou státní sociální podpory související,
si představit co se považuje za hlavní priority v oblasti sociální
politiky, sociálního zabezpečení a státní sociální podpory.
Klíčová slova:
státní sociální podpora, orgány státní sociální podpory, žádosti o
poskytování dávek státní sociální podpory, životní minimum, existenční
minimum, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský
příspěvek, pohřebné
- 75 -
Průvodce studiem
Vážená studentky, vážení studenti,
domnívám se, že kapitolu, se kterou se právě začínáte seznamovat budete
studovat se zájmem, neboť hned při prvních větách poznáte, že se jedná o
problematiku, která se může dotýkat každého z nás a dovolím si zde přímo
konstatovat, že řada z Vás pobírá některou z dávek státní sociální podpory
již nyní. A protože řada z Vás po dokončení vysokoškolských studií bude
zakládat rodiny, tak tím je ještě větší předpoklad, že se mohou stát i další
z Vás přímými účastníky systému dávek státní sociální podpory.
Údaje v této kapitole jsou jednak zajímavé, ale rozhodně je dobré pro
další Váš život je dobře znát a umět se v nich orientovat.
Věřím, že budete tuto kapitolu studovat se zájmem, když předpokládám,
že studium by Vám mělo zabrat tak cca 100 minut.
Za hlavní nástroj realizace sociální politiky se považuje sociální
zabezpečení, které slouží k řešení sociálních konfliktů. Ovšem žádná
z definic sociálního zabezpečení není zcela úplná a není ani obecně
přijímána, i když název „sociální zabezpečení“ patří k velice známým
pojmům, které jsou srozumitelné a chápané. Chceme-li pojem sociální
zabezpečení vyjádřit odbornou definicí, dostáváme se do značných
potíží.
„Nicméně v naší společnosti je termín sociální zabezpečení termínem
obecně přijímaným, a proto ho budeme užívat i nadále, i když jsme si
vědomi jeho částečně změněného obsahu. Pro naše další potřeby budeme
pojem státní sociální zabezpečení chápat jako pojem komplexní, je vnitřně
dále částečný a znamená soubor právních norem, institutů, institucí a
vztahů, jejichž účelem je předcházet možným sociálním rizikům, odstraňovat
nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených
sociálních událostí a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální
rozvoj člověka.“ (Gregorová, 2005)
V životě člověka se stane tolik sociálních událostí a některé vedou i ke
značně tíživým situacím, ale jen některé jsou brány za sociální události,
které se spojují se sociálním zabezpečením. Jde zde o pojem, označuje
obecně podmínky života nehledě na to, zda se pohybujeme v oblasti
zdravotní či státní sociální podpory. (Gregorová, 2005)
Sociální
zabezpečení –
hlavní nástroj
realizace
sociální
politiky
- 76 -
4.1 Pilíře sociálního systému
Průvodce studiem
Vážení studenti,
na tomto místě bych Vás velice ráda upozornila, že o třech základních
atributech sociálního systému již pojednává první kapitola s názvem Systém
sociálního zabezpečení v ČR, když někdy v oblasti názvosloví sociální
politiky nepanuje zcela shoda a jednotnost, proto se v této souvislosti hovoří
buď o třech systémech sociálního zabezpečení (jak jsem to zvolila ve
zmíněné první kapitole), ale v případě státní sociální podpory je spíše více
obvyklé hovořit o třech základních pilířích.
Tak tolik pro Vaši informaci na vysvětlenou.
a) První pilíř (systém) sociálního zabezpečení v České republice je
představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové,
nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního
pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody,
nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné
zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního
pojištění.
V této souvislosti bych jenom upozornila na tyto právní normy:
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdější
předpisů,
zákon .č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších
předpisů,
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění
pozdějších předpisů ,
a
zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním
pojištění ve znění pozdějších předpisů.
b) Druhý pilíř (systém) sociálního systému –státní sociální podpora-
vznikl pro případy různých sociálních situací. Podporuje rodiny, zejména
s dětmi. Jednotlivé dávky jsou financovány ve formě celospolečenské
solidarity pomocí státního rozpočtu – daní. Pro nárok na dávky a výpočet
dávek státní sociální podpory se používá částky životního minima dle
1. pilíř
sociálního
zabezpečení
v ČR je sociální
pojištění
2. pilíř
sociálního
zabezpečení –
státní sociální
podpory
- 77 -
zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dávky státní
sociální podpory se dělí na dvě skupiny a to na dávky poskytované
v závislosti na výši příjmu a na dávky ostatní.
c) Třetí pilíř sociální systému – sociální pomoc řeší obtížné sociální
situace, které nelze vyřešit s použitím prvního ani druhého pilíře. Řeší
problematiku sociální nebo hmotné nouze, která se týká zhruba 4 %
obyvatel České republiky. Bezmocnost, jak fyzická, tak duševní nebo i
jejich kombinace se považuje za sociální nouzi. Je to situace, kdy je člověk
odkázán na pomoc druhých, protože se o sebe nemůže a hlavně nedokáže
postarat.
Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o
pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Třetí pilíř je hrazen ze státního rozpočtu, rozpočtu obcí a krajů,
fyzických i právnických osob, ale také i z různých nadací či
dobrovolných organizací.
4.2 Státní sociální podpora
Jak již bylo uvedeno státní sociální podpora je upravena zákonem.
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon nabyl účinnosti zčásti 1. Října 1995 a v plném rozsahu 1. Ledna
1996. Od tohoto roku do současné doby došlo k významným změnám a to
jak v okruhu poskytování dávek, výpočtu, ale také se měnily orgány, které
jednotlivé dávky vyplácely.
Prvotně byly dávky vypláceny okresními úřady a dále obecními úřady
obcí s rozšířenou působností. Od začátku dubna roku 2004 o dávkách
rozhodovaly úřady práce s tím, že odvolacími orgány byly krajské úřady.
Jedinou výjimku a to do 31. Prosince 2008 tvořila Praha, kde dávky
poskytovaly úřady městských částí a odvolacím orgánem byl Magistrát
hlavního města Prahy. Od 1. Ledna 2009 přešla i Praha do působnosti úřadu
práce. Úřad práce České republiky rozhoduje o jednotlivých dávkách
s pomocí krajských poboček Úřadu práce, kde odvolacím orgánem je od 1.
Ledna 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ke změnám došlo i u poskytovaných dávek. Zpočátku byly některé dávky
zrušeny a jiné zavedeny. Z původních dávek státní sociální podpory byl
zrušen příspěvek na dopravu a také zaopatřovací příspěvek náležející při
výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby. Do roku 2007 byly
zrušeny další dvě dávky a to dávka náležející dětem umístněným do zařízení
3. pilíř
sociálního
zabezpečení –
sociální
pomoc
Státní sociální
podpora -
legislativa
- 78 -
pro okamžitou pomoc a příspěvek na školní pomůcky, který byl určen na
krytí školních pomůcek pro děti jdoucích do prvních tříd. V roce 2011 byl
zrušen sociální příplatek, který především náležel rodinám se zdravotně
postiženým rodičem nebo dítětem. Jako náhradou za zrušení tohoto
příspěvku došlo ke zvýšení příspěvku na péči.
V roce 2012 poskytovala státní sociální podpora šest dávek, které byly
rozděleny na dávky testované a na dávky netestované. V roce 2013 došlo
k přesunutí dávek pěstounské péče, které upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o
sociálně-právní ochraně dětí. V roce 2014 státní sociální podpora
poskytuje pět základních dávek, které jsou rozděleny na dávky testované a
na dávky netestované.
Jednotlivé dávky státní sociální podpory pro rok 2014
přídavek na dítě,
příspěvek na bydlení,
porodné,
rodičovský příspěvek,
pohřebné.
Dávky státní sociální podpory tvoří ucelený systém pomoci, který
je stanoven převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi.
Příspěvek na bydlení a pohřebné tvoří jedinou výjimku, obě dvě
dávky mohou být přiznány i jiným osobám.
Státní sociální podpora má za úkol poskytovat státní sociální dávky
nejen pro děti, rodiny s dětmi, ale i pro další sociální případy. Úkolem
státní sociální podpory je finančně zabezpečit tyto osoby a to tím způsobem,
že náklady na SSP hradí stát, neboť se jedná o státní sociální systém. Stát
hradí náklady na dávky samotné a také náklady, které vznikly v souvislosti
s řízením o tyto dávky.
