ro¨n˝k 4 / ¨˝slo 1 / bØezen 2005 · kozoroh kontro-luje systØmy, je zemitý, praktický,...

O B Č A S N Í K S T U D E N T Ů , P E D A G O G Ů , V E D E N Í A P Ř Í Z N I V C Ů Š K O LY

R O Č N Í K 4 / Č Í S L O 1 / B Ř E Z E N 2 0 0 5

»eskÈ äv˝carsko Studentkypom·haly dÏtem

Zaûila jsem TSUNAMI

Ples VäFS 2005

2 roËnÌk 4 / ËÌslo 1

3b¯ezen 2005

⁄vod ï Obsah

UD¡LOST4 Horoskop VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, o. p. s.

éIVOT äKOLY6 Jak˝ byl ples VäFS 20057 Ot·zky pro Richarda Tesa¯Ìka8 Kr·tce8 Schola Nova9 Informace z Prahy

10 N·vötÏva ˙spÏönÈho rod·ka na akademickÈ p˘dÏ11 NabÌdka zahraniËnÌch studijnÌch pobyt˘

KNIéNÕ HLÕDKA12 NovÈ publikace VäFS

PÿEDSTAVUJEME13 Kvestorka

HORK… T…MA14 ⁄stava pro Evropu15 Projekty EU

UD¡LOST16 Zaûila jsem tsunami

PERISKOP18 »eskÈ äv˝carsko ñ jedineËnÈ19 ObecnÏ prospÏön· spoleËnost »eskÈ äv˝carsko20 Tady ûili MayovÈ

STUDENTSK¡ AR…NA22 PutovnÌ praxe23 Tenkr·t na severoz·padÏ, tedy v JirkovÏ23 Studenti zkoumali ûivot na mosteckÈ p·nvi24 Studenti se rozhodli pomoci pot¯ebn˝m25 M· budoucnost WAP nebo HTTP protokol?26 IT okÈnko27 To nic, to jen tak

HUMOR28 »esk· p¯ÌslovÌ p¯eloûen· do vÏdeckÈ Ëeötiny

FOCUS29 Constitution of the European Union

Latina pro manaûery: Saepe summa ingenia in occulto latent. NejvÏtöÌ talenty Ëasto z˘st·vajÌ neobjeveny.

»ÕSLO 1, DATUM VYD¡NÕ: b¯ezen 2005

RedakËnÌ rada: Radek Buöta, Bc. Radoslava »ern·, Patrik Doldûev,Doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc., PhDr. Lenka Ruppertov·,Dr. Bohuslava äenk˝¯ov·, PhDr. Josef ämatl·k (öÈfredaktor).

VeökerÈ informace v†tomto obËasnÌku jsou bez z·ruky. P¯ebÌr·nÌ materi·l˘ je povoleno s prokazateln˝m souhlasemautora a redakËnÌ rady. Fotografie od autor˘ p¯ÌspÏvk˘ Ëi z archivu VäFS, nenÌ-li uvedeno jinak. NepodepsanÈp¯ÌspÏvky jsou autorizov·ny redakcÌ. E-mailov· adresa: [email protected]ï VäFS, o.p.s. ï Registrace: MK »R E 13466 ï Tiskov· p¯Ìprava a v˝roba: Radix, spol. s†r.o. ï

nenÌ tomu dlouho, co jsme vstoupili do novÈho roku 2005.Doufejme, ûe bude dobr˝, myslÌm aspoÚ tak dobr˝, aby na-pravil, co se v†p¯edchozÌm roce nepovedlo. Omlouv·m se zalogickou chybu, rok s·m o sobÏ nic nenapravÌ, to musejÌ zvl·d-nout lidÈ sv˝mi silami. A nenÌ toho m·lo, co si zaslouûÌ n·pra-vu. Vzpomenu dvou dosud aktu·lnÌch ud·lostÌ; bohuûel obÏbyly katastrofy: 19. listopadu se Vysok˝mi Tatrami p¯ehnalaneb˝vale siln· vich¯ice a zniËila obrovskÈ plochy tamnÌch n·d-hern˝ch les˘, 26. prosince ude¯ila v†oblasti IndickÈho oce·-nu niËiv· vlna tsunami, kter· v†okolnÌch jihoasijsk˝ch zemÌchusmrtila bezm·la 300 000 lidÌ (podle poslednÌch ˙daj˘) a na-p·chala nevyËÌslitelnÈ materi·lnÌ ökody. O tsunami pÌöe v†sa-mostatnÈm p¯ÌspÏvku studentka Jana NÏmcov·, kter· v†kri-tickÈ dobÏ pob˝vala v†Thajsku. J· jsem byl Ñjenomì v†Tatr·ch.Obraz tamÏjöÌ p¯ÌrodnÌ katastrofy mnou ot¯·sl, p¯i pohleduna desÌtky kilometr˘ ËtvereËnÌch devastovanÈ krajiny, na tisÌ-ce a tisÌce vyvr·cen˝ch a rozl·man˝ch tatransk˝ch smrk˘ jsemsi vybavil, co jsem Ëetl o n·sledcÌch p·du legend·rnÌho tun-guzskÈho meteoritu. V†Tatr·ch ovöem ¯·dila vich¯ice, kter·nep¯iletÏla zËistajasna z†hlubin vesmÌru; tato vich¯ice totiûk†Tatr·m pat¯Ì!!! ÿeditel v˝zkumnÈ stanice TatranskÈho n·rod-nÌho parku ing. KoreÚ ji oznaËuje za tatranskou bÛru. Z†his-torie je pops·no jejÌ ¯·dÏnÌ nap¯. v†roce 1915 nebo 1941,tehdejöÌ n·sledky ovöem nebyly tak niËivÈ. »Ìm to? Ing. Ko-reÚ pro to m· logickÈ vysvÏtlenÌ: smrkov· monokultura, v†Ta-tr·ch umÏle vysazen· kv˘li rychlÈmu n·r˘stu d¯evnÌ hmotyû·danÈ v†d¯eva¯skÈm pr˘myslu, tehdy jeötÏ nebyla tak vzrost-l·, smrky byly prostÏ niûöÌ a lesy byly tenkr·t vÌcemÈnÏ smÌöe-nÈ a vÏtrn· smröù po nich Ñsklouzlaì, zatÌmco ta poslednÌ na-razila do vzrostl˝ch öedes·tilet˝ch smrkov˝ch krasavc˘... a typraskaly jako p·r·tka a†k·cely se jako domino. Nechci fuöo-vat do pr·ce odbornÌk˘m a p¯edbÌhat jejich kvalifikovanouanal˝zu p¯ÌËin n·sledk˘ katastrofy, nicmÈnÏ je nanejv˝ö prav-dÏpodobnÈ, ûe na jejÌ niËivosti se podepsal s·m ËlovÏk!!! A totÌm, ûe nerespektoval tisÌciletÈ z·kony p¯Ìrody a pokouöel seporuËit vÏtru a†deöti. P¯ÌrodnÌ ûivel byl vöak silnÏjöÌ ñ pocho-pitelnÏ. Tatransk· p¯Ìroda se bude hojit po nÏkolik generacÌa†lze v†tuto chvÌli jen doufat, ûe jejÌ lÈka¯i se z†historie n·leûi-tÏ pouËÌ. JihoasijskÈ zemÏt¯esenÌ bylo takÈ p¯ÌrodnÌm jevema†jeho d˘sledky nemusely b˝t tak straönÈ zejmÈna ve ztr·-t·ch na lidsk˝ch ûivotech, kdyby lidÈ, zejmÈna ti povolanÌ,byli vnÌmavÏjöÌ k†z·kon˘m p¯Ìrody.

P¯eji n·m vöem, milÌ Ëten·¯i Xadonie, aby nov˝ rok i†dalöÌroky byly dobrÈ aspoÚ tÌm, ûe se lidÈ pouËÌ ze sv˝ch chyb,aby jednali lÈpe, ku prospÏchu vöech a vöeho, lidÌ a svÏtav˘kol. V·ö Josef ämatl·k

MilÌ Ëten·¯iXadonie,


Ud·lost

Fortes fortuna adiuvat. Odv·ûn˝m ötÏstÌ p¯eje.

HoroskopVysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, o. p. s.Vypracovala Astrologick· poradnaMgr. Beatrice Landovsk·

22. prosince 2004 oslavila Vysok· ökola finanËnÌ aspr·vnÌ, o.p.s., pÏtiletÈ jubileum ñ pÏt let trv·nÌ öko-ly, pÏt let vzdÏl·vacÌ pr·ce. Oslava se konala v†pizzeriiColosseum v†Praze 5, na SmÌchovÏ, v†komplexu An-dÏl (viz foto). P¯i tÈ p¯Ìleûitosti p¯ednesla gener·lnÌ¯editelka ökoly dr. Bohuslava äenk˝¯ov· origin·lnÌproslov, jehoû tÏûiötÏm byl horoskop ökoly. ZnÏnÌ ho-roskopu si Xadonie vyû·dala ke zve¯ejnÏnÌ.

Charakteristika ökolyAscendent radixovÈho horoskopu ökoly je v†B˝ku. Ascen-

dent je bod, kde zaËÌn· zvÏrokruh a je vûdy velmi d˘leûit˝pro urËenÌ povahy celÈho horoskopu. Radixem je myölenz·kladnÌ horoskop, okamûik vzniku.

B˝k je znamenÌm penÏz, kapit·lu a materi·lnÌho zabez-peËenÌ, takûe pro jak˝koliv samostatnÏ hospoda¯ÌcÌ podnikje B˝k na Ascendentu dobr˝ z·vdavek, pro ökolu finanËnÌ-ho zamÏ¯enÌ obzvl·öù dobr˝. NejvÏtöÌ svÏtovÈ banky, drûÌcÌse uû dlouho p¯i sÌle, jsou zaloûeny v†dubnu, kdy je Slunceve znamenÌ B˝ka.

Tato ökola m· ve znamenÌ B˝ka svou hodinu.Vl·dcem celÈho Ascendentu je tedy Venuöe, kter· stojÌ

ve ätÌru a v†6. domÏ, poblÌû bodu partnerstvÌ, tzv. Descen-dentu.

Toto znamenÌ, znamenÌ ätÌra, vl·dne vöem tajn˝m a skry-t˝m vÏcem a je mu svÏ¯ena kontrola cizÌch penÏz a dispo-nov·nÌ majetkem druhÈho. Siln˝ ätÌr je v†horoskopu, kdese jedn· o penÌze, o jejich kontrolu a p¯ÌpadnÈ shromaû-Ôov·nÌ, d˘leûit˝ princip. Jestliûe je vl·dce horoskopu v†tom-

to znamenÌ, je velk· nadÏje, ûe pr·vÏ pohyb penÏz, jejichkontrola a kumulov·nÌ, je p¯irozenÈ tÈma tÈto ökoly.

Venuöe sama, kter· je vl·dkynÌ celÈho horoskopu, semp¯iv·dÌ jeötÏ dalöÌ tÈma, a tÌm je oblast smluv. Pat¯Ì semsmlouvy vöeho druhu, zejmÈna vöak smlouvy pÌsemnÈ. Ve-nuöe ovl·d· diplomacii a komunikaci, dok·ûe propojovatr˘znÈ lidi, n·zory a principy. JejÌ postavenÌ ve ätÌru pouka-zuje i na moûnost pouûÌvat i mÈnÏ Ëestn˝ch Ëi transparent-nÌch postup˘, protoûe ätÌr je i znamenÌ temnoty a skryt˝chvÏcÌ, a je tedy nÏkdy zatÏûko ho kontrolovat a ovl·dat.TÌm, ûe stojÌ tato Venuöe poblÌû tzv. Descendentu, nebolibodu vztah˘, potvrzuje se jejÌ kvalita zamÏ¯en· pr·vÏ nasmlouvy, t˝kajÌcÌ se kapit·lu a penÏz.

Tento aspekt m˘ûe poukazovat i na nÏjakou tajnousmlouvu, kter· st·la p¯i vzniku ökoly. A stejnÏ tak na velk˝v˝znam osobnÌch kontakt˘ a na diplomatickÈ schopnostiangaûovan˝ch osob a na dobrÈ spoleËenskÈ styky, kterÈbyly z·kladnÌ devizou pro to, ûe mohla b˝t tato ökola zalo-ûena.

StupeÚ, kter˝ Venuöe obsadila, se jmenuje StupeÚ t¯py-tu a je zn·zornÏn obrazem Slunce stoupajÌcÌho na oblohua vybavuje pat¯iËnou planetu energiÌ rychlÈho vzestupu,pov˝öenÌ a poct, ale i moûnostÌ Ëetn˝ch zmÏn, coû je provl·dce horoskopu dobr˝ stupeÚ, a mohl by mimo jinÈ vy-povÌdat i o tom, ûe ökola se velmi rychle vyövihla do vyööÌ˙rovnÏ, ûe byla jejÌ poË·teËnÌ cesta rychl· a strm· a ûeökola m˘ûe proch·zet velk˝mi v˝vojov˝mi zmÏnami.

DalöÌm v˝znamn˝m bodem kaûdÈho horoskopu, zvl·öùpak horoskopu nÏjakÈ spoleËenskÈ instituce, je jeho nej-vyööÌ bod, tzv. Medium coeli ñ Br·na nebes, kter˝ vypovÌ-d· o spoleËenskÈm postavenÌ, o spoleËenskÈm v˝znamutÈ jistÈ instituce.

Tento bod je zde ve znamenÌ Kozoroha, coû je rovnÏûznamenÌ se siln˝m vztahem k†penÏz˘m. Kozoroh kontro-luje systÈmy, je zemit˝, praktick˝, nekompromisnÌ a je pla-netou Ëasu, takûe jeho v˝znam roste tam, kde je t¯eba kal-kulovat, pl·novat a strukturovat. A to nejen s†prost¯edky,kterÈ jsou tradiËnÌ a systÈmovÈ, ale kombinovat to i s†moû-nostmi do budoucnosti. Kozoroh je planeta ¯ÌzenÌ a spr·vya zodpovÏdnosti.

Kozoroh na MC znaËÌ vzestup a solidnÌ spoleËenskÈ po-stavenÌ, zaloûenÈ na nÏËem velmi tradiËnÌm, provÏ¯enÈma moûn· i rigidnÌm. Trochu problematiËtÏjöÌ v†tomto horo-skopu je postavenÌ planety, kter· Kozorohovi vl·dne, totiûSaturnu.