Orgány státní sociální podpory
Úřad práce České republiky (krajské pobočky) a Ministerstvo práce a
sociálních věcí jsou podle zákona orgány státní sociální podpory. Na prvním
stupni státní sociální podporu provádějí krajské pobočky Úřadu práce České
republiky a pobočky pro hlavní město Prahu. Podle Ústavního zákona č.
347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků se
Krajské pobočky dále člení na kontaktní pracoviště.
Státní sociální podporu provádí ve druhém stupni Ministerstvo práce a
sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí je i správcem
informačního systému o dávkách. Informační systém zahrnuje informace o
všech dávkách, o jejich výši, o žadatelích a poživatelích těchto dávek a
Jednotlivé dávky
státní sociální
podpory
Orgány státní
sociální podpory
- 79 -
osobách s nimi společně posuzovaných. Tyto informace slouží ostatním
státním orgánům státní sociální podpory a jsou jednotnou složkou
informační systému práce a sociálních věcí.
Kontaktní pracoviště vykonávají následující činnosti:
rozhodují o přiznání příslušné dávky,
zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,
vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,
rozhodují o námitkách účastníka řízení,
zaznamenávají informace k výplatě dávek.
4.3 Okruh oprávněných osob
Dávky státní sociální podpory jsou vypláceny fyzickým osobám a
osobám, hlášeným k trvalému pobytu na území České republiky. Jestli jde o
cizince, musí mít bydliště a trvalý pobyt na území České republiky podle
zvláštního právního předpisu.
Dále dávky státní sociální podpory můžou být vypláceny i osobám nebo
osobám společně s ní posuzovaným, které nemají trvalý pobyt podle
zvláštního právního předpisu na území České republiky, pokud se jedná o
a) cizince, kteří jsou hlášení na území České republiky k pobytu a
žádají o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém
středisku Ministerstva vnitra po uplynutí 365 dní ode dne hlášení
pobytu,
b) cizince narozené na území České republiky a hlášené na území
České republiky k pobytu do 1 roku jejich věku,
c) nezletilé cizince, kteří jsou svěřeni do péče rodičů nebo do ústavní
péče,
d) cizince, kteří jsou vlastníkem povolení, jak k trvalému tak k
dlouhodobému pobytu na území České republiky,
e) rodinné příslušníky cizince, m bylo vydáno povolení
k dlouhodobému pobytu na území České republiky,
f) cizince, kteří v České republice jsou za účelem vědeckého výzkumu
a mají povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,
Činnost
kontaktních
pracovišť
Oprávněné
osoby
- 80 -
g) cizince, m byla poskytnuta doplňková ochrana,
h) cizince, kteří v České republice vykonávají zaměstnání s vysokou
kvalifikací a mají povolení k dlouhodobému pobytu na území České
republiky.
Jediný, kdo může ve výjimečných případech odpustit podmínku trvalého
pobytu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve sporných případech
zákon o pomoci v hmotné nouzi rozhoduje, co se rozumí bydlištěm.
4.4 Žádosti o poskytování dávek a způsob jejich
vyplácení
Žádosti o poskytování dávek vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České
republiky dle místa trvalého bydliště. Žádosti jsou vyplaceny těm občanům,
kteří mají na dávku nárok, tj. právě již výše uváděná oprávněná osoba.
Formuláře na poskytnutí jednotlivých dávek státní sociální podpory jsou
umístěny buď na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních
věcí, nebo v tištěné podobě na příslušném úřadě. Žádost tedy můžeme
podávat, jak v tištěné, tak i v elektronické podobě. Na tomto místě nutno
ovšem uvést, že při elektronické podobě je třeba mít vytvořený elektronický
podpis.
Změnu, kterou přinesl rok 2014 bylo zrušení karet sociálních systémů,
tzv. (sKaret). Karta sociálních systémů začínala v roce 2012 a měla být
využívána jako způsob pro výplatu všech sociálních dávek. Měla to být
moderní cesta k registraci a k rychlejší identifikaci jednotlivých uživatelů.
Tato karta však vyvolala řadu diskuzí a výsledkem tohoto všeho bylo, že
sKarty nebudou fungovat pouze jako průkaz a nebudou v provozu ani jako
způsob výplaty sociálních dávek. Dlouhodobá a značně obsáhlá kritika
napříč politickým spektrem a i značná kritika široké laické a odborné
veřejnosti a špatné fungování systému sKaret nakonec vedlo k jejich
zrušení. Na základě ustanovení zákona se k 30.dubnu 2014 sKarty zrušily a
finanční prostředky, které na kartě zůstaly, si mohli občané, kterých se to
týkalo, vybrat zdarma na pobočkách České spořitelny.
Od května 2014 se dávky státní sociální podpory vyplácí dvěma
způsoby, a to:
bezhotovostní výplatou,
poštovní poukázkou.
Žádosti o
poskytnutí dávek
a způsob
vyplácení dávek
- 81 -
Shrnutí
První pilíř (systém) sociálního zabezpečení v České republice je
představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové,
nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního
pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody,
nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné
zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního
pojištění.
Druhý pilíř (systém) sociálního systému –státní sociální podpora
vznikl pro případy různých sociálních situací. Podporuje rodiny, zejména
s dětmi. Jednotlivé dávky jsou financovány ve formě celospolečenské
solidarity pomocí státního rozpočtu – daní.
Třetí pilíř sociální systému – sociální pomoc řeší obtížné sociální
situace, které nelze vyřešit s použitím prvního ani druhého pilíře. Řeší
problematiku sociální nebo hmotné nouze, která se týká zhruba 4 %
obyvatel České republiky. Bezmocnost, jak fyzická, tak duševní nebo i
jejich kombinace se považuje za sociální nouzi. Je to situace, kdy je člověk
odkázán na pomoc druhých, protože se o sebe nemůže a hlavně nedokáže
postarat.
Státní sociální podpora je upravena zákonem č. 117/995 Sb., o
státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Jednotlivé dávky státní sociální podpory jsou:
přídavek na dítě,
příspěvek na bydlení,
porodné,
rodičovský příspěvek,
pohřebné.
Dávky státní sociální podpory tvoří ucelený systém pomoci, který je
stanoven převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi.
Příspěvek na bydlení a pohřebné tvoří jedinou výjimku, protože obě
dvě dávky mohou být přiznány i jiným osobám.
Státní sociální podpora má za úkol poskytovat státní sociální dávky
nejen pro děti, rodiny s dětmi, ale i pro další sociální případy.
Úřad práce České republiky (krajské pobočky) a Ministerstvo práce a
sociálních věcí jsou podle zákona orgány státní sociální podpory
Σ
- 82 -
Kontaktní pracoviště vykonávají následující činnosti:
rozhodují o přiznání příslušné dávky,
zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,
vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,
rozhodují o námitkách účastníka řízení,
zaznamenávají informace k výplatě dávek.
Žádosti o poskytování dávek vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České
republiky dle místa trvalého bydliště.
Změnu, kterou přinesl rok 2014 bylo zrušení karet sociálních systémů,
tzv. (sKaret).
Od května 2014 se dávky státní sociální podpory vyplácí dvěma
způsoby, a to:
bezhotovostní výplatou,
poštovní poukázkou.
Otázky
1) Co tvoří první pilíř sociální systému?
2) Do kterého pilíře byste zařadili státní sociální podporu a proč?
3) Která sociální oblast je obsažena ve třetím pilíři sociálního systému?
4) Jaká základní legislativa se vztahuje ke státní sociální podpoře?
5) Jak dělíme dávky státní sociální podpory?
6) Které dávky státní sociální podpory patří do dávek poskytovaných
v závislosti na výši příjmů?
7) U kterých dávek státní sociální podpory se příjmy nesledují a proč
tomu tak je?
8) Jaké znáte orgány státní sociální podpory?
9) Co jsou to kontaktní pracoviště a jaká je jejich činnost?
10) Vysvětlete pojem „oprávněná osoba“ v souvislosti s dávkami SSP?
11) Kde se vyřizují žádosti o poskytování dávek státní sociální
podpory?
12) Jakým způsobem se vyplácejí dávky státní sociální podpory?
- 83 -
Pojmy k zapamatování
státní sociální podpora,
orgány státní sociální podpory,
žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory,
životní minimum,
existenční minimum,
přídavek na dítě,
příspěvek na bydlení,
porodné,
rodičovský příspěvek,
pohřebné.
Doporučená literatura
BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ, Michaela KEPKOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ.
Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14 aktualizované vydání.
Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-739-3.
BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální
podpora: s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG,
2010, 239 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-807-2636-099.
DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika:
učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN
978-802 -4738-802.
GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a
dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice učebnic Právnické
fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80-723-9176-3.
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
- 84 -
5. Specifické pojmy související se státní
sociální podporou - dávkami a
příklady dávek
Cíl:
Tato kapitola se zabývá specifickými pojmy a odbornými obraty, které
bezprostředně souvisí s problematikou státní sociální podpory,
s jednotlivými dávkami státní sociální podpory, když součástí této kapitoly
jsou i modelové příklady na jednotlivé dávky státní sociální podpory. Je zde
řada poznatků přímo z praxe, což by mělo být pro studenty zvláště cenné.
Po prostudování této kapitoly by vám nemělo činit potíže:
charakterizovat jednotlivé dávky státní sociální podpory a poukázat
na jejich podstatu,
podrobně vysvětlit základní pojmy spojené s problematikou státní
sociální podpory,
podrobně popsat obsah a postup při jednotlivých dávkách státní
sociální podpory,
objasnit význam dávek státní sociální podpory a zaměřit se na jejich
sociální podstatu,
definovat možné postupy v souvislosti s životním minimem a
existenčním minimem,
rozebrat jednotlivé modelové příklady na konkrétní dávky státní
sociální podpory,
umět nahlížet na problematiku státní sociální podpory nejen
z hlediska sociální politiky státu, ale i v souvislosti s hospodářskou
politikou vlády, v souvislosti s rozpočtovou politikou a veřejnými
financemi, včetně spojitosti a návaznosti na státní rozpočet.
Klíčová slova:
nezaopatřené dítě, výdělečná činnost, životní náklady, existenční minimum,
životní minimum, testované dávky, netestované dávky, přídavek na dítě,
příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné
- 85 -
Průvodce studiem
Vážení studenti,
kapitolu, kterou vám nyní předkládám ke studiu jsem zaměřila již i na
praktickou část, tj. je zde zařazena i řada modelových příkladů, se kterými
se pracovníci působících na kontaktních místech setkávají. Věnujte těmto
příkladům dostatečnou pozornost, protože vám pomohou ještě důsledněji
proniknout do podstaty státní sociální podpory a také ještě zřetelněji
pochopíte význam státní sociální podpory. Zároveň také uvidíte, že není tak
zcela jednoduché zneužívat veřejné finance a snažit se například i některými
méně čestnými způsoby dosáhnout na dávky spojené se státní sociální
podporou.
Věřím, vážení studenti, že studium této kapitoly bude pro vás zajímavé,
že více proniknete do podstaty státní sociální podpory a že si i více
uvědomíte pro koho a k čemu dávky státní sociální podpory slouží.
Domnívám se, že na studium této kapitoly by vám mělo stačit cca 90
minut.
Pojem „nezaopatřené dítě“ z pohledu státní sociální podpory
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní
docházky, která trvá 9 let. U dítěte, které trpí mentálním, tělesným nebo
smyslovým postižením trvá povinná školní docházka 10 let.
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní
docházky, nejdéle však do 26. roku věku (§11 zákona č. 117/1995 Sb.),
jestliže:
se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže
soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz;
z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat
soustavnou výdělečnou činnost.
Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za
nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako
uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení (např.
nesplňuje podmínku, že v posledních 3 letech odpracovalo alespoň 12
měsíců).
- 86 -
Dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu, nelze považovat za
nezaopatřené dítě.
Výdělečná činnost
Na výdělečné činnosti jsou závislé některé druhy dávek státní sociální
podpory a při zjišťování nároku na dávky je nezbytné zkoumat výdělečnou
činnost. Výdělečná činnost je důležitá k posuzování nezaopatřenosti dítěte a
pro nárok na rodičovský příspěvek.
Výdělečnou činností se rozumí činnost, která je vykonávána v České
republice a která zakládá účast na nemocenském pojištění.
Dále se za výdělečnou činnost považuje činnost osoby samostatně
výdělečně činné, která se za takovou považuje pro účely důchodového
pojištění nebo činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.
Životní a existenční minimum
Životní a existenční minimum vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o
životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé
částky životního a existenčního minima, které jsou platné od 1. 1. 2012 jsou
určeny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima
a existenčního minima.
Životního a existenčního minimum využijeme především při použití
právní normy v souvislosti s dávkami státní sociální podpory, když budeme
čerpat informace ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a
zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů. Je všeobecně známá skutečnost, že někteří naši spoluobčané se
snaží mnohdy spekulovat s dávkami státní sociální podpory a pokouší se
obcházet určitá nařízení, když právě z těchto důvodů se stát snaží, aby
legislativa reagovala na možná „bílá místa“ v oblasti státní sociální podpory,
aby tato nemohla být pokud možno žádným způsobem zneužívána a byla
zde pro ty občany, kteří se opravdu ocitli v takové situaci, že žádat o státní
sociální podporu je opodstatnělé.
Podle těchto dvou hranic (životního a existenčního minima) se zjišťuje,
zda má osoba na dávky nárok a v jaké výši budou dávky vyplaceny.
Výdělečná
činnost
Životní a
existenční
minimum
- 87 -
a) Životní minimum
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice
peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních
potřeb.
b) Existenční minimum
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů,
která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních
základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční
minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního
důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
Tab. 10: Částky životního minima platné od roku 2014 v Kč
Posuzovaná osoba Měsíční částka
Pro jednotlivce 3410
Pro první dospělou osobu v domácnosti 3140
Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830
Pro nezaopatřené dítě ve věku:
do 6 let 1740
6 až 15 let 2140
15 až 26 let (nezaopatřené) 2450
Zdroj: MPSV Zákon č. 110/2006 Sb., vlastní úprava
Část jen pro zájemce
Minimální mzda, životní a existenční minimum v roce 2015
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je
zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci. Její
základní právní úprava je stanovena v zákoníku práce. Minimální mzda se
vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnávané v pracovním poměru nebo
právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní
poměr. Vláda ČR přijala na svém jednání dne 15. září 2014 nařízení vlády č.
Životní
minimum
Existenční
minimum
- 88 -
204/2014 Sb., kterým došlo ke změně nařízení o minimální mzdě.
S účinností od 1. ledna 2015 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy.
Výše minimální hodinové sazby 55,- Kč / hod
Výše minimální měsíční mzdy (pokud má
zaměstnanec odpracováno 40 h týdně)
9 200 Kč
Životní a existenční minimum
Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb.,
o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny
nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a
existenčního minima.
Životní minimum představuje minimální peněžní příjmy, které jsou
nezbytné pro zajištění výživy a k uspokojení ostatních základních potřeb
člověka. Výše životního minima je stejná jako v roce 2014 (viz tabulka č.
10, str. 87 této studijní opory.
Existenční minimum je považováno za minimální hranici peněžních
příjmů sloužící k zajištění nezbytné výživy a ostatních základních potřeb
člověka na úrovni umožňující přežití.
Životní a existenční minimum je rozhodující pro přiznání sociálních
dávek a výpočet jejich výše. Pokud příjmy konkrétní rodiny nedosahují
výše životního minima nebo jeho určitého násobku, má rodina nárok na
určité dávky státní sociální podpory (např. přídavek na dítě, porodné).
Životní minimum také plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze.
Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální
podpory se podávají u krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa
trvalého pobytu občana.
Životní minimum má své opodstatnění také v soudní praxi při stanovení
alimentů nebo u nezabavitelných částek při exekuci.
Existenční minimum
Jednotlivec 2 200 Kč
5.1 Jednotlivé dávky státní sociální podpory
Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny:
A) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (dávky testované),
B) ostatní dávky (dávky netestované).
Dávky státní
sociální podpory
- 89 -
A) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – testované dávky:
- 1) přídavek na dítě,
- 2) příspěvek na bydlení a
- 3) porodné.
B) Dávky ostatní poskytované bez ohledu na výši příjmu –
netestované dávky :
- 4) rodičovský příspěvek a
- 5) pohřebné.
5.1.1 Legenda k jednotlivým dávkám státní sociální podpory
1) Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými
dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou
dítěte. Jde přitom o dávku, která je nárokem dítěte, i když za nezletilé
dítě uplatňuje tento nárok jeho zákonný zástupce. Nárok na tuto dávku
závisí na výši příjmu dítěte a osob s ním pro tyto účely společně
posuzovaných, tj. příjmu rodiny, nesmí převyšovat součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 2,40.