Ten se v†tomto horoskopu dostal do 12. domu, kter˝ jetradiËnÏ povaûov·n za d˘m zkouöek a problÈm˘. V†tomtop¯ÌpadÏ by se mohlo jednat o problÈmy s†nÏjak˝mi moc-n˝mi a siln˝mi nep¯·teli, kterÈ by ökola mohla mÌt a kte¯Ìby jÌ mohli komplikovat ûivot, coû by se z†pozice 12. domu,

5b¯ezen 2005

Ud·lost

Quod licet Iovi, non licet bovi. Co je dovoleno Jovovi (tzn. öÈfovi), nenÌ dovoleno volovi (tzn. pod¯ÌzenÈmu).

kde stojÌ kromÏ Saturnu jeötÏ Jupiter,mohlo projevit jako nep¯Ìjemnosti sesoudy a pr·vnÌky, p¯ÌpadnÏ s†nÏjakkomplikovan˝mi smlouvami, jak uûbylo naznaËeno v˝öe.

DobrÈ je, ûe Slunce je ovl·d·no tÌm-to Kozorohem, vl·dcem Br·ny nebes,ËÌmû se potvrzuje v˝znam tohoto zna-menÌ pro cel˝ horoskop. Slunce totiûstojÌ na 1. stupni Kozoroha, ËÌmû sepropojujÌ energie Kozoroha a ätÌra,zvyöujÌcÌ schopnost kontrolovat a dr-ûet kapit·l a z·roveÚ z˘stat v†pevnÈmpostavenÌ v†systÈmu.

TÌm, ûe je Slunce ovl·d·no ze 12.domu a ûe samo stojÌ v†8. domÏ, byale mohlo dojÌt u tÈto ökoly k†oslabenÌvlivu muû˘ ve vedenÌ, neboù toto nenÌdobr· a vit·lnÌ poloha Slunce pro silnÈho muûe. Je tedy asiv˝hodou, ûe ¯editelem ökoly je ûena.

Takûe v†z·sadÏ jsou hlavnÌ body horoskopu ve zname-nÌch, kterÈ jsou v†p¯ÌmÈm vztahu k†jakÈkoliv manipulacia†pr·ci s†penÏzi, a problÈmy, kterÈ ökola p¯ÌpadnÏ m˘ûemÌt, souvisejÌ s†mocn˝mi, p¯ÌpadnÏ i politick˝mi nep¯·telia se smlouvami, kterÈ mohl ätÌr vybavit jistou temnotoua†nepr˘hlednostÌ.

Lze nalÈzt shody v†horoskopu ökoly a jejÌ ¯editelky. Tolze dokumentovat nap¯. na ËistÈm silnÈm trigonu, vz·jem-nÈm aspektu mezi obÏma Ascendenty, coû znaËÌ, ûe ûivot-nÌ smÏ¯ov·nÌ editelky a zamÏ¯enÌ ökoly jsou ve shodÏ. VelmizajÌmavÈ je zamÏ¯enÌ SevernÌch karmick˝ch uzl˘ v†obouhoroskopech. PanÌ ¯editelka smÏ¯uje podle sv˝ch karmic-k˝ch uzl˘ od mocenskÈho, sobeckÈho a v˝sadnÏ postave-nÈho Lva k†energii Vodn·¯e, coû je znamenÌ kamar·dskÈa pospolitÈ, velmi sociabilnÌ a spravedlivÈ. Tato energievöeobecnÏ reprezentuje energii budoucnosti, ke kterÈ lid-stvo smÏ¯uje tÌm, ûe se blÌûÌ k†vÏku Vodn·¯e.

SevernÌ karmick˝ uzel ökoly je nastaven pr·vÏ opaËnÏ.Vych·zÌ na rovnost·¯skÈ energii Vodn·¯e, ale bude ËÌmd·l vÌc nab˝vat majest·tnÌch a sebevÏdom˝ch kvalit mo-censkÈho kr·lovskÈho zvÌ¯ete ñ Lva. Jeho spot¯eba v˝sad,pochval a toho, co je vnÌm·no jako majest·t, poroste.

Velmi d˘leûitÈ v†kaûdÈm horoskopu je vûdy postavenÌLuny. V†tomto horoskopu se Luna dostala do 2. domupenÏz, coû p¯iv·dÌ do vz·jemnÈho vztahu penÌze a ûeny.Je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe tato Luna reprezentuje ¯edi-telku ökoly, jakoûto silnou ûenskou vstupnÌ energii, kter·asi ovlivnila hlavnÏ finanËnÌ situaci ökoly p¯i jejÌm vzniku.V†BlÌûencÌch je Luna rozumov· aû intelektu·lnÌ, hodnÏ ko-munikativnÌ, p¯izp˘sobiv·, a v†oblasti 2. domu, tj. penÏz,velmi intuitivnÌ, ale nutno podotknout, ûe to v˘bec nemusÌznaËit finanËnÌ stabilitu, ba naopak, celkem velkou promÏn-livost v†tÈto oblasti. P¯Ìjmy mohou b˝t vÌcerÈho p˘vodu,z†ve¯ejnosti, z†duöevnÌ Ëinnosti, z†reprezentace, z†komu-nikace a hlavnÌ je zde v˝znam nÏjakÈ ûeny nebo ûen, nebonÏjakÈ problematiky, kter· se ûenskÈho elementu dot˝k·.äkola jako by mÏla nÏjakou Ñmatku ñ ûivitelkuì. Dobr˝ as-pekt Luny s†Jupiterem d·v· ûivot v†blahobytu, coû se asit˝k· z·zemÌ, kterÈ ökola m·, nebude nejspÌö nijak ubohÈ.

DalöÌ situacÌ, kter· stojÌ v†horoskopu rozhodnÏ za hod-

nou pozornosti, je plnÏ obsazen˝ 10. d˘m, o kterÈm uûjsme se zmiÚovali, protoûe vypovÌd· o spoleËenskÈm po-stavenÌ. Jsou zde t¯i planety, a to poukazuje na spoleËen-sk˝ ˙spÏch a v˝znam celÈho horoskopu.

NejsilnÏjöÌ je zde Uran ve Vodn·¯i, kter˝ je ve svÈm zna-menÌ, a tudÌû jeho v˝znam jeötÏ roste, i kdyû se jedn· o†pla-netu, kter· velmi silnÏ p˘sobila v†dobÏ vzniku ökoly nacelou spoleËnost. Uran p¯edstavuje energii idealismu a bojeza nÏjakÈ modernÌ cÌle, energii n·hlÈho rozhodnutÌ, zmÏ-ny a spÏchu, p¯edstavuje prospÏönÈ a osvobozujÌcÌ pl·ny.

V†10. domÏ to znamen· zvrat ve spoleËenskÈm postave-nÌ, coû m˘ûe znaËit nejen rychl˝ ˙spÏch, ale i n·hlÈ zmÏnyjakÈhokoliv v˝znamu.

DalöÌ dvÏ planety, Neptun a Mars, v†podstatÏ tuto sÌluUranu potvrzujÌ a sv˝mi energiemi, idealismem u Neptunua aktivitou u Marsu, i podporujÌ.

Mars m· v†10. domÏ manaûerskÈ schopnosti, podle tohosoudÌm, ûe by ökola mÏla mÌt dobr˝ management. Marsv†tomto postavenÌ m· ohromnou sÌlu se spoleËensky pro-sadit a navÌc ve Vodn·¯i je schopen dob¯e pouûÌvat mo-dernÌ zp˘soby komunikace a vst¯eb·vat veökerÈ novÈ in-formace.

äkola vstupuje do dlouhÈho obdobÌ, kdy bude prodÏl·-vat radik·lnÌ zmÏny myölenÌ, a tedy i zmÏny obsahu veöke-rÈho v˝ukovÈho programu. ObdobÌ to vöak m˘ûe b˝t na-v˝sost tv˘rËÌ a zajÌmavÈ.


éivot ökoly

Ut desint vires, tamen est laudanda bona voluntas. I kdyû se nedost·v· sil, je t¯eba pochv·lit dobrou v˘li.

D˘vod mÈ n·vötÏvy na plesu, byltrochu nostalgick˝, neboù ölo o m˘jposlednÌ ples na bakal·¯skÈm studiu,o†poslednÌ moûnost setkat se p¯i ta-kovÈto p¯Ìleûitosti se studenty ze stej-nÈho roËnÌku, a asi naposled vidÏt nÏ-kterÈ z†nich. Bohuûel jsem byl jedin˝,koho to napadlo, a pokud tam nÏkdobyl, tak se dob¯e skr˝val. Nep¯ÌtomnÌkolegovÈ nejspÌö dali p¯ednost p¯Ìpra-vÏ bakal·¯sk˝ch pracÌ u†vÏdomÌ blÌ-ûÌcÌch se termÌn˘ odevzd·nÌ.

⁄vodnÌ slovo veËera mÏla a tÌmcel˝ ples zah·jila gener·lnÌ ¯editelkaDr. Bohuslava äenk˝¯ov· a dva stu-denti z†BankovnÌ akademie, PetraKulÌ¯ov· a Luk·ö Strnad. K tanci n·mnemohl vyhr·vat nikdo jin˝ neû vöemdob¯e zn·m˝ a†oblÌben˝ orchestrJ.†V·chy s†moderovan˝mi vstupy sto-icky klidnÈho a decentnÌho konferen-ciÈra Ji¯Ìho äulce. Klidnou atmosfÈruzaËÌnajÌcÌho veËera zpest¯ilo vystou-penÌ taneËnÌ skupiny R.A.K. s†jejichtaneËnÌmi variacÌemi na film Pom·daa Maska, ale tÈû oËek·vanÈ stuûko-v·nÌ student˘ z†BankovnÌ akademiea dÏtÌ z†dÏtsk˝ch domov˘, kterÈ seplesu VäFS ˙ËastnÌ jiû od loÚskÈhoroku v†r·mci projektu, na kterÈm par-ticipuje VäFS, nazvanÈho PostavÌm sena hlavu nebo na vlastnÌ nohy?

AtmosfÈra byla vÌc neû p¯Ìjemn·,lidÈ usmÏvavÌ, koncentrace vyuËujÌ-

Jak˝ byl ples VäFS 2005ñ dojmy studenta VäFS

cÌch a dalöÌch zamÏstnanc˘ VäFS a BAvysok·, student˘ z BA rozhodnÏ mno-hem vÌce neû koleg˘ z†VäFS vËetnÏjejich host˘, mÌst k†sezenÌ akor·t ataneËnÌ parket chvÌlemi nestaËil n·-poru taneËnÌk˘. A p¯est·vky mezi vy-stoupenÌmi na sebe taky nenechalydlouho Ëekat, coû bylo fajn, co vÌc sibylo moûno p¯·t?

SenzaËnÌ vystoupenÌ student˘ VäFSñ Zuzany BroûkovÈ a†Michala SlavÌ-ka a dalöÌ taneËnÌ dvojice vyvolalo

velkÈ ovace a nadöenÌ. Jsou to pros-tÏ jedniËky. HlavnÌ hvÏzdou veËeraovöem byla skupina YO YO bandv Ëele s popul·rnÌm Richardem Tesa¯Ì-kem (viz m˘j rozhovor s nÌm na str.†7).P¯i jejÌm vystoupenÌ si p¯iöel kaûd˝ nasvÈ a mnoho p¯Ìtomn˝ch na parketunech·valo voln˝ pr˘bÏh taneËnÌmkreacÌm. Na p¯·nÌ zaznÏla i pro naöestudijnÌ st¯edisko v†KladnÏ zn·m·skladba Ñ Kladno to je to mÏsto, Klad-no, to je ten hitÖì.

Cestou dom˘ noËnÌ Prahou jsemdumal nad tÌm jak˝ asi bude plesVäFS v†roce 2006???

Radek Buötastudent 4. roËnÌku PRP

VystoupenÌ Zuzany BroûkovÈ

Jak˝ bude ples VäFS 2006?Takov˝, jak˝ si ho spoleËnÏ udÏl·me.

MilÌ studenti,vÌte, jakÈ p¯ekvapenÌ v·s bude Ëe-

kat p¯ÌötÌ rok? Ples se nebude konattradiËnÏ v†nedÏli, ale zvolili jsme jinÈ,

NapÏtÌ student˘ p¯ed dekorov·nÌmDr. B. äenk˝¯ov·v kole s ing. A. Kol·Ëkem

TaneËnÌ skupina R.A.K.

7b¯ezen 2005

éivot ökoly

Patria est ubicumque bene. Vlast je vöude, kde je ËlovÏku dob¯e.

Ot·zky pro†Richarda Tesa¯ÌkaVzpomÌn·te r·d na svÈ plesy?

Ano vzpomÌn·m. Byl jsem v·öniv˝m taneËnÌkem a tan-coval jsem dob¯e. Chodil jsem tancovat do klubu.

Kdo v·m tenkr·t hr·l?VÏtöinou Big Band Zelenky mladöÌho a v†noci nÏjak·

kapela, jako t¯eba Olympic.

M·te nÏjak˝ nejhoröÌ ökolnÌ z·ûitek?Nem˘ûu ¯Ìct nejhoröÌ, protoûe m· ökola probÌhala tak,

ûe jsem p¯i hodinÏ vypracov·val dom·cÌ ˙koly na dalöÌhodinu. NestaËil jsem si vöimnout, co hroznÈho se dÏje.

Jakou vÏcÌ se nejradÏji chlubÌte?TeÔ moment·lnÏ sbÌrkou svÈho ryb·¯skÈho n·dobÌËka.

Co (lidem) nedok·ûete odpustit?Nedok·zat odpustit je u mÏ tÏûk· vÏc. Nedok·ûu b˝t

dlouho naötvan˝. NavÌc s·m nejsem dokonal˝.

Kdy, a na koho (na co) jste si naposled zanad·val?No, kdyû jsem ned·vno Ëetl na internetu NeviditelnÈ-

ho psa. Tak na socialisty. Na ty ovöem nad·v·m po¯·d.Ta myölenka mnÏ v˘bec p¯ipad· nemoudr·.

Vydali jste novÈ album Trocha z†nejlepöÌho.Chyst·tenÏco novÈho, nebo turnÈ, ËÌm byste mohli svÈ fa-nouöky p¯ekvapit? Na Ëem teÔ pracujete?