Výše přídavku na dítě:
Výše přídavku je stanovena měsíčně a vyplácí se podle následující tabulky:
Tab. 11: Výše přídavku na dítě pro rok 2014
Věk nezaopatřeného dítěte Výše přídavku na dítě
do 6 let 500 Kč
od 6 do 15 let 610 Kč
od 15 do 26 let 700 Kč
Zdroj: Zákon č. 117/1995 Sb., vlastní úprava
Dávky
testované
Dávky ostatní
- netestované
Přídavek na
dítě
Výše přídavku
na dítě
- 90 -
Doklady a formuláře k žádosti o přídavek na dítě:
žádost o přídavek na dítě,
občanský průkaz,
u dětí do 15 let jejich rodný list,
doklad o výši ročního příjmu,
prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,
doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou za
příslušný kalendářní rok,
doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely
vyplácení dávek v rámci EU.
Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:
"potvrzení o studiu“ nebo
"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě
nepříznivým stavem)“ nebo
"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí
povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“
nebo
"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“
2) Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení slouží ke krytí nákladů na bydlení rodinám nebo
jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy. Tento příspěvek se poskytuje na
základě testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, kde je
hlášen k trvalému pobytu, jestliže:
a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu
v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy
koeficientu 0,35.
b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území
hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka
normativních nákladů na bydlení.
Příspěvek na
bydlení
- 91 -
Náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady za plnění poskytované
s užíváním bytu. Tyto náklady se dokládají nájemní smlouvou a výše
přídavku se určí z průměrných nákladů zaplacených za předchozí kalendářní
rok.
Normativní náklady slouží pro výpočet výše příspěvku na bydlení a její výše
se stanovuje podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce. Tyto
náklady zahrnují nájemné, ceny služeb a energie, dále odpady, vodné,
stočné a vytápění. Náklady jsou propočítané na přiměřené velikosti bytů pro
daný počet osob, který v nich trvale bydlí. Poplatky, které jsou spojeny s
televizí, rozhlasem, případně telefonem se nepovažují za náklady na
bydlení.
Výše částek normativních nákladů na bydlení v bytech užívaných na
základě nájemní smlouvy je uvedena v první tabulce. Ve druhé tabulce je
uvedena výše částky pro družstevní byty a byty vlastníků. Výše těchto
nákladů je platná od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. Náklady na
bydlení se dokládají fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti.
Tab. 12: Měsíční normativní náklady na bydlení pro byty na základě
nájemní smlouvy pro rok 2014
Počet osob
v rodině
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč
Praha Více než
100 000
50 000 -
99 999
10 000 –
49 999 Do 9 999
Jedna 7 711 6 156 5 873 5 028 4 809
Dvě 11 081 8 952 8 566 7 409 7 110
Tři 15 096 12 312 11 807 10 294 9 903
čtyři a
více 18 899 15 542 14 932 13 108 12 636
Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní úprava
- 92 -
Tab.13: Měsíční normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a
byty vlastníků pro rok 2014
Počet osob
v rodině
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč
Praha Více než
100 000
50 000 -
99 999
10 000 –
49 999 Do 9 999
Jedna 4 448 4 448 4 448 4 448 4 448
Dvě 6 644 6 644 6 644 6 644 6 644
Tři 9 263 9 263 9 263 9 263 9 263
čtyři a
více 11 792 11 792 11 792 11 792 11 792
Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní úprava
Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení
(normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a
koeficientu 0,30 (v Praze 0,35).
Doklady a formuláře k žádosti o příspěvek na bydlení:
žádost o příspěvek na bydlení,
občanský průkaz,
u dětí do 15 let jejich rodný list,
doklad o výši čtvrtletního příjmu,
doklad o výši nákladů na bydlení,
nájemní smlouvu,
prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,
doklad o výživném,
pracovní smlouvu či potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti,
jestliže žadatel je občanem jiného státu EU.
Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:
"potvrzení o studiu“ nebo
"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě
nepříznivým stavem)“ nebo
"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí
povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“
nebo
"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“
Příspěvek na
bydlení
- 93 -
3) Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek náleží osobě, která se celodenně a řádně stará o
nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Částka, která je
vyplacena za rodičovský příspěvek, činí 220 000 Kč.
Výše denního vyměřovacího základu určuje měsíční výši rodičovského
příspěvku, kterou může rodič volit. Maximální měsíční výše rodičovského
příspěvku může činit 11 500 Kč.
Výše rodičovského příspěvku se může měnit za 3 měsíce a určuje se
následovně:
a) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je stejný
nebo menší než částka 7 600 Kč, rodičovský příspěvek právě činí
7 600 Kč,
b) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je větší než
částka 7 600 Kč, rodičovský příspěvek se může pohybovat od 7 600
do 11 500 Kč,
c) jestliže nemůžeme stanovit denní vyměřovací základ v den narození
nejmladšího dítěte, pak rodičovský příspěvek činí 7 600 Kč.
d) pokud nelze ani u jednoho z rodičů stanovit denní vyměřovací
základ, pak se rodičovský příspěvek vyplácí jako pevná částka. Do
9. měsíců věku dítě se vyplácí 7 600 Kč a do 4 let věku dítěte se
vyplácí 3800 Kč.
Doklady a formuláře k žádosti o rodičovský příspěvek:
žádost o rodičovský příspěvek,
občanský průkaz,
u dítěte do 15 let rodný list,
potvrzení o nároku na dávky,
potvrzení o návštěvě jeslí nebo mateřské školy, pokud jej navštěvuje,
potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši
rodičovského příspěvku,
doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely
vyplacení dávek v rámci EU,
rozhodnutí soudu o přiznání zodpovědnosti podle zákona o rodině,
jestliže se jedná o nezletilou osobu, které je 16 let a je rodičem
dítěte.
Rodičovský
příspěvek
- 94 -
4) Porodné
Tento příspěvek patří mezi jednorázové dávky, na které vzniká nárok
v souvislosti s porodem prvního živě narozeného dítěte. Podmínkou dále je,
že výše příjmu rodiny v kalendářním čtvrtletí nepřesáhne součet částky
životního minima rodiny a koeficientu 2,7.
Jak narození prvního dítěte, tak výše příjmu rodiny musí být splněno
současně, jinak není nárok na porodné.
Nárok na porodné má i otec dítěte, pokud se stane, že matka při porodu
zemře. Dále může být porodné vyplacené i osobě, která převzala dítě do
trvalé péče a není mu více než 1 rok.
Zákonem stanovené porodné činí 13 000 Kč na každé první živě narozené
dítě. Jestli se narodí více dětí najednou, činí výše porodného 19 500 Kč.
Porodné na druhé dítě je ve výši 10 000 Kč. Od ledna 2015 má matka získat
vždy 23 tisíc korun nezávisle na tom, zda se vícerčata narodí při prvním,
nebo druhém porodu.
Doklady k žádosti o porodné:
žádost o porodné,
občanský průkaz,
rodný list dítěte,
v případě, že bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů,
rozhodnutí příslušného orgánu.
doklad o výši čtvrtletního příjmu.
5) Pohřebné
Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené
s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila
pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která má pobyt na
území České republiky.
Nárok na pohřebné vzniká dnem, kdy byla daná osoba pohřbena a výše
pohřebného bylo stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč.
Doklady a formuláře k žádosti o pohřebné:
žádost o pohřebné,
občanský průkaz,
rodný list dítěte,
Porodné
Pohřebné
- 95 -
fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydává pohřební ústav
úmrtní list,
doklad o zaplacení nákladů, které jsou spojené s vypravením pohřbu,
doklad o pohřbení (doklad o dnu, měsíci a roce),
Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:
"potvrzení o studiu“ nebo
"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě
nepříznivým stavem)“ nebo
"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí
povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“
nebo
"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“
Vyřizování a odbavování dávek státní sociální podpory
Jednotlivé dávky státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České
republiky, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí těch
krajských poboček jsou kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu
osoby.
Činnost kontaktních pracovišť:
rozhodují o přiznání příslušné dávky,
zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,
vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,
rozhodují o námitkách účastníka řízení,
zaznamenávají informace k výplatě dávek.
5.2 Modelové příklady dávek SSP
V této části studijní opory uvedu pro názornost jednotlivé dávky státní
sociální podpory a způsoby jejich vyplácení v praxi. Dále zde připomenu i
některé důležité informace související s těmito příklady.
V modelových příkladech budou uvedeny jednotlivé dávky státní sociální
podpory a jejich vyplácení. V těchto příkladech uvidíte různé odlišné situace
a zároveň zde budou provedeny i jejich výpočty.
Vyřizování a
odbavování
dávek sociální
podpory
Činnost
kontaktních
pracovišť
- 96 -
Protože jsou některé dávky státní sociální podpory odvozeny od výše
příjmu rodiny, měsíční příjmy jsem u modelových příkladů určila přímo
sama.
Životní minimum
Ještě než začnu s příklady jednotlivých dávek, chtěla bych zde opětně
zmínit životní minimum, které je důležité pro určení nároku na tyto dávky.
Životní minimum je částka, která nám určí hranici minimálních příjmů
společně posuzovaných osob k opatření výživy a jiných základních potřeb.
Podle výše životního minima se určuje nárok na některé dávky a je velice
důležitý pro výpočet těchto dávek.
Pro připomenutí zde uvádím výši životního minima podle počtu
společně posuzovaných osob od roku 2014 a to:
Pro jedince: 3 410 Kč
Pro první dospělou osobu: 3 140 Kč
Pro druhou a další dospělou osobu: 2 830 Kč
Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let: 2 450 Kč
Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let: 2 140 Kč
Nezaopatřené dítě do 6 let: 1 740 Kč
Zde uvádím vypočtené hranice rozhodného příjmu pro určité rodiny:
Rodiče + dítě (4 roky)
Životní minimum:
Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + dítě (1 740 Kč) = 7 710 Kč
Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního m
7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.
Rodiče + jedno dítě (4 roky)Životní minimum:
Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + dítě (1 740 Kč) = 7 710 Kč
Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima):
7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.
7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.
Rodiče + dvě děti (4 roky, 15 let)
Životní minimum:
Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + děti (1 740 Kč + 2 450 Kč) = 10 160 Kč
Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima):
Životní
minimum
- 97 -
Jednotlivé dávky státní sociální podpory v praxi
V této části bych chtěla přiblížit vyplácení dávek státní sociální podpory
a uvést několik příkladů k jednotlivým dávkám. Jsou to příklady z našeho
každodenního života.
Jednotlivé dávky státní sociální podpory se dělí, jak už bylo řečeno na
dvě základní skupiny a to na:
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, ke kterým patří:
- přídavek na dítě,
- příspěvek na bydlení,
- porodné,
a
b) na ostatní dávky, do kterých patří:
- rodičovský příspěvek,
- pohřebné.
1) Přídavek na dítě
Jednou ze základních dávek je přídavek na dítě, je určen pro rodiny
s nezaopatřenými dětmi. Tato dávka je poskytována v závislosti na výši
příjmu rodiny a nárok na tuto dávku má nezaopatřené dítě, kde rozhodný
příjem rodiny za minulý kalendářní rok, nepřevýší součin životního minima
této rodiny a koeficientu 2,40.
Výše přídavku na dítě
Pro připomenutí je přídavek na dítě vyplácen ve třech výších podle věku a
to:
Rodiče + tři děti (5 let, 10 let, 14 let)
Životní minimum:
Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + děti (1 740 Kč + 2 140 Kč + 2 140 Kč) = 11 990 Kč
Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima):
11 990 Kč x 2,4 = 28 776 Kč.
7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.
Představení
dávek státní
sociální
podpory v
praxi
Přídavek na
dítě
- 98 -
Věk nezaopatřeného dítěte Výše přídavku na dítě
do 6 let 500 Kč
6 - 15 let 610 Kč
15 - 26 let 700 Kč
Doklady a formuláře k žádosti o přídavek na dítě:
žádost o přídavek na dítě,
občanský průkaz,
u dětí do 15 let jejich rodný list,
doklad o výši ročního příjmu,
prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,
doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou za
příslušný kalendářní rok,
doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely
vyplácení dávek v rámci EU.
Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:
"potvrzení o studiu“ nebo
"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě
nepříznivým stavem)“ nebo
"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí
povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“
nebo
"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“
Příklad č. 1
Jestliže rodina žádá o přídavek na dítě, musí doložit příjmy za rok 2014 a to
do 30. 9. 2015. Jestliže rodina nedoloží příjmy ani do konce října, nárok na
tuto dávku zaniká. Jestliže rodina doloží příjmy, nárok na přídavek vzniká
od 1. 10. 2015 a bude trvat až do 30. 9. 2016. Nárok jde uplatnit 3 měsíce
zpětně.
- 99 -
Příklad č. 2
Rodinu Novotných tvoří otec a matka s dvěma dětmi. Karolínka navštěvuje
základní školu a nedávno oslavila své 12 narozeniny a Janička oslavila své 7
narozeniny a v září se chystá nastoupit do téže základní školy. Čistý měsíční
příjem pana Novotného je 15 000 Kč a paní Novotné je 9 000 Kč. Celkový
měsíční příjem Novotných je tedy 24 000 Kč.
Životní minimu této rodiny je:
Otec: Jan Novotný 3 140 Kč
Mata: Jana Novotná 2 830 Kč
Dcera: Karolína Novotná 2 140 Kč
Dcera: Jana Novotná 2140 Kč
10 250 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 24 600 Kč.
Vzhledem k tomu, že příjem (24 000 Kč) rodiny Novotných je nižší než
životní minimum vynásobené koeficientem 2,40 (24 600 Kč) má rodina
Novotných nárok na přídavek na dítě. Nárok na přídavek vznikne od 1. října
2014 a bude činit 610 Kč pro Karolínku a 610 Kč pro Janičku.
----------------------------------------------------------------------------------------
Dále si uvedeme příklad, kde bude opačná situace, kde nárok na přídavek
na dítě nevzniká.
Příklad č. 3
Rodinu Janovských tvoří otec, matka a 5letý syn Jakub. Čistý měsíční
příjem Janovských byl 20 000 Kč.
Životní minimum této rodiny je:
Otec: Libor Janovský 3 140 Kč
Matka: Renata Janovská 2 830 Kč
Syn: Jakub Janovský 1 740 Kč
7 710 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 18 504 Kč.
Jelikož je příjem (20 000 Kč) rodiny Janovských vyšší než 2,4 násobek
jejího životního minima (18 504 Kč) nárok na tuto dávku bohužel nevzniká.
----------------------------------------------------------------------------------------
- 100 -
2) Příspěvek na bydlení
Jediný příspěvek, který není vázán na péči o nezaopatřené dítě, je
právě příspěvek na bydlení. Tento příspěvek je určen nejen rodinám
s dětmi, ale i jednotlivci a má za úkol přispět právě na náklady spojené
s bydlením.
Nárok na příspěvek na bydlení má osoba, která je hlášena k trvalému
pobytu, a která je vlastníkem nebo nájemcem bytu. Dále musí splňovat další
dvě kritéria a to:
náklady na bydlení přesahují součin rozhodného příjmu v rodině a
koeficientu 0,30 (v Praze 0,35),
součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35)
není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Výše příspěvku na bydlení se stanovuje podle počtu osob, které mají
v bytě trvalý pobyt a podle velikosti obce. K výpočtu výše příspěvku na
bydlení slouží normativní náklady, které jsou uvedeny v první tabulce a
které zahrnují nájemné, vodné a stočné, ceny služeb energií a vytápění. Ve
druhé tabulce jsou uvedeny částky pro družstevní byty a byty vlastníků. A
ve třetí tabulce jsou náklady na bydlení podle počtu posuzovaných osob.
Veškeré náklady ohledně bytu se dokládají spolu s nájemní smlouvou při
podání žádosti.
Příspěvek na bydlení se poskytuje po dobu 84 kalendářních měsíců
v období 10 kalendářních let.
1. Normativní náklady na bydlení pro byty na základě nájemní smlouvy
pro rok 2014:
Počet osob
v rodině
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč
Praha Více než
100 000
50 000 -
99 999
10 000 –
49 999 Do 9 999
Jedna 7 711 6 156 5 873 5 028 4 809
Dvě 11 081 8 952 8 566 7 409 7 110
Tři 15 096 12 312 11 807 10 294 9 903
čtyři a
více 18 899 15 542 14 932 13 108 12 636
Příspěvek na
bydlení
- 101 -
2. Měsíční normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty
vlastníků pro rok 2014:
Počet osob
v rodině
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč
Praha Více než
100 000
50 000 -
99 999
10 000 –
49 999 Do 9 999
Jedna 4 448 4 448 4 448 4 448 4 448
Dvě 6 644 6 644 6 644 6 644 6 644
Tři 9 263 9 263 9 263 9 263 9 263
čtyři a
více 11 792 11 792 11 792 11 792 11 792
3. Náklady na bydlení za kalendářní měsíc podle počtu posuzovaných
osob pro rok 2014:
Počet osob v rodině Kč
jedna 1 835
dvě 2 511
tři 3 284
čtyři a více 3 960
Doklady a formuláře k žádosti o příspěvek na bydlení:
žádost o příspěvek na bydlení,
občanský průkaz,
u dětí do 15 let jejich rodný list,
doklad o výši čtvrtletního příjmu,
doklad o výši nákladů na bydlení,
nájemní smlouvu,
prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,
doklad o výživném,
pracovní smlouvu či potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti,
jestliže žadatel je občanem jiného státu EU.
Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:
"potvrzení o studiu“ nebo
"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě
nepříznivým stavem)“ nebo
"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí
povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“
nebo
"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“
- 102 -
Příklad č. 1
Manželé Chaloupkovi, kteří mají jedno dítě, spolu bydlí v obecním bytě na
základě nájemní smlouvy. U manželů Chaloupkových došlo k situaci, že se
rozvádějí. Oba zažádali o příspěvek na bydlení a oba uplatnili nárok na tento
příspěvek.
Jelikož oba uplatnili nárok na příspěvek, tak pouze příslušný úřad práce
rozhodne, kterému z nich bude příspěvek přiznán.
Oba manželé budou posuzováni společně, ale příslušný úřad bude nejspíše
přihlížet k osobě, která má v péči dítě.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Příklad č. 2
Rodina Píchova s dětmi Aničkou (6 let) a Martínkem (6 let) bydlí ve
vlastním domku v Hlinsku. Hlinsko se nachází v Pardubickém kraji a má
9 880 obyvatel. Průměrný měsíční příjem této rodiny je 20 000 Kč a
náklady na elektřinu, vodné, plyn apod. činí 5600 Kč.
Rozhodný příjem rodiny: 20 000 Kč
Náklady na elektřinu apod.: 5 600 Kč
Náklady na bydlení (podle počtu posuzovaných osob): 3 960 Kč
Celkové náklady na bydlení: (5 600 + 3 960) 9 560 Kč
Normativní náklady (podle počtu posuzovaných osob): 11 792 Kč
Splnění kritéria pro nárok na dávku:
Celkové náklady na bydlení (9 560 Kč) přesahují součin rozhodného příjmu
v rodině a koeficientu 0,30 (20 000 * 0,30 = 6 000 Kč) - SPLŇUJE
Součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (20 000 * 0,30 = 6
000 Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (11 792 Kč).
– SPLŇUJE
Výše příspěvku na bydlení:
Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi náklady na bydlení a mezi
součinem rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30.
Tzn. 9 560 – (20 000 * 0,30) = 3 560 Kč.
Rodina splňuje obě kritéria nároku na dávku, rodině bude přiznán na
příslušné čtvrtletí příspěvek na bydlení ve výši 3 560 Kč.
- 103 -
Příklad č. 3
Manželé Svobodovi jsou přihlášeni k trvalému pobytu v nájemním bytě
v Praze. Průměrný měsíční příjem manželů je 22 000 Kč. Celkové náklady
na bydlení (nájemné a další náklady započitatelné do nákladů na bydlení)
činí 14 000 Kč.
Rozhodný příjem manželů: 22 000 Kč
Celkové náklady na bydlení: 14 000 Kč
Normativní náklady (podle počtu posuzovaných osob): 11 081 Kč
Splnění kritéria pro přiznání příspěvku:
Celkové náklady na bydlení (14 000 Kč) přesahují součin rozhodného
příjmu manželů a koeficientu 0,35 (22 000 * 0,35 = 7 700 Kč) - SPLŇUJE
Součin rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35 (22 000 * 0,35 =
7 700 Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (11 081
Kč). – SPLŇUJE
Výše příspěvku na bydlení:
Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi normativními náklady na
bydlení a mezi součinem rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35.
Tzn. 11 081 – (22 000 * 0,35) = 3 381 Kč.
Manželé splňují obě kritéria nároku na dávku, rodině bude přiznán na
příslušné čtvrtletí příspěvek na bydlení ve výši 3 381 Kč měsíčně.
3) Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, na kterou má
nárok rodič (matka nebo otec), který celodenně pečuje o nejmladší dítě
v rodině, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek navazuje
na mateřskou dovolenou, tedy pokud má na mateřskou rodič nárok. Pokud
rodič nárok na mateřskou nemá, začne rodičovský příspěvek čerpat hned po
narození dítěte.
Jestliže chce rodina pobírat rodičovský příspěvek, musí dodržovat
některé podmínky ohledně celodenní péče. Například u dětí mladších 2 let
se sleduje rozsah hodin strávených v jeslích či v obdobných zařízeních.
Doba, která je určena u dětí mladších 2 let, je 46 hodin v kalendářním
měsíci. U dětí starších 2 let je docházka nesleduje.
Rodičovský
příspěvek
- 104 -
Příklad č. 1
Matka Helena, která pobírá rodičovský příspěvek, občas dává syna Adámka
(1,5 roku) do mateřské školy. Mateřskou školu navštěvuje Adámek 14 dní v
měsíci a to jen dopoledne od 8:00 do 12:00.
Nárok na výplatu rodičovského příspěvku vzniká, protože matka
nepřesáhla v kalendářním měsíci 46 hodin.
Celková částka, která je vyplacena pro všechny stejně, je částka 220 000
Kč. Pouze na rodiči zůstává rozhodnutí ohledně doby čerpání.
Rodič, který si neplatil nemocenské pojištění, neměl nárok na mateřskou
dovolenou, proto patří do nejpomalejší a vlastně i nejméně výhodné
kategorie čerpání. Ovšem takový rodič, který si platí nemocenské pojištění,
si může zvolit rychlejší a tedy kratší způsob čerpání výplaty.
Pomalé a nejméně výhodné čerpání představuje po dobu devíti měsíců
částku 7 600 Kč a poté až do čtyř let dítěte částku 3 800 Kč měsíčně.
Rychlejší a kratší způsob výplaty představuje maximálně 11 500 Kč a
současně nesmí výše měsíčního příspěvku přesáhnout 70% hrubé mzdy.
Rodič tedy nemůže pobírat víc, než si předtím vydělával.
Výhodou rychlého čerpání je, že si rychlost čerpání je možno jednou za
čtvrt roku změnit. Změna výše čerpání se provádí na základě písemné
žádosti, která se podá na příslušný Úřad práce.
Příklad č. 2
Paní Adámková pobírá od března rodičovský příspěvek 10 476 Kč.
Změnit výši rodičovského příspěvku může paní Adámková až od června.
Příklad č. 3
Manželům Svobodovým, Petře a Honzovi se narodila dcera Amálka.
Mateřská dovolená Petře právě končí a nastupuje na rodičovskou
dovolenou. Nastává rozhodnutí, jak dlouho a v jaké výši bude Petra pobírat
rodičovský příspěvek. Hrubá mzda jejího manžela je 18 000 Kč a Petry
mzda je 15 000 Kč.
18 000 * 70 % = 12 600 Kč
- 105 -
Jestliže se rozhodnou pro rychlé čerpání maximální měsíční příspěvek bude
11 500 Kč, protože výše měsíčního příspěvku nepřesáhla 70 % hrubé mzdy.
Čerpat tento příspěvek bude Petra do dvou let dcery Amálky.
Kdyby se Manželé Svobodovi rozhodli, že bude Petra doma s Amálkou
čtyři roky, pobírala by minimální rodičovský příspěvek a to 5 116 Kč
měsíčně právě po dobu čtyř let.
- 106 -
V následujícím přehledném uspořádání údajů můžeme vidět částku
rodičovského příspěvku při zvolené délce čerpání:
Doba čerpání Rodičovský příspěvek
19 měsíců 11 500 Kč
20 měsíců 11 000 Kč
21 měsíců 10 476 Kč
22 měsíců 10 000 Kč
23 měsíců 9 565 Kč
24 měsíců 9 167 Kč
25 měsíců 8 800 Kč
26 měsíců 8 462 Kč
27 měsíců 8 148 Kč
28 měsíců 7 857 Kč
29 měsíců 7 586 Kč
30 měsíců 7 333 Kč
31 měsíců 7 097 Kč
32 měsíců 6 875 Kč
33 měsíců 6 667 Kč
34 měsíců 6 471 Kč
35 měsíců 6 286 Kč
36 měsíců 6 111 Kč
37 měsíců 5 946 Kč
38 měsíců 5 789 Kč
39 měsíců 5 641 Kč
40 měsíců 5 500 Kč
41 měsíců 5 366 Kč
42 měsíců 5 238 Kč
43 měsíců 5 116 Kč
Doklady a formuláře k žádosti o rodičovský příspěvek:
žádost o rodičovský příspěvek,
občanský průkaz,
u dítěte do 15 let rodný list,
potvrzení o nároku na dávky,
potvrzení o návštěvě jeslí nebo mateřské školy, pokud jej navštěvuje,
potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši
rodičovského příspěvku,
doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely
vyplacení dávek v rámci EU,
- 107 -
rozhodnutí soudu o přiznání zodpovědnosti podle zákona o rodině,
jestliže se jedná o nezletilou osobu, které je 16 let a je rodičem
dítěte.