Rok 2005 je pro n·s jubilejnÌm, protoûe v†roce 1975mÏl YoYo band premiÈru, Ëili m·me t¯ic·tÈ v˝roËÌ. M·mnÏkolik pl·n˘, kterÈ bych ovöem nerad prozrazoval. ZatÌm.

Kde jste tr·vil 31. 12. 2004 (kromÏ koncertu na Staro-mÏstskÈm n·mÏstÌ)?

Doma. Tam jsem velmi r·d.

Kdo je v·ö neoblÌbenÏjöÌ filmov˝ hrdina? Vûdycky jsem mÌval r·d Belmonda. Jinak nem·m nÏ-

jakÈho jednoho.

Je nÏco, o co se nerad dÏlÌte?Nerad bych o svou manûelku.

Jak Ëasto se vÏnujete pr·ci?DennÏ.

S†kapelou vystupujete hodnÏ dlouho a asi takÈ dostËasto. M·te nÏjak˝ recept proti ponorkovÈ nemoci?Nebo nÏco takovÈho u v·s neexistuje?

ObËas taky, ale ne tak siln·, tak to jde. Recept nenÌ.BuÔ to jde, anebo ne. Nic vÌc se s†tÌm ned· dÏlat. YoYoband je ale sloûen z†inteligentnÌch lidÌ, tak si m·me po-¯·d co ¯Ìci i mimo hudbu.

Kdybyste mÏl k†dispozici stroj, Ëasu, kam byste sechtÏl podÌvat?

Tak to je tÏûk· volba. Vöude!!!

V†r·mci reprÌz na »T jsem si v·s vöiml v†PelÌöcÌch av†MusÌme si pom·hat. Je to ËistÏ n·hoda, ûe jste seobjevil ve dvou filmech Jana H¯ebejka?

MyslÌm, ûe to byla n·hoda. Jel jsem hr·t na Karlötejn anÏkdo p¯ek·ûel na silnici, protoûe tam toËili reklamu. J·jsem nad·val, ûe spÏch·m, a on to byl Honza H¯ebejk,kterej mi povÌd·: MÏl bych pro tebe takovou roliËkuÖKdybych tam nejel, asi by to dÏlal nÏkdo jin˝. Hraju vlast-nÏ aû v†poslednÌ dobÏ.

L·k· v·s hodnÏ film, nebo je to jen zpest¯enÌ?Film nenÌ öpatn˝, ale vÌc mÏ bavÌ divadlo. HranÌ s†ka-

pelou je jin· kategorie.

v˝znamnÈ datum ñ ñ ñ ñ ñ p·tek t¯in·ctÈho ledna! JistÏ n·md·te za pravdu, ûe zmÏna termÌnu a takto v˝znamnÈ da-tum si û·d· i zmÏnu programu a organizace plesu.

Do p¯Ìpravy plesu chceme zapojit v·s, studenty, abystesi ho mohli uöÌt na mÌru, tÏöit se na nÏj a uûÌt si ho podlevlastnÌch p¯edstav.

DÌky podpo¯e naöich partner˘ bude p¯ÌötÌ rok nejen sym-bolickÈ vstupnÈ, ale p¯ipravujeme i p˘lnoËnÌ tombolus†hodnotn˝mi cenami partner˘ VäFS.

Studenti, vyuûijte svoji p¯Ìleûitost a pokuste se d·t plesuVäFS novou tv·¯, ducha a atmosfÈru! R·dy v·m s†tÌm po-m˘ûeme (bez p¯etv·¯ky).

Lenka Ruppertov·a Radoslava »ern·

organiz·torky tradiËnÌch ples˘

Yo Yo band: Richard Tesa¯Ìk a BobÌk Kub·t

P.S.BudoucÌ organiz·to¯i, programovÌ produkËnÌ a ˙ËinkujÌcÌna plese ÑP·tek 13.ì, hlaste se na e-mailovÈ adrese:[email protected] . TÏöÌme se na v·s.


éivot ökoly

Quae nocent, docent. Per aspera ad astra. Co ökodÌ, pouËÌ. P¯es obtÌûe ke hvÏzd·m.

Kr·tceSpr·vnÌ rada VäFS zasedala

Dne 15. prosince 2004 se konalo 28. zased·nÌ SR VäFS.Byla mj. schv·lena v˝roËnÌ zpr·va VäFS a zpr·va o vnit¯nÌmhodnocenÌ VäFS za uplynul˝ akademick˝ rok a v˝öe ökolnÈhopro bakal·¯skÈ a navazujÌcÌ magisterskÈ studijnÌ programy proakademick˝ rok 2005/2006. SR d·le schv·lila zruöenÌ ⁄stavupro energetiku k†31. 12. 2004. Gener·lnÌ ¯editelka informo-vala o Ëinnosti vydavatelstvÌ a nakladatelstvÌ EUPRESS, o re-portu o stavu pracÌ na projektu Univerzita, s†kter˝m byl p¯ed-tÌm sezn·men kontrolnÌ v˝bor projektu a o partnerech ökolypro dalöÌ obdobÌ. Z·roveÚ byl stanoven harmonogram zase-d·nÌ spr·vnÌ rady v†tomto roce.

NovÈ sloûenÌ spr·vnÌch org·n˘ VäFSNa zased·nÌ SR VäFS dne 15. prosince byli p¯edstaveni novÌ

ËlenovÈ tohoto org·nu a probÏhla volba p¯edseda pro nejbliûöÌvolebnÌ obdobÌ. Z·stupci zakladatel˘ se dohodli na n·vrhunov˝ch Ëlen˘ spr·vnÌ rady VäFS, kter˝mi se stali Ing. MilanRichtera a JUDr. Frantiöek Stach. NahradÌ tak od 22. 12. 2004Ing. AntonÌna Kol·Ëka a Milenu KozumplÌkovou, kter˝m uply-nulo jiû druhÈ funkËnÌ obdobÌ. D·le z·stupci zakladatel˘ na-vrhli za Ëlena dozorËÌ rady VäFS Ing. Vasila Bobelu, kter˝ na-hradÌ odstupujÌcÌho Mgr. P. Richtera. Na funkci p¯edsedkynÏSR VäFS byla navrûena a Ëleny SR schv·lena pro dalöÌ volebnÌobdobÌ Ing. Helena Veverkov·, dosavadnÌ Ëlenka spr·vnÌ rady.

Reakreditace studijnÌch obor˘V†Ëervnu letoönÌho roku konËÌ VäFS akreditace bakal·¯sk˝ch

studijnÌch obor˘ BankovnictvÌ, PojiöùovnictvÌ, Ve¯ejnÈ finan-ce a Ve¯ejn· spr·va, kterÈ jsou souË·stÌ studijnÌho programuHospod·¯sk· politika a spr·va, a bakal·¯skÈho studijnÌho obo-ru Aplikovan· informatika, kter˝ je souË·stÌ studijnÌho progra-mu Informatika. Proto ökola poû·dala o reakreditaci bakal·¯-sk˝ch studijnÌch obor˘ Ve¯ejn· spr·va a Aplikovan· informati-ka, kterou zÌskala rozhodnutÌm AkreditaËnÌ komise z†3. 2. 2005.Tato reakreditace je platn· aû roku 2009.

SouËasnÏ poû·dala o akreditaci novÈho bakal·¯skÈho stu-dijnÌho oboru Finance a finanËnÌ sluûby, kter˝ organicky inte-gruje d¯ÌvÏjöÌ bakal·¯skÈ studijnÌ obory BankovnictvÌ, Pojiöùov-nictvÌ, a Ve¯ejnÈ finance. Akreditace bakal·¯sk˝ch studijnÌchobor˘ PojiöùovnictvÌ a BankovnictvÌ (standardnÌ doba studia

3 roky) z˘st·v· v†platnosti aû do roku 2007. Bakal·¯sk˝ studijnÌobor Finance a finanËnÌ sluûby byl koncipov·n i s†ohledemna skuteËnost, ûe VäFS m· akreditov·no n·vaznÈ magister-skÈ studium stejnÈho oboru.

Byli jsme v†mÈdiÌchPoda¯ilo se n·m zaznamenat nÏkolik v˝znamn˝ch aktivit

v†mÈdiÌch. Ve speci·lnÌ p¯Ìloze Hospod·¯sk˝ch novin (KariÈraStart, 20. 1. 2005) byl rozs·hl˝ rozhovor listu s†gener·lnÌ ¯e-ditelkou VäFS s†titulkem P¯eölapov·nÌ na mÌstÏ nebo rozvoj?.VedoucÌ katedry pr·va Dr. P. Kol·¯ se 13.†1. 2005 ˙Ëastnildiskuse v†rannÌm po¯adu »T 1 k†v˝znamu, funkcÌm a posta-venÌ ombudsmana ve spoleËnosti. Redakce MF Dnes pro p¯Ì-pravu materi·lu o aktu·lnÌm materi·lnÌm vybavenÌ Ëesk˝chvysok˝ch ökol poû·dala Gÿ o†vyj·d¯enÌ k†probÌhajÌcÌm a pl·-novan˝m investiËnÌm akcÌm, co ökolu nejvÌce tr·pÌ v†materi·lnÌoblasti a k†moûnosti studia zahraniËnÌch student˘ na VäFS.V†ModernÌm ¯ÌzenÌ Ë. 1 letoönÌho roku je PR materi·l o celoûi-votnÌm vzdÏl·v·nÌ.

Setk·nÌ zamÏstnanc˘ a p¯Ìznivc˘ ökoly U AndÏlaTÈmÏ¯ stovka zamÏstnanc˘ VäFS, z·stupc˘ partner˘, VIP

host˘ a novin·¯˘ se seöla na jiû tradiËnÌm p¯edv·noËnÌm se-tk·nÌ dne 22. prosince 2004 v†pizzerii U AndÏla. V†p¯·telskÈatmosfÈ¯e, podbarvenÈ komornÌ ûivou hudbou a vyplnÏnÈkvalitnÌ kuchynÌ se stihlo probrat vöe, na co v†pr˘bÏhu rokunezbyl Ëas. ⁄vodnÌ podÏkov·nÌ vöem p¯ednesla gener·lnÌ¯editelka B. äenk˝¯ov· a doprovodila ho zajÌmav˝m horosko-pem zachycujÌcÌm nejbliûöÌ ud·losti, kterÈ ökolu ËekajÌ. (Horo-skop uv·dÌme na str. 4ñ5).

»asopis skupiny AppianV†z·vÏru roku vyölo zimnÌ (ËtvrtletnÌ) vyd·nÌ firemnÌho Ëaso-

pisu Appian Group. OdbornÌky, ale i ve¯ejnost nepochybnÏnejvÌce zaujal materi·l v†sekci TÈma s†n·zvem Limity tÏûby:platÌ nebo ne? Poodhaluje velmi frekventovanÈ tÈma hospo-d·¯skÈ politiky, a sice kam se Ëesk· energetika bude ubÌrata†jak bude naplnÏna st·tnÌ energetick· koncepce. Z obsahud·le vyjÌm·me: profil VladimÌra äÌstka, ¯editele odboru tepl·-renstvÌ Appian Group, nÏkolik dalöÌch materi·l˘ z†energetiky,nesmÌrnÏ zajÌmav˝ je materi·l o†Islandu s†n·zvem Energetic-k˝ r·j na zemi. V†sekci Ud·losti Ëasopis vzpomnÏl 145 letäkody PlzeÚ. »asopis d·le obsahoval dalöÌ tradiËnÌ zajÌmavos-ti ze ûivota firmy a mnoûstvÌ cenn˝ch informacÌ.

Schola NovaVe dnech 8.ñ10. 3. 2005 se Vysok· ökola finanËnÌ a spr·v-

nÌ spoleËnÏ s†BankovnÌ akademiÌ z˙Ëastnila 12. roËnÌku ve-letrhu Schola Nova, kter˝ se konal v†Praze 7, ve VeletrûnÌmpal·ci (v sÌdle SbÌrky modernÌho umÏnÌ NG). Jedn· se o spe-cializovan˝ veletrh nabÌzejÌcÌ modernÌ vybavenÌ a uËebnÌ po-m˘cky pro ökoly vöech stupÚ˘. VäFS a BA zde nabÌzely svÈstudijnÌ programy a jejich expozice budila pozornost n·vötÏv-nÌk˘.

9b¯ezen 2005

éivot ökoly

Plenus venter non studet libenter. Pln˝ b¯ich se nerad uËÌ.

Informace z Prahy⁄norovÈ st·tnÌ z·vÏreËnÈ zkouöky na VäFSa promoce na AprÌla

V†termÌnu od 14. do 22. 2. 2005 probÏhly st·tnÌ z·vÏ-reËnÈ zkouöky bakal·¯skÈho studia p¯ev·ûnÏ v†oborech ÿÌ-zenÌ podniku a podnikovÈ finance, BankovnictvÌ a Pojiöùov-nictvÌ. Z†209 student˘ v†z·vÏreËn˝ch roËnÌcÌch se ke StZKv†Praze p¯ihl·silo 172 student˘, z†nichû se skuteËnÏ StZKmohlo z˙Ëastnit cca 145 student˘. ⁄spÏönÌ absolventi semohou tÏöit na promoci, kter· se bude konat v†praûskÈmkostele äimona a Judy dne 1. 4. 2005. NenÌ aprÌlov˝m ûertÌ-kem, ûe jejich skvÏlÈ v˝sledky jiû budou zvÏËnÏny na no-v˝ch diplomech a†z·vÏreËn˝ch vysvÏdËenÌch ve speci·lnÌchdesk·ch, kterÈ byly vyrobeny p¯Ìmo na mÌru student˘m VäFS.

P¯ijÌmacÌ ¯ÌzenÌ a zah·jenÌ studiana navazujÌcÌm magisterskÈm studiu

T¯etÌ vlak navazujÌcÌho magisterskÈho studia v†oborechFinance a finanËnÌ sluûby, ÿÌzenÌ podniku a podnikovÈ finan-ce a Ve¯ejn· spr·va vyjede jiû od b¯ezna 2005. Kdo nased-ne, nebylo dosud definitivnÏ rozhodnuto. PrvnÌ p¯ijÌmacÌzkouöky jiû m· ˙spÏönÏ za sebou 30 student˘ z†r˘zn˝chvysok˝ch ökol, dalöÌ termÌny budou n·sledovat. Celkem sep¯ihl·silo 155 student˘, z†toho 51 absolvent˘ jin˝ch vyso-k˝ch ökol. Naöich 104 uchazeË˘ z†VäFS m· v†tuto chvÌli p¯edsebou StZK a†pokud dos·hnou u tÈto zkouöky pr˘mÏru do2,49, budou moci postoupit na navazujÌcÌ magisterskÈ stu-dium zvolenÈho oboru bez p¯ijÌmacÌch zkouöek. To, ûe 2/3uchazeË˘ o toto studium jsou z†¯ad VäFS, je potÏöujÌcÌ, pro-toûe pr·vÏ pro uspokojenÌ popt·vky naöich student˘z†t¯Ìap˘llet˝ch obor˘ organizuje VäFS nov˝ bÏh vûdy odletnÌho semestru. Vloni touto dobou vyjel prvnÌ vlak NMGRa nynÌ se chyst· postoupit do 2. roËnÌku 167 student˘.

P¯Ìjemn· zmÏnaorganizace akademickÈho roku a ECTS

Na z·kladÏ dodatku Ë. 2 k†organizaci akademickÈho roku2004/2005 je zkouökovÈ obdobÌ pro letnÌ semestr 2005stanoveno od 30. 5. do 8. 7. 2005, o Ëemû jiû byli studentiinformov·ni na zaË·tku akademickÈho roku. NavÌc jim p¯i-byly v†tomto zkouökovÈm obdobÌ 2 t˝dny od 22. 8. do31.†8.†2005. K†tÏmto opat¯enÌm p¯istoupilo vedenÌ ökolyvzhledem k†p¯ipravovan˝m zmÏn·m v†p¯ÌötÌm akademickÈmroce, kdy nastupujÌcÌ studenti do 1. roËnÌk˘ bakal·¯skÈho anavazujÌcÌho magisterskÈho studia jiû budou vyuûÌvat kre-ditnÌho systÈmu ECTS. Agenda ECTS je zpracov·v·nav†pr˘bÏhu tohoto akademickÈho roku. Student˘, kte¯Ì jiûna naöÌ vysokÈ ökole studujÌ, se p¯echod na kreditnÌ systÈmECTS nebude t˝kat. Podrobnosti o tomto systÈmu zve¯ejnÌ-me v†p¯ÌötÌch ËÌslech Xadonie. HlavnÌm koordin·torem ECTSna naöÌ ökole je doc. Ing. AntonÌn KubÌËek, prorektor propedagogickou pr·ci.

StudijnÌ a zkuöebnÌ ¯·d VäFS, platn˝ od z·¯Ì 2004, jiû ne-umoûÚuje student˘m kombinovanÈho studia prodlouûenÌzkouökovÈho obdobÌ pr·vÏ ukonËenÈho semestru aû do kon-ce semestru n·sledujÌcÌho bez û·dosti a poplatku. Na z·kla-dÏ p¯ipomÌnek student˘ a po projedn·nÌ ve vedenÌ ökoly

schv·lila gener·lnÌ editelka RozhodnutÌ Gÿ Ë. 43, kterÈ spo-ËÌv· v†poskytnutÌ v˝jimky student˘m kombinovanÈho stu-dia ohlednÏ prodlouûenÌ zkouökovÈho obdobÌ a podmÌnÏ-nÈho z·pisu v zimÏ 2004. ZnÏnÌ tohoto rozhodnutÌ jezve¯ejnÏno na is.vsfs.cz/dokumenty/vnit¯nÌ p¯edpisy.

Pot¯ebujete se poradit? P¯ijÔte a budete vÌt·ni

StudijnÌ poradenstvÌTato Ëinnost je vykon·v·na odborem studijnÌch z·leûi-

tostÌ, kaûd· pracovnice ji m· v†popisu pr·ce. CÌlem pora-denstvÌ je orientovat studenta v†p¯edpisech t˝kajÌcÌch se stu-dia a ve znalosti institut˘, jichû m˘ûe student p¯i svÈm studiuvyuûÌvat. T˝k· se vöech kategoriÌ student˘ od nej˙spÏönÏj-öÌch po ne˙spÏönÈ. Poradenskou Ëinnost metodicky vedeBc. »ern· i†aktivnÏ se podÌlÌ p¯i ¯eöenÌ nejobtÌûnÏjöÌch a ne-standardnÌch p¯Ìpad˘ vËetnÏ legalizace nov˝ch institut˘ vespolupr·ci s†doc. KubÌËkem.OdpovÏdn· osoba za tuto Ëinnost: Bc. »ern·, doc. KubÌËek

Soci·lnÌ poradenstvÌ a ûivotnÌ poradenstvÌPod tÌmto poradenstvÌm se ¯eöÌ z·leûitosti souvisejÌcÌ se

statutem studenta (soci·lnÌ a zdravotnÌ pojiötÏnÌ), d·le sloûi-tÏjöÌ soci·lnÌ situace student˘ souvisejÌcÌ s†nedostatkem fi-nanËnÌch prost¯edk˘ na studium (ztr·ta zamÏstn·nÌ, rodi-Ë˘, ˙mrtÌ studenta, rozvody, ztr·ta bydliötÏ apod.). ÿeöÌ seformou n·vrh˘ soci·lnÌch stipendiÌ jako ˙Ëinnou pomocÌnebo skuteËn˝m poradenstvÌm v†danÈ z·leûitosti. Odehr·-v· se na odboru studijnÌch z·leûitostÌ.OdpovÏdn· osoba za tuto Ëinnost: Bc. »ern·

FinanËnÌ poradenstvÌTato Ëinnost se v†souËasnÈ dobÏ koncentruje na moû-

nost odloûenÈ platby ökolnÈho Ëi zprost¯edkov·nÌ v˝hod-n˝ch p˘jËek pod z·ötitou VäFS a »S, kdy byl vypracov·nprodukt uöit˝ na mÌru VäFS. V˝hodnost spoËÌv· v†nÌzkÈ mÌ¯e˙rokov˝ch sazeb (podle majetkov˝ch moûnostÌ studenta) av†poskytov·nÌ p˘jËek i student˘m kombinovanÈho studiaËi student˘m CéV.OdpovÏdnÈ osoby za tuto Ëinnost: Bc. »ern·, RNDr. Budinsk˝

ProfesnÌ poradenstvÌ»innost se prov·dÌ na rovni vedoucÌch kateder zejmÈna

oborov˝ch, ostatnÌ katedry nevyluËujÌc. Hledisko v˝bÏru pro-fese a zamÏ¯enÌ studia se uplatÚuje p¯i v˝bÏru studijnÌchsmÏr˘ a zamÏ¯enÌ z·vÏreËn˝ch pracÌ. CÌlov˝mi adres·ty jsouzde zejmÈna prezenËnÌ studenti; studenti kombinovanÈhostudia totiû se jiû v†profesÌch pohybujÌ a studujÌ zejmÈnaproto, aby zlepöili svoje postavenÌ Ëi profesi mÏnili, takûeani oni nejsou z†poradenstvÌ vylouËeni. P¯edmÏtem profes-nÌho poradenstvÌ je uplatnÏnÌ absolvent˘ ñ nabÌdky se sou-st¯eÔujÌ na odboru studijnÌch z·leûitostÌ a v†pr˘bÏhu studiase hled· i moûnost uplatnit studenta p¯i organizov·nÌ od-bornÈ praxe. V˝znamnou sloûkou je i p¯Ìprava studenta nahled·nÌ zamÏstn·nÌ (jak si poËÌnat p¯i vstupnÌch pohovo-rech, prodej pracovnÌ sÌly nejen na z·kladÏ odborn˝ch zna-lostÌ, ale i na z·kladÏ klÌËov˝ch dovednostÌ)


éivot ökoly

Abducet praedam, qui occurrit prior. Kdo d¯Ìv p¯ijde, ten d¯Ìv mele.

N·vötÏva ˙spÏönÈho rod·kana akademickÈ p˘dÏ v KladnÏ

Dne 8. 2. 2005 mÏli studenti moûnost se osobnÏ set-kat s v˝jimeËn˝m rod·kem z Kladna, Dr. Liborem RouË-kem, kter˝ byl zvolen v roce 2004 historicky prvnÌm za-stupitelem v EvropskÈm parlamentu. V souËasnÈ dobÏp˘sobÌ ve V˝boru pro zahraniËnÌ vÏci EvropskÈho parla-mentu, d·le je Ëlenem RozpoËtovÈho v˝boru a takÈ Do-ËasnÈho v˝boru pro politickÈ v˝zvy a rozpoËtovÈ prost¯ed-ky rozöÌ¯enÈ Unie v letech 2007ñ2013.

Jako mÌsto pro besedu se studenty si europoslanec vy-bral uËebnu kladenskÈho studijnÌho st¯ediska VäFS.

HlavnÌmi tÈmaty diskuse byly aktu·lnÌ ot·zky souvisejÌ-cÌ s prohlubujÌcÌ se evropskou integracÌ. Jelikoû probÌhajÌv†mÈdiÌch diskuse o EvropskÈ ˙stavÏ, zajÌmali se studentio jejÌ klady a z·pory. Dr. L. RouËek spat¯uje hlavnÌ p¯Ìnostohoto dokumentu v p¯iblÌûenÌ EU bÏûnÈmu obËanovi,za¯azenÌ Charty z·kladnÌch pr·v do prim·rnÌho pr·va a†ta-kÈ zjednoduöenÌ komunit·rnÌho pr·va. Tato evropsk·⁄stavnÌ smlouva zakl·d· pr·vnÌ subjektivitu EU a d·v· jÌtak pr·vnÌ sÌlu jednat jako celek. Dr. Libor RouËek po-drobnÏ popsal student˘m pr˘bÏh ratifikaËnÌho procesu,kter˝ v sobÏ skr˝v· dvÏ cesty. Jedna z nich p¯edpokl·d·

vyps·nÌ referenda a†druh· p¯edstavuje moûnost schv·le-nÌ EvropskÈ ˙stavy Parlamentem »R. On s·m se klonÌ keschv·lenÌ EvropskÈ ˙stavy Parlamentem, tak jako v p¯Ìpa-dÏ Litvy, MaÔarska a†Slovinska.

ZajÌmav˝m tÈmatem diskuse byla perspektiva Tureckast·t se v budoucnosti Ëlensk˝m st·tem EU. Dr. L. RouËekto povaûuje za bÏh na dlouhou traù. Samotn· jedn·nÌs†tureck˝mi politiky budou podle jeho odhadu trvat de-set aû patn·ct let. Po tomto obdobÌ dojde k provÏ¯enÌp¯ipravenosti Turecka do EU p¯istoupit a z·roveÚ se po-soudÌ moûnosti EU tento st·t p¯ijmout.

Mimoto se studenti dozvÏdÏli o v˝hledech p¯ijetÌ jed-notnÈ mÏny euro a o souËasnÈm stavu plnÏnÌ konver-genËnÌch kritÈriÌ uveden˝ch v MaastrichtskÈ smlouvÏ. TatokritÈria jsou fisk·lnÌ a monet·rnÌ a jejich hlavnÌm smyslemje zabr·nit ohroûenÌ mÏnovÈ stability z d˘vodu odliönÈ-ho ekonomickÈho v˝voje v Ëlensk˝ch zemÌch.

Diskuse probÌhala v p¯·telskÈ atmosfÈ¯e, a vöichni Ëast-nÌci si z†nÌ jistÏ odnesli mnoho zajÌmav˝ch post¯eh˘ a†in-formacÌ. Ing. Martina äud¯ichov·

samostatn˝ odborn˝ referent, studijnÌ st¯edisko Kladno

OdpovÏdnÈ osoby za tyto Ëinnosti: Ing. äulc, Doc. Kade¯·b-kov·, Mgr. Roubal, doc. ValenËÌk, JUDr. ätalmachov·, Dr.BÌlkov·, Bc. »ern·, Doc. KubÌËek

PsychologickÈ poradenstvÌ ñ uvaûujeme o z¯ÌzenÌ porad-ny od p¯ÌötÌho akademickÈho roku!

Tato Ëinnost bude zavedena jako nov· sluûba s†tÌm, ûev†podstatÏ navazuje na vöechny p¯edeölÈ. V†p¯ÌpadÏ iden-tifikace zaËÌnajÌcÌch patologick˝ch jev˘ u student˘ Ëi nemoû-nost akceptovat bÏûnÈ poradenstvÌ se studentovi doporuËÌnavötÌvit ökolnÌho psychologa. Student m˘ûe tÈto moûnostivyuûÌt samoz¯ejmÏ na z·kladÏ vlastnÌho uv·ûenÌ p¯i ¯eöenÌproblÈm˘ vöeho druhu nap¯. osobnÌ problÈmy v†rodinÏ, ko-

munikaËnÌ problÈmy vöeho druhu, neschopnost se uËit, de-presivnÌ stavy, ˙nava z†pobyt ve ökole ñ neschopnost po-kraËovat ve studiu atd.OdpovÏdn· osoba za tuto Ëinnost: Mgr. Roubal

Byli bychom V·m vdÏËni za vyj·d¯enÌ k†zavedenÌ psy-chologickÈho poradenstvÌ (okruhy psychologickÈ poraden-stvÌ, rozvoj profesnÌch dovednostÌ, personalistika). Kontak-tujte n·s buÔ na e-mail Xadonie nebo p¯Ìmo odpovÏdnÈosoby Ëi kontaktnÌ osoby ([email protected], [email protected]).

Radoslava »ern· ¯editelka odboru studijnÌch z·leûitostÌ

11b¯ezen 2005

éivot ökoly

Pacta sunt servanda. ⁄mluvy se majÌ zachov·vat.

Program Socrates/Erasmus je financov·n Evropskou uniÌa byl vytvo¯en se z·mÏrem podpo¯it vz·jemnÈ vztahy a†spo-lupr·ci vysok˝ch ökol v r·mci evropskÈho prostoru, zkvalit-nit jazykovou v˝uku, informovat o vzdÏl·vacÌch systÈmechv r˘zn˝ch zemÌch a d·t vzdÏl·nÌ evropsk˝ rozmÏr. HlavnÌsouË·stÌ tohoto programu je podpora mobility student˘.Mobilitou se v tomto smyslu rozumÌ studium na zahraniËnÌvysokÈ ökole - absolvov·nÌ p¯edn·öek a semin·¯˘, samo-statn· pr·ce pod vedenÌm ökolitele, sbÌr·nÌ materi·lu probakal·¯skou, diplomovou a disertaËnÌ pr·ci nebo kombina-ce studia a podnikovÈ praxe.