4) Porodné
Porodné je dávka, která vzniká ve spojení s porodem prvního živě
narozeného dítěte. Nárok na tuto dávku má matka, kde její rozhodný příjem
v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficient 2,40.
Může dojít i k situaci, kdy nárok na porodné bude mít i otec a to v případě,
když žena zemře, a ke dni porodu splňovala podmínky pro nárok na dávku.
Dále může mít nárok na porodné osoba, která si narozené dítě vzala po
porodu do trvalé péče.
Nárok na dávku lze uplatit 1 rok zpětně. Rozhodným příjmem je myšleno
kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, kdy se dítě
narodilo.
Příklad č. 1
Například když se dítě narodilo 9. 8. 2014, tak příjmy se zjišťují za období
od 1. 4. 2014 do konce června 2014.
Výše porodného:
První živě narozené dítě: 13 000 Kč
Druhé a více narozených dětí: 19 500 Kč.
Doklady k žádosti o porodné:
žádost o porodné,
občanský průkaz,
rodný list dítěte,
v případě, že bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů,
rozhodnutí příslušného orgánu,
doklad o výši čtvrtletního příjmu,
Porodné
- 108 -
Příklad č. 2
Manželům Adámkovým se v dubnu narodila holčička. Měsíční příjem této
rodiny byl k předcházející kalendářnímu čtvrtletí, tj. v tomto případě leden
až březen, 17 500 Kč.
Životní minimum této rodiny je:
Otec: Karel Adámek 3 140 Kč
Matka: Aneta Adámková 2 830 Kč
Dcera: Petra Adámková 1 740 Kč
7 710 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 18 504 Kč
Nárok na porodné vznikne, protože je splněna podmínka výše rozhodného
příjmu (částka životního minima je vyšší než měsíční příjem) rodiny
Adámkových. Rodina Adámkových si proto přilepší o 13 000 Kč.
Příklad č. 3
Pan Janoušková porodila holčičku, ale holčička po týdnu v nemocnici
zemřela. Nárok na porodné u této rodiny také vznikne, protože jsou splněny
podmínky výše příjmu v rodině. A dále je velice důležité v tomto případě,
že se dítě narodilo živé.
Opak by v tomto případě byl, kdyby se dítě narodilo při porodu mrtvé.
Nárok na porodné by v tomto případě nevznikl.
- 109 -
Příklad č. 4
Příklad výpočtu nároku na porodné u rodiny čekající druhé dítě
Pan a paní Novákovi mají jedno 2-leté dítě a v roce 2015 očekávají narození
druhého potomka. Paní Nováková je na rodičovské dovolené a její příjem je
tedy 7600 Kč měsíčně (rodičovský příspěvek). Pan Novák je zaměstnaný a
jeho průměrný měsíční příjem je 16.000 Kč měsíčně
Životní minimum rodiny (2 dospělí a 2 děti) je 9 450 Kč (*)
2,7 násobek životního minima je 25 515 Kč
Průměrný měsíční příjem Novákových je 23.600 Kč
Na porodné na druhé dítě budou mít nárok.
V roce 2015 dostanou porodné ve výši 10.000 Kč
5) Pohřebné
Pohřebné se považuje za ostatní dávky, které nejsou poskytovány
v závislosti na výši příjmu. Pohřebné je vyplaceno osobě (fyzické osobě,
nemusí být v žádném příbuzenském vztahu), která vypravuje pohřeb
nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která je rodičem právě nezaopatřeného
dítěte. U pohřebného nejsou testovány příjmy rodiny.
Výše pohřebného:
Pevně stanovená částka: 5 000 Kč
Doklady a formuláře k žádosti o pohřebné:
žádost o pohřebné,
občanský průkaz žadatele o dávku,
rodný list dítěte,
fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydává pohřební ústav
úmrtní list,
doklad o zaplacení nákladů, které jsou spojené s vypravením pohřbu,
doklad o pohřbení (doklad o dnu, měsíci a roce),
Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:
"potvrzení o studiu“ nebo
"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě
nepříznivým stavem)“ nebo
Pohřebné
- 110 -
"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí
povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“
nebo
"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“
Příklad č. 1
Manželé Jůnovi žijí v Praze se synem Tadeášem (21 roků, student VŠ). Pan
Jůn měl autonehodu, při níž zemřel. Nárok na pohřebné má paní Jůnová ve
výši 5 000 Kč, protože vypravuje pohřeb osobě, která je rodičem
nezaopatřeného dítěte.
--------------------------------------------------------------------------------------------
- 111 -
Shrnutí
Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny:
A) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (dávky
testované),
B) ostatní dávky (dávky netestované).
A) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – testované dávky:
1) přídavek na dítě,
2) příspěvek na bydlení a
3) porodné.
B) Dávky ostatní poskytované bez ohledu na výši příjmu – netestované
dávky:
4) rodičovský příspěvek a
5) pohřebné.
1) Přídavek na dítě
Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými
dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou
dítěte.
2) Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení slouží ke krytí nákladů na bydlení rodinám
nebo jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy.
3) Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek náleží osobě, která se celodenně a řádně stará
o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Částka,
která je vyplacena za rodičovský příspěvek, činí 220 000 Kč.
4) Porodné
Tento příspěvek patří mezi jednorázové dávky, na které vzniká
nárok v souvislosti s porodem prvního živě narozeného dítěte.
5) Pohřebné
Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené
s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila
Σ
- 112 -
pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která má pobyt na
území České republiky.
Vyřizování a odbavování dávek státní sociální podpory
Jednotlivé dávky státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České
republiky, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí těch
krajských poboček jsou kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu
osoby.
Činnost kontaktních pracovišť:
rozhodují o přiznání příslušné dávky,
zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,
vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,
rozhodují o námitkách účastníka řízení,
zaznamenávají informace k výplatě dávek,
posuzují zdravotní stav pro účely nepojistných dávek.
Otázky
1) Jaký význam má po státní sociální podporu životní a existenční
minimum?
2) Jaké jsou částky životního existenčního minima?
3) Jak rozdělujeme dávky státní sociální podpory v souvislosti
s příjmem rodiny?
4) Které dávky jsou dávkami testovanými a které patří do skupiny
dávek netestovaných?
5) Charakterizujte dávku „přídavek na dítě“? Co je podstatou této
dávky a kdy je tato dávka vyplácena?
6) Charakterizujte dávku „příspěvek na bydlení“? Co je podstatou této
dávky a kdy je tato dávka vyplácena?
7) Charakterizujte dávku „rodičovský příspěvek“? Co je podstatou této
dávky a kdy je tato dávka vyplácena?
8) Charakterizujte dávku „porodné“? Co je podstatou a kdy je tato
dávka vyplácena?
9) Charakterizujte dávku „pohřebné“? Co je podstatou a kdy je tato
dávka vyplácena?
10) Který úřad se zabývá vyřizováním dávek státní sociální podpory?
11) Co to jsou tzv. „ kontaktní pracoviště“? Jaká je činnost kontaktních
pracovišť?
- 113 -
Pojmy k zapamatování
testované dávky státní sociální podpory
netestované dávky státní sociální podpory
kontaktní pracoviště
životní a existenční minimum
výdělečná činnost
legislativní rámec státní sociální podpory
modelové příklady a jejich náročnost
Doporučená literatura
MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování
efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN 978-80-
7357-912-8.
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha 3: Wolters
Kluwer ČR, 2011, 644 s. ISBN 978-80-7357-698-1.
ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s.
ISBN 978-802-4737-249.
BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ, Michaela KEPKOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ.
Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14 aktualizované vydání.
Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-739-3.