ERASMUS je jednÌm z†podprogram˘ programu SOCRA-TES a je urËen pro vysokÈ ökoly. V souËasnÈ dobÏ se Eras-mu ˙ËastnÌ celkem 31 zemÌ:ï 25 zemÌ EvropskÈ unie (EU) ñ Belgie, »esk· republika,

D·nsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, It·lie, Kypr, Lit-va, Lotyösko, Lucembursko, MaÔarsko, Malta, NÏmecko,NizozemÌ, Polsko, Portugalsko, Rakousko, ÿecko, Sloven-sko, Slovinsko, äpanÏlsko, ävÈdsko, Velk· Brit·nie

ï 3 zemÏ EvropskÈho sdruûenÌ volnÈho obchodu (ESVO) ñIsland, Norsko, Lichtenötejnsko

ï 3 kandid·tskÈ zemÏ EvropskÈ unie (EU) ñ Bulharsko, Ru-munsko, Turecko.

NynÌ m·te p¯Ìleûitost i Vy se z˙Ëastnit!

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ se aktivnÏ zapojila doprogramu Socrates/Erasmus, kter˝ umoûnÌ V·m, vybran˝mstudent˘m, absolvovat jednosemestr·lnÌ pobyt v zahrani-ËÌ. Pr˘mÏrn· stipendijnÌ Ë·stka byla v »eskÈ republice sta-novena na 230 EUR na studenta a mÏsÌc. VäFS v souËasnÈdobÏ nav·zala spolupr·ci se t¯emi vysok˝mi ökolami ze t¯echzemÌ Evropy. V r·mci programu Socrates/Erasmus budoumoci vycestovat do zahraniËÌ takÈ pedagogovÈ VäFS.

PoËÌnaje akademick˝m rokem 2005/2006 m·te moûnostjednosemestr·lnÌho pobytu na n·sledujÌcÌch vysok˝ch öko-l·ch:ï Fachhochschule des bfi Wien Gmbh, Rakouskoï Douai Business School, Francieï Fachhochschule Ingolstadt, University of Applied Science,

NÏmeckoï Technische Fachhochschule Berlin, University of Applied

Science, NÏmeckoï University Paris XII ñ Val de Marne, Francie

ZahraniËnÌ oddÏlenÌ VäFS jiû jedn· s†dalöÌmi vysok˝miökolami EU o budoucÌ moûnÈ spolupr·ci. NaöÌm cÌlem jeod akademickÈho roku 2006/2007 nabÌdnout student˘mrozöÌ¯en˝ poËet zahraniËnÌch vzdÏl·vacÌch institucÌ.

UchazeË o studium na zahraniËnÌ vysokÈ ökole by si mÏl

NabÌdkazahraniËnÌch studijnÌch pobyt˘ v†r·mci programu Socrates/Erasmus

uvÏdomit, ûe studium v r·mciprogramu Erasmus je vysoceprestiûnÌ z·leûitostÌ, p¯i kterÈ re-prezentuje nejen sebe, ale takÈsvoji vysÌlajÌcÌ instituci. Toto stu-dium je v˝znamnou investicÌ doosobnostnÌho a profesnÌho roz-voje studenta a je urËeno pouzevelmi dobr˝m, zodpovÏdn˝m a samostatn˝m student˘m,kte¯Ì dokonale ovl·dajÌ jazyk, ve kterÈm budou studovat, akter˝m vycestov·nÌ nebude Ëinit studijnÌ ani û·dnÈ jinÈ(nap¯. soci·lnÌ) obtÌûe.

Student by mÏl v†zahraniËÌ studovat program srovna-teln˝ s†programem, kter˝ by ve stejnou dobu studoval naökole, jeû ho vyslala. Po dobu svÈho zahraniËnÌho studiaz˘st·v· vyslan˝ jedinec ¯·dn˝m studentem vysÌlajÌcÌ insti-tuce.

Pro finanËnÌ zajiötÏnÌ zahraniËnÌho pobytu v r·mci pro-gramu Erasmus student obdrûÌ ˙ËelovÈ stipendium ve v˝öip¯iznanÈ pro konkrÈtnÌ zemi (mÏsto). Toto ˙ËelovÈ stipen-dium je pouze p¯ÌspÏvkem, poËÌt· se, ûe student pouûijedalöÌ (p¯Ìp. vlastnÌ) finanËnÌ zdroje.

V˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ, jehoû p¯edmÏtem bude pobyt na v˝öeuveden˝ch vysok˝ch ökol·ch, probÏhne v†b¯eznu, p¯Ìpad-nÏ poË·tkem dubna 2005. TermÌn, stejnÏ jako podmÌnkyvycestov·nÌ, administrativnÌ procedury a formul·¯e budouvËas zve¯ejnÏny na webov˝ch str·nk·ch VäFS a na n·stÏn-k·ch ve vöech pracoviötÌch VäFS.

Z·kladnÌ podmÌnky a postup p¯i vy¯izov·nÌ formalit prov˝jezd na zahraniËnÌ partnerskou instituci vËetnÏ pot¯eb-n˝ch formul·¯˘ najdou studenti na administrativnÌm ser-veru VäFS ve sloûce dokumenty, oddÏlenÌ zahraniËnÌchvztah˘.

VËasnÈ vyplnÏnÌ a pod·nÌ p¯ihl·öky k v˝bÏrovÈmu ¯Ìze-nÌ souËasnÏ s p¯edloûenÌm pr˘vodnÌho dopisu v p¯Ìsluö-nÈm jazyce a p¯ÌpadnÏ kopie jazykovÈ zkouöky (TOEFL,Cambridge certificates, GRE, st·tnice atd.) pokud je k dis-pozici.

Program Socrates je koordinov·n prost¯ednictvÌm N·-rodnÌ kancel·¯e Socrates, U LuûickÈho semin·¯e 13, Praha†1.V†p¯ÌpadÏ z·jmu hledejte informace na www.csvs.cz nebona str·nk·ch EvropskÈho centra v Bruselu http://europa.eu.int/comm/education/index_en.html.

Mgr. Iveta Jon·öov·vedoucÌ oddÏlenÌ zahraniËnÌch vztah˘ VäFS

STUDENTI, POZOR!Uû jste nÏkdy slyöeli o programu Socrates/Erasmus?


KniûnÌ hlÌdka

Homo proponit, sed deus disponit. »lovÏk mÌnÌ, p·nb˘h mÏnÌ.

Praktikumz†finanËnÌho ˙ËetnictvÌBeata äkarpov·

Publikace by mÏla p¯ispÏt k†lep-öÌmu pochopenÌ vz·jemn˝ch va-zeb mezi jednotliv˝mi oblastmi˙ËetnictvÌ podnikatele a†k vytvo-¯enÌ praktick˝ch znalostÌ a doved-nostÌ ve vedenÌ ˙ËetnictvÌ. Skrip-ta lze nabÌdnout rovnÏû obchod-nÌm akademiÌm jako rozöi¯ujÌcÌmateri·l pro v˝uku ˙ËetnictvÌa†p¯Ìpravu na praktickÈ maturit-nÌ zkouöky, kter˝ dosud na trhu

chybÌ. JednotlivÈ kapitoly budou obsahovat vûdy souvisl˝ p¯Ì-klad Ëtov·nÌ, na kter˝ budou navazovat ËetnÌ doklady, pr·ces†analytick˝mi ˙Ëty a specifickÈ v˝poËty souvisejÌcÌ s p¯Ìsluö-nou oblastÌ ˙Ëtov·nÌ. 124 stran

Podnikov˝ marketing(Jak zÌskata udrûet z·kaznÌka?)Milan KaöÌkKarel HavlÌËek

UËebnÌ text pro studenty eko-nomick˝ch p¯edmÏt˘ se zamÏ¯e-nÌm na ¯ÌzenÌ podnik˘ a marke-ting. Obsahuje p¯ehled souËas-n˝ch trend˘ a praxe v†oblasti tzv.relaËnÌho marketingu a na mnoû-stvÌ praktick˝ch p¯Ìklad˘ ilustrujepot¯ebnÈ kroky p¯i p¯ÌpravÏ pod-nikovÈho marketingovÈho pl·nuvËetnÏ zp˘sob˘ komunikace, re-

klamy a public relations. Zvl·ötnÌ kapitola je vÏnov·na pr˘ni-ku marketingu do organizace a†¯ÌzenÌ firmy u mal˝ch a st¯ed-nÌch podnik˘. 194 stran

Centr·lnÌ bankovnictvÌVladislav Pavl·t

Skriptum pro studenty oborubankovnictvÌ na VäFS, p¯ÌpadnÏna ekonomick˝ch ökol·ch je vÏ-nov·no problematice centr·lnÌchbank. Ty se vyznaËujÌ klÌËov˝m po-stavenÌm v†modernÌ ekonomicest·t˘, kterÈ je d·no specifick˝miprivilegovan˝mi Ëinnostmi: emis-nÌm monopolem, prov·dÏnÌmmÏnovÈ politiky st·tu a regulov·-nÌm bankovnÌ soustavy. Autor po-pisuje jejich vznik a†historick˝ v˝-voj, postavenÌ ve st·tÏ, organizaci

a ¯ÌzenÌ, jejich funkce, n·stroje a vztahy k†ostatnÌm bank·m.DoplÚuje tÈû p¯ehled a charakteristiky hlavnÌch svÏtov˝ch cen-tr·lnÌch bank a samostatnou kapitolu vÏnuje »eskÈ n·rodnÌbance. 138 stran

Vznik a z·nik podnikuPetr Vaökovic, Roman Storch

UËebnÌ text pro studenty obo-r˘ ¯ÌzenÌ podniku a podnikovÈekonomiky je zevrubn˝m vodemdo problematiky. Popisuje z·klad-nÌ formy podniku od nejmenöÌa†nejjednoduööÌ (ûivnost) aû ponejsloûitÏjöÌ, jejich strukturu, zp˘-soby hospoda¯enÌ, ¯ÌzenÌ a cho-v·nÌ v†klÌËov˝ch situacÌch, ˙lohya†funkce kapit·lu a manipulacis†nÌm; znaËn· pozornost je vÏno-v·na problematice rozvoje akcio-

v˝ch spoleËnostÌ. Proti vzniku je poslÈze postaven z·nik pod-niku a zp˘soby z·niku jsou podrobnÏ pops·ny u vöech uv·-dÏn˝ch forem podnik˘ vËetnÏ variant. 152 stran

Z·klady pr·va(Teorie pr·va a z·klady ˙stav-nÌho pr·va »R)Petr Blaûek

Skriptum urËenÈ student˘mpr·vnick˝ch p¯edmÏt˘ na VäFSi†na jin˝ch ökol·ch podobnÈhosmÏru je ˙vodem do teorie pr·-va, zejmÈna pr·va ˙stavnÌho. Au-torov˝m z·mÏrem bylo p¯edevöÌmsezn·mit studenty s†pr·vnickouterminologiÌ (pojmy, kategoriea†jejich aplikace), vyloûit struktu-ru a ËlenÏnÌ pr·va jako celku a p¯i-pravit je na studium specializova-

n˝ch pr·vnÌch p¯edmÏt˘. Z·roveÚ zprost¯edkuje z·kladnÌinformace o ˙stavnÌm pr·vu, kterÈ tvo¯Ì jakousi pr·vnÌ z·klad-nu ve vztahu k†ostatnÌm pr·vnÌm odvÏtvÌm. 122 stran

MÏ¯enÌ v˝konnosti firemEmil VacÌk, Milan äul·k

Skriptum dvojice zkuöen˝chodbornÌk˘ je vÏnov·no tÈmatuv˝konnosti firem a moûnostema†metod·m jejÌho mÏ¯enÌ. Stan-dardnÌ metrika, dodnes pouûÌva-n·, je klasifikov·na jako zastara-l·,neboù je zaloûena na ekono-mice perfektnÌch informacÌ, ra-cion·lnÌch oËek·v·nÌ a hmotn˝chaktiv. MÏ¯Ì pozemky, stroje, budo-vy a†za¯ÌzenÌ spoleËnostÌ a jejichhodnotu v†souladu s mechanic-

k˝m†modelem ekonomickÈ v˝konnosti. Tento model a tatomÏ¯Ìtka neodr·ûejÌ vöak cesty nov˝ch podnikatelsk˝ch p¯Ìstu-p˘ a novÈ ekonomiky, kter· je postavena na znalostnÌ spoleË-nosti. Auto¯i popisujÌ a analyzujÌ p¯ehlednÏ dosavadnÌ meto-dy mÏ¯enÌ a proti nim stavÏjÌ modernÌ p¯Ìstupy, novÈ ukaza-tele EVA, MVA a CFROI. Vrcholem jsou komplexnÌ p¯Ìstupymetodami BSC a EFQM. Pozornost vÏnujÌ zp˘sob˘m ¯ÌzenÌv˝konnosti firem a mÏ¯enÌ nehmotn˝ch aktiv indexem VCI.

Skriptum je urËeno ke studiu v†oboru ÌzenÌ podniku a pod-nikovÈ ekonomiky. 90 stran

NovÈ publikace VäFS

13b¯ezen 2005

P¯edstavujeme

De gustibus est non disputandum. Proti gustu û·dn˝ diöput·t.

S†nov˝m rokem se v†organizaËnÌm po¯·dku naöÌökoly objevila nov· pracovnÌ pozice: kvestorka. My,co m·me studia jiû delöÌ Ëas za sebou, dob¯e vÌme, ûeto vûdy byla a je na vysok˝ch ökol·ch pozice Ñgardo-v·ì. Z†hlediska osob v†tal·rech stojÌ sice trochu v†po-zadÌ, ale z†hlediska person·lnÌho, hospod·¯skÈho alegislativnÌho provozu ökoly to je pozice klÌËov·. Pro-to jsme kvestorku VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ ma-gistru VÏru Sochorovou poû·dali o rozhovor:

1. Jak· je Vaöe p¯edstava o Ëinnostech, kterÈ jako nov·kvestorka budete povaûovat za tÏûiötÏ svÈ pr·ce?

P¯ed jmenov·nÌm do tÈto pozice jsem jiû ¯adu let vyko-n·vala manaûerskÈ funkce v†tÈto instituci a byla jsem v˝-konnou ¯editelkou na BankovnÌ akademii, a tak jsem stej-nÏ jako v†p¯edchozÌch manaûersk˝ch pozicÌch vyuûÌvalaa†rozvÌjela znalosti, kterÈ jsem zÌskala p¯ed lety bÏhem stu-dia na FilozofickÈ fakultÏ UK. To novÈ, co chci jako kvestor-ka VäFS dÏlat, je, abych v†co nejvÏtöÌ mÌ¯e a s†co nejvÏt-öÌm nasazenÌm vypl˝vajÌcÌm z†kompetencÌ, kterÈ tato funkceobsahuje, prosadila rozvoj spolupr·ce vöech, kte¯Ì tvo¯Ì naöiakademickou komunitu, i tÏch, kte¯Ì jsou v†tÈto oblastinaöimi partnery.

2. V†Ëem je VäFS charakteristick·?

Jsme jednou z†prvnÌch soukrom˝ch vysok˝ch ökol v†»R,kterÈ vznikly potÈ, co novÈ legislativnÌ normy po roce 1998umoûnily jejich zakl·d·nÌ. Nejde o to b˝t z†tohoto hledis-ka prvnÌmi, ale b˝t prvnÌmi mezi tÏmi, kte¯Ì nabÌzejÌ kvalitua s†tÌm souvisejÌcÌ inovace vysokoökolskÈho vzdÏl·v·nÌ.Budu usilovat o to, abychom v†oblastech, kterÈ ÌdÌm, pod-po¯ili trend zvyöov·nÌ konkurenceschopnosti, abychomotev¯eli jinÈ cesty vzdÏl·v·nÌ naöim klient˘m, a tÌm p¯eko-nali nabÌdky stagnujÌcÌch vysok˝ch ökol.

3. To je urËitÏ ambiciÛznÌ cÌl. M· ale VäFS na to?

Srovnejte si dneönÌ parametry v˝konu s†jak˝mikoliv po-dobnÏ orientovan˝mi vysokoökolsk˝mi institucemi v†»R.NaöÌm aktu·lnÌm problÈmem nenÌ b˝t konkurenceschop-n˝ s†dom·cÌmi institucemi, ale nabÌdnout vÌc neû naöi kon-kurenti i nap¯. v†EU.

4. »Ìm se VäFS odliöuje od podobn˝ch Ëesk˝ch vzdÏl·-vacÌch institucÌ konkrÈtnÏji?

P¯edevöÌm tÌm, ûe jsme si udrûeli schopnost vÈst vnit¯nÌdiskusi o tom, jak se zlepöovat, jak se lÈpe adaptovat namÏnÌcÌ se podmÌnky vzdÏl·vacÌho trhu. O tom svÏdËÌ r˘stpoËtu uchazeË˘ o studium u n·s, moûnosti jejich uplatnÏ-nÌ po ukonËenÌ studia i ¯ada dalöÌch ukazatel˘. Jako sou-kromopodnikatelsk˝ subjekt si ost¯eji neû kter·koliv ve¯ej-n· Vä uvÏdomujeme to, co kdysi znali i BaùovÈ a co vyj·d¯iljeden z†Ëesk˝ch klasik˘ slovy ÑKdo chvÌli st·l, jiû stojÌ opo-d·lì. VÌme, ûe budovat vzdÏl·vacÌ trh pro mal˝ region a†b˝tspokojen se vöÌm, je cesta nikam. TakÈ Tom·ö Baùa mÏl

Kvestorkaheslo ÑBudujme st·t pro 40 milion˘ì. V†tÈ dobÏ to bylavelmi odv·ûn·, ale nosn· idea.

5. ZmiÚujete se o Baùovi. Tyto tradice jsou V·m blÌzkÈ?

Poch·zÌm z†mÏsta, kterÈ v†dobÏ, kdy jsem tam ûila, pat-¯ilo do sp·dovÈ oblasti dneönÌho ZlÌna. BaùovÈ, aù uû To-m·ö Ëi jeho bratr Jan nebo syn Tom·ö Baùa ml., zde bylia†st·le jsou nejen legendou, ale p¯edevöÌm velkou inspiracÌ.

6. Hovo¯Ìte jen o pr·ci. »emu se vÏnujete ve svÈmvolnÈm Ëase? Jak relaxujete?

Vzhledem k†tomu, ûe letoönÌ zima ñ t¯ebas ponÏkudopoûdÏnÏ, ale o to vydatnÏji ñ byla skuteËnou zimou, m·mna mysli zimu se spoustami snÏhu, pak nemohu nezmÌnitnejoblÌbenÏjöÌ Ëinnost, kterou pr·vÏ v†tomto obdobÌ pro-vozuji, jakmile k†tomu m·m p¯Ìleûitost.

Jako kaûd˝ rok jsem i letos odjela se svou dcerou lyûo-vat do Rakouska. ObÏ jsme si to tam zamilovaly, p¯estoûej· z˘st·v·m konzervativnÌm lyûa¯em a m· dcera jiû nÏkoliklet holduje snowboardingu. Lyûov·nÌ m·m za Ñvelk˝ relaxì.

DÏkuji za odpovÏdi. Zapsal Milan KaöÌk


HorkÈ tÈma

Alter alterius auxilio eget. Jeden pot¯ebuje pomoc druhÈho.

⁄stava pro Evropu

P¯ed deseti mÏsÌci vstoupila »esk· republika donovÈ etapy svÈ existence: 1. kvÏtna 2004 se stalaËlenem EvropskÈ unie. Za¯adila se tak mezi st·ty,kterÈ se rozhodly b˝t souË·stÌ nadn·rodnÌho celkuv†z·jmu sjednocenÌ sv˝ch ekonomick˝ch potenci·l˘a politick˝ch sil. Nov˝ tvar, Evropsk· unie, nynÌ zpra-cov·v· z·kladnÌ dokumenty, podle nichû bude pra-covat.

Xadonie zjistila, ûe mezi odbornÌky, kte¯Ì se na je-jich zpracov·nÌ podÌlejÌ, je mimo jinÈ i nÏkolik peda-gog˘ VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, a usoudila, ûetÈma tak zajÌmavÈ, kterÈ je navÌc na dosah ruky, p¯i-blÌûÌ i sv˝m Ëten·¯˘m. KaûdÈmu z†odbornÌk˘ vÏnujeprostor samostatnÏ, tak aby z†jejich p¯ÌspÏvk˘ vzni-kl tematick˝ seri·l na pokraËov·nÌ po cel˝ letoönÌroËnÌk. V tomto ËÌsle dostal prostor Dr. Petr Kol·¯,Ph.D, vedoucÌ katedry pr·va.

Ot·zky:

Jsme jiû vÌce neû p˘l rok Ëleny EvropskÈ unie. P¯e-sto ovöem o nÌ st·le mnoho nevÌme. D· se v˘becjednoduöe ¯Ìci, co to vlastnÏ Evropsk· unie je?

Jednoduch· ot·zka, mnohem sloûitÏjöÌ odpovÏÔ. OdpoË·tk˘ existence evropsk˝ch spoleËenstvÌ ñ a podobnÏje tomu i dnes ñ se profilujÌ dva v˝raznÏ odliönÈ n·zorovÈproudy. Stoupenci prvnÌho ñ a oznaËme je pracovnÏ zaeurofederalisty ñ tvrdÌ, ûe smyslem i cÌlem evropskÈ integ-race musÌ b˝t vytvo¯enÌ politickÈ unie se vöemi politick˝-mi, pr·vnÌmi i hospod·¯sk˝mi atributy, kterÈ obvykle p¯i-suzujeme pouze st·t˘m. Naproti tomu skupina druh· ña†opÏt si ji pracovnÏ oznaËme t¯eba zn·mkou euroskep-tik˘, Ëi eurorealist˘ ñ zd˘razÚuje skuteËnost, ûe n·rodnÌst·ty, kterÈ na evropskÈm KontinentÏ existujÌ jiû vÌce neû

osm staletÌ, jsou p¯es vöechny svÈ problÈmy mnohem lep-öÌm a p¯irozenÏjöÌm ˙tvarem, ve kterÈm je moûnÈ zajistitz·kladnÌ smysl jejich existence ñ totiû zajiötÏnÌ svobodyËlovÏka, svobody jejich obËan˘. DneönÌ Evropsk· unie jezcela specifick˝m ˙tvarem, kter˝ osciluje mezi tÏmito dvÏ-ma z·kladnÌmi p¯Ìstupy.

Projevovaly se tyto odliönÈ p¯Ìstupy i v†pr˘bÏhuvypracov·nÌ textu ⁄stavy pro Evropu?

JistÏ, a moûn· vÌce neû kdy p¯ed tÌm. Vöechny diskuseprobÌhajÌcÌ na p˘dÏ Konventu ñ tedy org·nu, kter˝ textSmlouvy o ⁄stavÏ pro Evropu p¯ipravoval ñ mÏly tentopodtext, i kdyû se vÏcnÏ diskutovalo o celÈm spektru nej-r˘znÏjöÌch ot·zek ñ od z·sadnÏjöÌch, jako je t¯eba pr·vnÌsubjektivita EvropskÈ unie, Ëi zp˘sob jejÌho ¯ÌzenÌ a zastu-pov·nÌ, aû k†spÌöe ˙smÏvn˝m tÈmat˘m, jako je vypraco-v·nÌ evropskÈ vesmÌrnÈ politiky.

Schv·len˝ text Smlouvy o ⁄stavÏ pro Evropu nynÌpodlÈh· ratifikaËnÌmu procesu ve vöech Ëlensk˝chst·tech. Jak probÏhne ratifikace tohoto dokumentuu n·s?

Je dob¯e zn·mou skuteËnostÌ, ûe p¯ijetÌ jakÈhokoliv do-kumentu v†oblasti tzv. prim·rnÌho evropskÈho pr·va pod-lÈh· ratifikaci vöemi Ëlensk˝mi st·ty. V†nÏkter˝ch st·techse k†ratifikaci vyûaduje souhlas n·rodnÌho parlamentu,v†nÏkter˝ch je zapot¯ebÌ souhlasu vyslovenÈho v†refe-rendu. Vûdy z·leûÌ na ˙stavnÌ a politickÈ situaci v†tomkterÈm st·tÏ. Situace v†»eskÈ republice je v†tÈto vÏci nynÌzcela nejasn·. Mohu-li vyslovit sv˘j n·zor, domnÌv·m se,ûe kon·nÌ referenda o jakÈkoliv ot·zce je pouze v˝razemnedostateËnÈ odpovÏdnosti a obav z†neunesenÌ tÈto od-povÏdnosti ze strany skuteËn˝ch nositel˘ rozhodovacÌchpravomocÌ, tedy poslanc˘ a sen·tor˘.

UvÏdomme si takÈ, ûe samotn˝ ˙stavnÌ text je n·roË-n˝m, tÈmÏ¯ Ëty¯setstr·nkov˝m dokumentem. BÏûn˝ Ëte-n·¯ tohoto textu nem· öanci pochopit, jakÈ d˘sledky tenkter˝ ˙stavnÌ Ël·nek bude mÌt.

ObecnÈ povÏdomÌ o evropskÈ problematice jeu†n·s asi st·le dosti nÌzkÈ. Jak tuto skuteËnost vnÌ-m·te u student˘ VäFS?

Jsem r·d, ûe tÈmÏ¯ vöichni studenti naöÌ ökoly majÌ vestudijnÌch pl·nech p¯edmÏty, kterÈ se evropskÈ proble-matiky dot˝kajÌ. Zvl·ötÏ jsem pak r·d, ûe nejvÏtöÌ popt·v-ka student˘ oboru ve¯ejn· spr·va je pr·vÏ po studijnÌmsmÏru ÑVe¯ejn· spr·va v†EUì, kde je dostatek prostorupro diskusi nad podobn˝mi ot·zkami. No a koneËnÏ mo-hou takÈ naöi studenti konfrontovat svÈ n·zory na evrop-skÈ z·leûitosti p¯i setk·nÌch s†v˝znamn˝mi osobnostmi Ëes-kÈho politickÈho ûivota, kterÈ naöe katedra pravidelnÏpo¯·d·. V†minulÈm semestru to bylo setk·nÌ s†ministremzahraniËÌ Cyrilem Svobodou a s p¯edsedou sen·tnÌho V˝-boru pro evropskÈ z·leûitosti Ji¯Ìm Skalick˝m. I v†semestruletnÌm bude tato tradice pokraËovat.

15b¯ezen 2005

HorkÈ tÈma

Alteri vivas oportet, si vis tibi vivere. Chceö-li ûÌt pro sebe, pat¯Ì se, abys ûil pro druhÈ.

Projekty EU:»eöi se nÏkdy bojÌ ¯Ìci o penÌze

Evropsk· unie, kter· »ech˘m otev¯e-la dve¯e p¯ed vÌce jak p˘lrokem, m· ¯a-du podp˘rn˝ch program˘, z†nichû jemoûnÈ zÌskat prost¯edky pro rozvoj nej-r˘znÏjöÌch oblastÌ. TradiËnÏ uû se na niobracejÌ radnice, neziskovÈ organiza-ce Ëi firmy. Brusel vöak myslÌ i†na mÈnÏpopul·rnÌ a viditelnÈ obory, jako je na-p¯Ìklad vÏda a v˝zkum. I†pro nÏ m· EUp¯ipraveny svÈ programy. Jak se k†ta-kov˝m prost¯edk˘m dostat, to z·jem-c˘m ze severoz·padnÌch »ech radÌ Re-gion·lnÌ kontaktnÌ organizace (RKO)Most pro r·mcovÈ programy EU napodporu v˝zkumu a†v˝voje.

RKO Most tvo¯Ì konsorcium t¯Ì orga-nizacÌ: v˝zkumnÏ orientovan· firmaVVV Most spol. s†r. o., Vysok· ökola fi-nanËnÌ a spr·vnÌ (VäFS) a V˝zkumn˝˙stav pro hnÏdÈ uhlÌ (V⁄HU). Jeho Ëin-nost je finanËnÏ podporov·na minis-terstvem ökolstvÌ v r·mci programuEUPRO. Podrobnosti o†n·plni Ëinnostia nabÌdce sluûeb prozradil Karel Bo-¯eck˝, vedoucÌ manager tohoto pora-denskÈho centra.

M˘ûete prozradit jak˝m zp˘sobemspolupracujete se z·jemci o dotaciz EU na vÏdu a v˝zkum?