- 114 -
Závěrečný průvodce studiem
Vážení a milí studenti,
prostudovali jste poslední 65. kapitolu této studijní opory, ve které jsem
se zabývala systémem sociálního zabezpečení. Předpokládám, že jste také
odpověděli na všechny otázky, které jsem za každou kapitolou uvedla, když
věřím, že jste si zároveň i zopakovali vše podstatné.
Pokud je tomu tak, není co dodat, pouze ocenit vaše úsilí a snahu.
Předložený text by vám měl poskytnout poměrně podrobné informace o
systému sociálního zabezpečení v České republice. Byla bych velice ráda,
kdyby předložený text ve vás vzbudil zájem o další studium sociální
politiky, neboť se domnívám, že základy sociální politiky by měl znát
každý nejen vysokoškolsky, ale i středoškolsky vzdělaný člověk. Vždyť
člověk by si měl uvědomit, že i on sám se může někdy dostat do velice
složité životní situace, kterou on sám, případně ani s pomocí své rodiny a
blízkých nebude moci zvládnout a potom bude třeba hledat pomoc u státu.
Je dobré znát, jak se v takové situaci zachovat a také znát, jaké stát má
možnosti pomoci v tíživých životních situacích svým občanům.
Zároveň bych vás chtěla upozornit na skutečnost, že v minulosti jsem již
napsala tři studijní opory, kde rovněž najdete určité poznatky o systému
sociálního zabezpečení, ovšem nikoliv v tomto podrobnějším rozsahu.
Jednalo se o následující studijní opory:
NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava,
Vysoká škola polytechnická, 2010,102str.ISBN978-80-87035-49-
NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská
skripta¸Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN 978-82-
87035-50-4
NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní
opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-
87035-84-9
Já sama, i když jsem především ekonom, jsem několik let v oblasti
sociální politiky působila a věřte mi, že to byla výborná zkušenost.
Myslím si také, že je rozhodně dobré, když lidé mají sociální cítění, jsou
nakloněni pomoci tam, kde je to potřeba, pomoci a pochopit člověka, který
pomoc potřebuje a umět podat pomocnou roku v pravý čas.
Ať využijete vědomosti získané studiem tohoto materiálu jakkoliv, přeji
vám, aby bylo vaše vystupování a uplatňování získaných znalostí vždy
profesionální a efektivní. Abyste uměli dobře zúročit vše, co jste studiem
tohoto odborného materiálu získali.
Pokud vás předložený text alespoň částečně zaujal a nestudovali jste jej
pouze z donucení, ale trochu i se zájmem, tak je to pro mne zadostiučinění,
že jsem tento text nepsala zbytečně. Pokud se budete k tomuto textu vracet,
- 115 -
budu tím velice potěšena.
Vážení studenti, jestliže budete tato vysokoškolská skripta studovat s
takovým nadšením a zájmem s jakým já jsem je pro vás připravovala, tak
budete jistě v prokazování znalostí úspěšní a také budete sami se sebou a
svým výkonem spokojeni.
Přeji vám hodně štěstí při studiu, ve vaší práci i v osobním životě.
Vaše autorka
- 116 -
Seznam použité literatury
ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezečení.1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s.
ISBN 978-8027749
BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: Sociální, ekonomické a právní aspekty
péče o zdraví. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, 2010, 224 s. ISBN 978-80-
7357-503-8.
BOROVSKÝ, Juraj, Věra DYNTAROVÁ. Ekonomika zdravotnických zařízení. 1.
vyd. Praha 6: České vysoké učení technické v Praze, 2010, 114 s. ISBN 978-80-01-
04485-8.
DOLANSKÝ, Hynek. Ekonomika zdravotnických a sociálních služeb. 1. vyd.
Opava: Slezská univerzita v Opavě, filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav
ošetřovatelství, 2008, 133 s. ISBN 978-80-7248-482-9.
DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální
politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada, 2013,
200 s. ISBN 978-802 -4738-802.
DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. 1. vyd. Praha: Oeconomica,
2005, 249 s. ISBN 978-80-2450-998-3.
GLADKIJ, Ivan et al. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno:
Computer Press, 2003, 392 s. ISBN 978-80-7226-996-9.
GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2.
aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice
učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80-
723-9176-3.
JANEČKOVÁ, Hana a Helena HNILICOVÁ. Úvod do veřejného
zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009, 296 s. ISBN 978-80-7367-
592-9.
JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava:
Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.
LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: AKADEMICKÉ
NAKLADATELSTVÍ CERM, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7204-618-8.
- 117 -
MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na
zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164
s. ISBN 978-80-7357-912-8.
NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava,
Vysoká škola polytechnická, 2010, 102 str. ISBN 978-80-87035-49-8
NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská
skripta¸Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN 978-82-
87035-50-4
NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní
opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-
87035-84-9
PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha 3:
Wolters Kluwer ČR, 2011, 644 s. ISBN 978-80-7357-698-1.
PETEROVÁ, Helena. Finanční hospodaření územních samosprávných
celků. 3. vyd. Praha: Institut pro veřejnou správu, 2012, 147 s. ISBN 978-
80-86976-24-2.
SEEMANOVÁ, Jana a Eliška KODYŠOVÁ. Nebojujte se zákony a slaďte
práci s rodinou: Příručka pro rodiče 2013. Praha: Aperio, 2013, 95 s. ISBN
978-80-904301-3-6.
SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účtová osnova, České účetní standarty 2014:
pro některé vybrané účetní jednotky. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, 608 s.
ISBN 978-80-7263-864-2.
ZLÁMAL, Jaroslav, Jana BELLOVÁ. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd.
Praha: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických
oborů, 2013, 249 s. ISBN 978-80-7013-551-8.
Sociální a zdravotní pojištění. Finance.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-29].
Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-
zdravotniho-pojisteni/
PRÁVNÍ PŘEDPISY
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy ČSR,
Zákon č. 20/1996 Sb., České národní rady o správních poplatcích,
- 118 -
Zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích,
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů,
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů,
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách,
Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole,
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách,
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ,
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,
Vyhláška č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených
služeb a regulační omezení pro rok 2014.
Internetové zdroje
Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. © 2014 [cit.
2014-04-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/home
- 119 -
Integrovaný portál MPSV: Státní sociální podpora [online]. © 2002-2012
[cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp
Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany
[online]. © 2002 - 2012 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:
http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane
Integrovaný portál MPSV: Úřad práce České republiky [online]. © 2002-
2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr
MPSV.CZ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. © 2002 - 2012
[cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/
Sociální dávky - změny 2014 [online]. © 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné
z: http://socialni-davky-2013.eu/socialni-davky-2014-zmeny/
Sociální zabezpečení v ČR. Olomouc, 2012. Dostupné z:
http://www.pdf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF-
katedry/KAZ/FRVS/10_Studijni_pomocnik_17_1_2012.pdf
Státní sociální podpora. Portal veřejné správy [online]. 2014 [cit. 2014-11-24].
Dostupné z:http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/191/195/
- 120 -
Příloha č. 1
Vysvětlivky k používaným symbolům
Cíle Na začátku kapitol naleznete formulované cíle. Jejich
prostřednictvím získáte přehled o tom, co budete po nastudování
příslušného tématu umět, znát, co budete schopni používat.
Průvodce studiem Prostřednictvím průvodce vás autor provází textem, předkládá
důležité informace ke studiu a vložený průvodce vás informuje o
časovém prostoru vhodném k efektivnímu studiu.
Část pro zájemce Upozorňuje na rozšířené učivo nad základní a informuje o
možnosti jeho prohloubení.
Shrnutí kapitoly Klíčové body pro opakování a signalizace k opakovanému studiu
částí, kterým nerozumíte.
Testy a otázky Prověřte, do jaké míry jste učivo pochopili, zapamatovali si
podstatné informace a pojmy. Je to informace, zda jste splnili v
úvodu kapitol stanovené cíle. Věnujte jim maximální pozornost!
Pojmy k zapamatování Klíčové pojmy, které umíte vysvětlit, aplikovat, odborné termíny,
které bezpečně znáte a používáte. Vracejte se k nim po
prostudování následujících kapitol, jen opakováním je fixujete v
paměti.
Úkoly k zamyšlení Prostor pro bilanci a aplikaci nabytých znalostí a dovedností, pro
seberealizaci, aktivitu a tvořivost. Často bývá součástí zkoušky.
Příklad Konkretizace problematiky v praxi, v reality. Je inspirací pro
rozvedení poznatků na dalších praktických aplikacích.
Literatura Použitá literatura ve studijním materiálu, typy pro doplnění a
rozšíření základních poznatků nabytých studiem opory.
Σ