ÑEvropsk· unie m· adu podp˘rn˝chprogram˘, jako jsou nap¯Ìklad Struktu-r·lnÌ fondy, z†nichû mohla »esk· re-publika Ëerpat dotace na nejr˘znÏjöÌ ak-tivity. Mimo nÏ jsou tu jeötÏ velmi ˙zcespecializovanÈ fondy, kterÈ ale majÌk†dispozici pomÏrnÏ velk˝ finanËnÌ ob-nos a jsou takÈ otev¯enÈ i†pro ËeskÈûadatele. Jenûe ti o nich mnohdy nevÌ,nebo nedok·ûÌ se sv˝m projektem spl-nit kritÈria, vypsan· na zÌsk·nÌ dotace.Proto byla z¯Ìzena poradensk· centra,kter· ûadatel˘m umoûÚujÌ se v†celÈproblematice lÈpe orientovat a pomo-hou jim i s†p¯Ìpravou jejich projektu.To je takÈ hlavnÌ Ëinnost centra RKOMost. SnaûÌme se pomoci uspÏt tÏm,kte¯Ì unii poû·dajÌ o dotaci v†oblasti vÏ-dy a†v˝zkumu.ì

M˘ûete p¯iblÌûit o jak velkou Ë·stkumohou z·jemci û·dat a jak majÌ po-stupovat?

ÑFond, o kterÈm mluvÌme, se p¯es-nÏ naz˝v· 6. R·mcov˝ program EU na

podporu v˝zkumu a technologickÈhov˝voje 2002ñ2006. Je to velmi bohat˝fond, k†dispozici m· p¯es sedmn·ct mi-liard Euro, coû p¯edstavuje vÌce neû pÏtset miliard korun. Je vöak urËen pro ce-lou Evropu, coû trochu limituje öance»ech˘ na uspÏnÌ v†tomto programu.Vyûaduje takÈ zapojenÌ dalöÌch zahra-niËnÌch partner˘, proto naöim z·stup-c˘m sh·nÌme partnery t¯eba z†NÏ-mecka, nebo Portugalska. CÌlem tohotoprogramu je mimo jinÈ spojovat vÏdcea v˝vojovÈ pracovnÌky ze vöech evrop-sk˝ch zemÌ. Do naöeho poradenskÈhocentra jsou smÏ¯ov·ny popt·vky potakovÈmto partnerstvÌ z†nejr˘znÏjöÌchzemÌ, takûe dok·ûeme p¯ispÏt ke kom-pletaci toho spr·vnÈho t˝mu.ì

ZjednoduöenÏ ¯eËeno to znamen·,ûe spojujete vÏdce z†Evropy a po-m·h·te jim zÌskat penÌze na v˝-zkumÖ

ÑNejen to. Na takovÈm projektu sevÏtöinou podÌlÌ nejen t˝m vÏdc˘ z†vÏ-deckÈho ˙stavu, ale zapojujÌ se t¯ebai†vysokoökol·ci z†danÈho oboru a dal-öÌm d˘leûit˝m partnerem je firma, kte-r· m· z·jem o vyvÌjen˝ produkt. Neboobr·cenÏ. Existuje firma, kter· pot¯e-buje cosi vyvinout. Obr·tÌ se na vÏdce,kte¯Ì dodajÌ teorii,a t¯eba na dalöÌ fir-my, kterÈ provedou prvnÌ praktickÈa†ovÏ¯ovacÌ pokusy. DalöÌm z†cÌl˘ to-hoto programu je totiû spojenÌ vÏdys†praxÌ. My vÏtöinou vyhled·v·me fir-my a podnikatele, kte¯Ì sh·nÏjÌ takovÈ-to partnery.ì

O jak velkÈ sumy je tedy moûnÈ û·-dat a z†jak˝ch oblastÌ musÌ projektyb˝t?

ÑPokud by dan˝ projekt proöel n·-roËn˝m p¯Ìpravn˝m a†v˝bÏrov˝m ¯Ìze-nÌm, pohybujÌ se dotace od desÌtek ti-sÌc aû po miliÛny Euro. N·roËnost nap¯Ìpravu projektu je skuteËnÏ vysok·,ale na druhou stranu nenÌ t¯eba se to-ho p¯ehnanÏ b·t. Jakmile totiû urËi-t˝†subjekt v†tomto programu jednouuspÏje, zÌsk· v˝hodnÏjöÌ pozici a jehoöance na dalöÌ ˙spÏchy se zvyöujÌ. »eöise vÏtöinou bojÌ poû·dat o†velkÈ sumy,¯ÌkajÌ, ûe jim staËÌ jen nÏco m·lo do za-Ë·tku, a†pak nemajÌ na dokonËenÌ. P¯i-

tom proË neû·dat rovnou celou sumupot¯ebnou na dan˝ projekt? OstatnÏdo programu p¯ispÌv· i »esk· republi-ka, tak proË by si to »eöi zase nemÏlina druhou stranu vybrat, ûe?ì

JakÈ ˙koly majÌ v†r·mci RKO MostVäFS a V⁄HU?

ÑV˝zkumn˝ ˙stav, kter˝ m· rozs·hlÈkontakty s v˝zkumnou i akademickousfÈrou, n·m d·v· z·zemÌ, a to jak ad-ministrativnÌ, tak p¯edevöÌm odbornÈa†p¯ÌpadnÏ i realizaËnÌ.ì VäFS zase po-m·h· v†rozöi¯ov·nÌ naöich vazeb p¯e-devöÌm v†akademickÈ a nadn·rodnÌoblasti. Pom·h· n·m s†propagacÌ, m·dobrÈ publikaËnÌ moûnosti a umÌ zÌskatpot¯ebnÈ informace. NavÌc m· dobrÈvztahy se zahraniËÌm, coû je pro n·svelmi d˘leûitÈ. Firma VVV m· zase bo-hatÈ zkuöenosti se subjekty s†v˝zkum-nÏ v˝vojov˝m potenci·lem tak¯ÌkajÌcÑv†terÈnuì.

Jak˝mi v˝sledky se RKO Most m˘ûepochlubit?

ÑZa dobu Ëty¯ let svÈho p˘sobenÌjsme provedli stovky akcÌ pot¯ebn˝chk†vytvo¯enÌ p¯Ìpadn˝ch Ëesko-zahraniË-nÌch uskupenÌ, kterÈ by pracovaly nakonkrÈtnÌm projektu. Asistovali jsme p¯ip¯ÌpravÏ vÌce neû öedes·ti projekt˘, kte-rÈ byly smÏ¯ov·ny do evropsk˝ch i Ëes-k˝ch program˘ na podporu vÏdy a v˝-zkumu. P¯ev·ûnÏ to byly projekty z†ob-lasti energetiky, anorganickÈ chemie,v˝zkumu materi·lu Ëi papÌrenskÈhopr˘myslu. PÏt projekt˘ z ⁄steckÈho kra-je se dostalo p¯Ìmo aû do Bruselu. A†vÏ-¯Ìm, ûe v†n·sledujÌcÌch letech to budejeötÏ lepöÌ.ì

DÏkuji za rozhovor.

Marta Ctiborov·studentka 3. roËnÌku VäFS Most


Ud·lost

Magnum vectigal est parsimonia. äetrnost je velk˝ p¯Ìjem.

Zaûila jsem TSUNAMIJana NÏmcov·

Poklid loÚsk˝ch v·noËnÌch sv·tk˘naruöila zpr·va, kter· p¯iöla z†jiûnÌAsie: 26. prosince doölo v†oblasti In-dickÈho oce·nu v†d˘sledku pohybuv†zemskÈ k˘¯e k†zemÏt¯esenÌ, kterÈzp˘sobilo jev zvan˝ tsunami. TÌmtotermÌnem se oznaËuje ob¯Ì vlna Ëiliobrovsk· masa vody, uveden· do po-hybu nejËastÏji podmo¯sk˝m zemÏ-t¯esenÌm, a tato vlna se öÌ¯Ì oce·nemvysokou rychlostÌ a narazÌ-li na pev-ninu, zp˘sobÌ katastrofu. ZmÌnÏn·v·noËnÌ tsunami, kter· Ñvyst¯elilaì zedna Beng·lskÈho z·livu, se hnala os-misetkilometrovou rychlostÌ a ude¯i-la na pob¯eûÌ IndonÈsie (provincieAceh), Thajska (oblast Phuket) a SrÌLanky. Nikdo ji neËekal, nikdo nicnetuöil, snad kromÏ zvÌ¯at, kter· pod-le oËit˝ch svÏdectvÌ prchala do vnit-rozemÌ. Po prvnÌ vlnÏ n·sledovaladruh· a voda zabÌjela a niËila v†ne-tuöen˝ch rozmÏrech. Ztr·ty na lid-sk˝ch ûivotech, zn·mÈ do uz·vÏrkyËasopisu, byly vyËÌsleny na bezm·la300 000 obÏtÌ, materi·lnÌ ökody jsounevyËÌslitelnÈ.

V†uvedenou dobu pob˝valo v†pos-tiûenÈm ˙zemÌ mnoûstvÌ turist˘ z†ce-lÈho svÏta, i z†»eskÈ republiky. A nÏ-kolik »ech˘ z˘stalo nezvÏstn˝ch. Mezity, kte¯Ì mÏli ötÏstÌ v†neötÏstÌ, p¯eûilia vr·tili se dom˘, pat¯Ì i Jana NÏmco-v· z†jihoËeskÈ Sedlice, studentka naöÌökoly, 2. roËnÌku prezenËnÌho studiaoboru ÿÌzenÌ podniku. Redakce Xado-nie ji poû·dala, aby se o svÈ mimo¯·d-nÈ z·ûitky a zkuöenosti podÏlila s†na-öimi Ëten·¯i.

Do Thajska jsem se vypravila spolus†rodiËi a bratrem na v·noËnÏ-novoroË-nÌ v˝let; podle pl·nu jsme tam chtÏ-li†pob˝t od 20. prosince do 1. ledna.Jela, vlastnÏ letÏla jsem r·da, protoûejednak r·da cestuji, oblÌbila jsem si äpa-nÏlsko, It·lii nebo Madeiru, jednak jsemv†loÚskÈm roce nemÏla û·dn˝ odpoËi-nek, û·dnou dovolenou, protoûe nor-m·lnÏ pracuji a pom·h·m rodiË˘m vefirmÏ. Thajsko jsem do tÈ doby neznala.V†cestovnÌ kancel·¯i Marco Polo dopo-ruËili Khao Lak, hotel Mukdara BeachResort. Na mÌstÏ se n·s ujal Ñstr·ûn˝duchì, mÌstnÌ spolupracovnÌk MarcaPola, jeho jmÈno bylo ovöem nevyslovi-telnÈ; na vizitce st·lo Thongchai Tong-tip, majitel agentury By the way, alesmÏli jsme mu ¯Ìkat p¯ezdÌvkou Birdy. ABirdy se o n·s staral jako o svou rodinu,snad jeötÏ lÈpe.

Thajsko, tedy ta oblast, kde jsme byli,Phuket s†okolÌm, je r·j na zemi. kr·sn·p¯Ìroda, n·dhernÈ mo¯e, ochotnÌ a˙sluûnÌ a p¯ÌjemnÌ lidÈ; nÏco takovÈhojsem dosud nezaûila. Ubytovali n·sv†komfortnÌm domku u pl·ûe, k†vodÏto bylo jen kousek. KromÏ n·s se tamvyskytovali ävÈdovÈ, FinovÈ, NÏmci i»Ìnani; my jsme byli jedinÌ »eöi. UûÌvalijsme si v†tom r·ji dosyta pl·ûovÈ poho-dy, ale takÈ jsme si objednali v˝lety: nafolklornÌ p¯edstavenÌ se slony, pot·pÏ-nÌ, v˝let do Phuketu.

A pr·vÏ v˝let do Phuketu byl osud-n˝m; osudn˝m myslÌm ve smyslu naöÌz·chrany p¯ed katastrofou. Vydali jsmese na nÏj 26. prosince p¯ed 10. hodi-nou; p¯emluvila jsem rodinu, abychom

vyrazili d¯Ìve, neû je tam obvyklÈ. Cca3†km od pl·ûe jsme najeli na hlavnÌ sil-nici a zamÌ¯ili na kauËukovou plant·û;tam jsme se chvÌli zdrûeli, majitel n·mukazoval, jak˝m zp˘sobem se zÌsk·v·kauËuk tradiËnÌ metodou na¯ez·v·nÌk˘ry. Vtom k†n·m dolehl hluk, chaos,kdosi k¯iËel, ûe jde zemÏt¯esenÌ. ChtÏlijsme se vr·tit, ale telefon do naöeho ho-telu nefungoval, v†p¯Ìkopech kolem sil-nice bylo plno vody, nevÏdÏli jsme, cose dÏje. P¯ed Khao Lakem n·s zastavilaneuvÏ¯iteln· spouöù: smeten· auta, tros-ky, mrtvÌ, kdo mohl, prchal pryË.

Jak˝si chlapÌk n·s varoval, ûe tamude¯ila obrovsk· vlna z†mo¯e a ûe m·p¯ijÌt druh·. Vr·tili jsme se tedy dovnitrozemÌ, do jakÈsi vesnice, kde jsmez˘stali aû do veËera. Zpr·vy o tom, cose stalo, n·m p¯in·öeli mÌstnÌ kluci, kte¯ÌvyjÌûdÏli na sv˝ch mopedech ven a zjiö-ùovali hr˘zy po tÈ vodÏ. J· jsem se sna-ûila dovolat mobilem dom˘, abych dalazpr·vu p¯Ìbuzn˝m, ûe jsme naûivu; pomnoha pokusech jsem se dovolala nastr˝ce.

Nakonec se n·s tam ujal opÏt Birdy,kter˝ n·m sh·nÏl moûnost noclehu; ni-kde nebylo mÌsto, a tak n·s vzal k†sobÏdom˘. R·no n·s pak odvezl do Khao La-

17b¯ezen 2005

Ud·lost

Pecunia nervus rerum. PenÌze jsou j·drem vöeho.

ku, abychom zjistili, co se stalo s†hotelem, a podle moûnostizachr·nili, co se d·, protoûe z†obleËenÌ jsme mÏli jen to, v†Ëemjsme se vypravili na v˝let, penÌze jsme nechali v†trezoru spo-lu s†cestovnÌmi doklady.

MÌsto, kde byl n·ö hotel, vypadalo nepopsatelnÏ: obrov-sk· zmÏù trosek, n·bytku, kmen˘ a mrtv˝ch tÏl lidÌ, s†nimiûjsme jeötÏ p¯ed p·r hodinami mluvili. NevÌm, jak to vylÌËit,byla to hr˘za. Nemohli jsme najÌt n·ö domek, Ëi mÌsto, kdest·l, ale mÏli jsme nakonec ötÏstÌ, naöli jsme trezor s†ËÌslemdomku. Klop˝tali jsme mezi troskami a mrtv˝mi tÏly a muselijsme Ëelit podez¯enÌ thajsk˝ch voj·k˘, nasazen˝ch jiû na z·-chrannÈ pr·ce; podezÌrali n·s, ûe chceme rabovat.

Z†hotelu nez˘stalo tÈmÏ¯ nic, jen poniËen· hlavnÌ budo-va, kter· byla dost vzd·len· od pl·ûe, zatÌmco bungalovyzmizely. Z†host˘, kte¯Ì tam pob˝vali ve stejnÈ dobÏ jako my,jsem potkala jen p·r mlad˝ch NÏmc˘ od BerlÌna, kterÈ vlnahroznÏ potloukla, a jednu chorvatskou rodinu; ostatnÌ nej-spÌö nep¯eûili. Mezi obÏti se dostal i†thajsk˝ princ, vnuk thaj-skÈho kr·le, kter˝ bydlel kousek od n·s; jeho mrtvÈ tÏlo senaölo po t¯ech dnech zaklÌnÏnÈ v†korunÏ stromu.

N·ö andÏl str·ûn˝ Birdy ne˙navnÏ jezdil semtam po pob¯e-ûÌ a hledal svÈ klienty. Z†25 rodin, o kterÈ se staral, jich postup-nÏ vyp·tral devÏt v†r˘zn˝ch nouzov˝ch st¯ediscÌch. Vöude ko-lem shled·vali a odv·ûeli mrtv· tÏla, mezi nimi poz˘stalÌ zoufalehledali svÈ blÌzkÈ, vöude hrozn˝ zmatek a smutek, pomoc jako-by nefungovala, nikdo nevÏdÏl, co dÏlat. TÏûko se mi na tovzpomÌn· a jeötÏ h˘¯e pÌöe, nikdy v†ûivotÏ jsem tolik hr˘zynevidÏla. V†nemocnici jsme narazili na Ñnaöeì mladÈ NÏmce,

pom·hali jsme jim sehnat jÌdlo, protoûe vöude zpoË·tku vl·dlchaos a dezorganizace.

Birdy n·m i za¯Ìdil zp·teËnÌ let a staral se o n·s do posled-nÌho okamûiku; choval se neobyËejnÏ obÏtavÏ a j· bych hochtÏla jeötÏ nÏkdy navötÌvit a jaksepat¯Ì mu podÏkovat. Ne-vÌm, co bychom si bez nÏj poËali.

Z†Bangkoku jsme letÏli do Frankfurtu nad Mohanem a†uûjsme se vidÏli doma, nÏmeck· ˙¯ednice p¯ijala bez problÈm˘naöe n·hradnÌ cestovnÌ doklady, ale narazili jsme se na ËeskÈ˙¯ednÌky, kte¯Ì se s†nimi nespokojili a†chtÏli mermomocÌ po-depsat prohl·öenÌ, ûe kdyû za n·s Marco Polo nezaplatÌ n·-hradnÌ letenku, ûe zaplatÌme my. Zkoumali d˘kladnÏ i naöepasy, nejsou-li podez¯elÈ; nevÏ¯ili jsme sv˝m oËÌm. Letadlodo Prahy bylo p¯itom tÈmÏ¯ pr·zdnÈ!

Do RuzynÏ jsem dorazili 30. prosince r·no.DÌky tomu dÏsivÈmu z·ûitku jsem nasbÌrala spoustu kon-

takt˘ na lidi, s†nimiû jsem se setkala po katastrofÏ, kdy kaûd˝pom·hal kaûdÈmu, a to povaûuji za nesmÌrnÏ cenn˝, protoûenesmÌrnÏ draze vykoupen˝ zisk. A do Thajska se urËitÏ vr·-tÌm, protoûe tuhle zemi dosud nezn·m, chtÏla bych i†do vni-trozemÌ poznat p¯Ìrodu a pam·tky a lidi.

Co dodat z·vÏrem? P¯ÌrodnÌ katastrofa s†tak dÏsiv˝min·sledky je v†naöich poklidn˝ch st¯edoevropsk˝ch pomÏ-rech nemysliteln·. Jana NÏmcov· se odmÌt· svÏ¯it se sv˝-mi z·ûitky senzacechtiv˝m periodik˘m; o to vÌce si naöeredakce v·ûÌ skuteËnosti, ûe v†p¯ÌpadÏ Xadonie udÏlalav˝jimku. JanÏ NÏmcovÈ pat¯Ì up¯Ìmn˝ dÌk a p¯·nÌ, aby jiuû nikdy nÏco takovÈho nepotkalo. (Foto z archivu autorky)


Periskop

Multa petentibus multa desunt. Kdo chtÏjÌ mnoho, majÌ m·lo.

»eskÈ äv˝carsko ñ jedineËnÈKrajina pln· tajemstvÌ

Lesy, t·hnoucÌ se kam oko dohlÈdne, hlubokÈ roklea†soutÏsky, pr˘zraËnÈ byst¯iny, mohutnÈ vÏûe pÌskovco-v˝ch mÏst. Posv·tnÈ ticho a v˘nÏ, ze kter˝ch se srdce svÌ-r·. Takov˝ nevöednÌ a tajupln˝ svÏt ukr˝v·†»eskÈ äv˝carsko.

P¯ÌrodovÏdeck˝ a turistick˝ z·jem o toto ˙zemÌ na seve-ru »ech p¯i hranicÌch s†NÏmeckem se datuje jiû od prvnÌpoloviny 19. stoletÌ, kdy jeho n·dhern˝ kraj okouzlil öv˝-carskÈ a nÏmeckÈ romantickÈ malÌ¯e a zÌskal sv˘j n·zev»eskÈ äv˝carsko. TehdejöÌ majitelÈ panstvÌ (KinötÌ a Clary-AldringenovÈ) neot·leli a zaËali systematicky zp¯ÌstupÚo-vat turisticky atraktivnÌ lokality, takûe se »eskÈ äv˝carskobrzy dostalo do centra z·jmu rodÌcÌ se turistiky. NejvyööÌstatus ochrany p¯Ìrody byl »eskÈmu äv˝carsku p¯izn·nv†roce 2000, kdy bylo vyhl·öeno n·rodnÌm parkem. Naploöe 79 km2 se tu rozprostÌr· svÏt skalnÌch vÏûÌ, kaÚon˘ azalesnÏn˝ch kopc˘ a spolu se sousednÌm N·rodnÌm par-kem SaskÈ äv˝carsko p¯edstavuje oblast kv·drov˝ch pÌs-kovc˘, jak· ve svÈ rozs·hlosti p¯i souËasnÈm minim·lnÌmosÌdlenÌ nem· v†EvropÏ obdoby.

MÌsto pro ûivot»eskÈ äv˝carsko vöak neukr˝v· pouze jedineËnÈ p¯ÌrodnÌ

skvosty, ale je to i mÌsto s pozoruhodnou historiÌ. Bohuûelpo dlouh· lÈta z˘st·valo nepovöimnuto ñ navzdory svÈmubohatstvÌ. Dnes se ovöem tomuto regionu otevÌr· †jedineË-n· moûnost vymanit se z†periferie z·jm˘ i stagnace a st·t sezde opÏt mÌstem pro ûivot v duchu souznÏnÌ ËlovÏka a p¯Ì-rody. EvropskÈ a mezin·rodnÌ fondy pom·hajÌ p¯ispÌvatk†n·vratu »eskÈho äv˝carska (po vzoru portugalsk˝ch a ec-k˝ch region˘) na v˝slunÌ st¯edoevropskÈho ûivota.

Vize »eskÈho äv˝carskaVizi region·lnÌho rozvoje v†souladu s p¯Ìrodou, kte-

r˝ zaruËÌ neruöen˝ v˝voj unik·tnÌho p¯ÌrodnÌho ˙zemÌ »es-kÈho äv˝carska, uskuteËÚuje projekt ÑIntegrovan˝ mana-gement ekosystÈm˘ì, na kter˝ zÌskala obecnÏ prospÏön·spoleËnost »eskÈ äv˝carsko dotaci ze SvÏtovÈho fondu ûi-votnÌho prost¯edÌ ve v˝öi 1 milion USD. V†r·mci tohotoprojektu budou realizov·ny z·mÏry v†oblasti öetrnÈ turisti-ky a dalöÌ dÌlËÌ podprojekty, jako je revitalizace vodnÌchekosystÈm˘ nebo inovativnÌ metody ËiötÏnÌ odpadnÌch vod.HlavnÌm cÌlem projektu je podpora aktivit, kterÈ p¯ispÌvajÌk†ekonomickÈmu rozvoji regionu a z·roveÚ snÌûÌ negativnÌdopad na glob·lnÏ v˝znamnÈ p¯ÌrodnÌ ekosystÈmy.

Za nejperspektivnÏjöÌ ekonomickÈ odvÏtvÌ oblasti »eskÈ-ho äv˝carska je povaûov·n cestovnÌ ruch. A pr·vÏ z†tohotofaktu vych·zÌ Vize öetrnÈ turistiky bez hranic. RozvojcelÈho regionu »eskÈho äv˝carska podpo¯Ì projekt ÑCent-rum N·rodnÌho parku »eskÈ äv˝carskoì za 163 miliÛn˘korun, zamÏ¯ujÌcÌ se na vytvo¯enÌ komplexnÌ nabÌdky slu-ûeb pro n·vötÏvnÌky severnÌ Ë·sti parku. Z·mÏrem projek-tu je vybudovat v†Kr·snÈ LÌpÏ n·vötÏvnickÈ centrums†interaktivnÌ expozicÌ a vzdÏl·vacÌm st¯ediskem, ve starÈm

tov·rnÌm objektu by mÏlo vzniknout st¯edisko sluûeb a budeobnovena i prvnÌ nauËn· stezka v†»eskÈ republice ñ Kˆgle-rova nauËn· stezka Kr·snolipskem. DalöÌm ˙spÏön˝m pro-jektem vize öetrnÈ turistiky je ÑPrezentaËnÌ kampaÚ »es-kÈ äv˝carskoì, jeû si klade za kol podpo¯it rozvoj cestovnÌhoruchu a zkvalitnit informaËnÌ obsluhu ˙zemÌ »eskÈho äv˝-carska. Na tento projekt, kter˝ poËÌt· mimo jinÈ s†rozöÌ¯enÌmpr˘vodcovsk˝ch sluûeb, s vyd·nÌm nov˝ch turistick˝ch mapa dalöÌch publikacÌ o »eskÈm äv˝carsku nebo se zavede-nÌm on-line systÈmu ubytovacÌch sluûeb, budou vyËlenÏnyfinance z†fond˘ EvropskÈ unie.

Vize vzdÏl·v·nÌ pro komunitu je sice v†tomto v˝Ëtuaû na t¯etÌm mÌstÏ, ale jejÌ v˝znam je pro struktur·lnÏ postiûe-n˝ p¯ÌhraniËnÌ region nepostradateln˝. Projekt ÑKomunit-nÌ centrumì eöÌ nep¯Ìznivou podobu vzdÏlanostnÌ struktu-ry v†˙zemÌ. Integr·lnÏ p¯i tom vyuûÌv· rozvojovÈho part-nerstvÌ, kterÈ pro rozvoj vzdÏl·v·nÌ uzav¯ely vöechny klÌËovÈvzdÏl·vacÌ instituce v†regionu. Optim·lnÏ vyuûije kapacityv†novostavbÏ vzdÏl·vacÌho centra v†Kr·snÈ LÌpÏ, kde na-bÌdne komplexnÌ nabÌdku edukativnÌch sluûeb pro cÌlovÈ

Budova budoucÌho n·vötÏvnickÈho centra

V˝znam vizÌ »eskÈho äv˝carskavyj·d¯il i ministr zahraniËnÌch vÏcÌ »eskÈ republikyCyril Svoboda, kter˝ p¯evzal patron·t nad cel˝m projektem

19b¯ezen 2005

Periskop

Fac bene, dum vivis, post mortem vivere si vis. Konej dob¯e, dokud ûijeö, chceö-li ûÌt i po smrti.

skupiny ohroûenÈ soci·lnÌ exkluzÌ i cÌlovÈ skupiny popt·va-jÌcÌ vzdÏl·vacÌ sluûby. KomunitnÌ st¯edisko se stane st¯edis-kem pro vzdÏl·v·nÌ, setk·v·nÌ, ale i aplikovan˝ v˝zkum.

O realizaci vöech uveden˝ch cÌl˘ se star· t˝m lidÌ: hlav-nÌmi aktÈry realizace jsou p¯edevöÌm z·stupci ObecnÏ pro-spÏönÈ spoleËnosti »eskÈ äv˝carsko, mÏsta Kr·sn· LÌpa,Spr·vy N·rodnÌho parku »eskÈ äv˝carsko, »eskÈho svazu

ochr·nc˘ p¯Ìrody, mÏsta ⁄stÌ nad Labem a v†neposlednÌ¯adÏ i pr˘myslov· spoleËnost Appian Group a.s., hlavnÌpartner N·rodnÌho parku »eskÈ äv˝carsko.

Dana ätef·Ëkov· a Marek Mr·z»eskÈ äv˝carsko o.p.s.

www.ceskesvycarsko.cz

(Fotografie z archivu »eskÈ äv˝carsko, o.p.s.)

PoË·tky turistikyv »eskÈm äv˝carsku

ObecnÏ prospÏön· spoleËnost»eskÈ äv˝carsko

ObecnÏ prospÏönou spoleËnosti zaloûily v†roce 2001Spr·va N·rodnÌho parku »eskÈ äv˝carsko, mÏsto Kr·s-n· LÌpa a Z·kladnÌ organizace »eskÈho svazu ochr·n-c˘ p¯Ìrody Tilia.

»innost spoleËnosti zahrnuje p¯edevöÌm aktivity sou-visejÌcÌ s†rozvojem ˙zemÌ »eskÈho äv˝carska (n·rodnÌ-ho parku a p¯ilehl˝ch obcÌ) ñ nejen provozov·nÌ infor-maËnÌch st¯edisek a galerie N·rodnÌho parku »eskÈäv˝carsko, ale i pozitivnÌ prezentaci tohoto regionu, ak-tivity v†oblasti region·lnÌho rozvoje a ekologickou v˝-chovu, vzdÏl·v·nÌ a osvÏtu.

V˝znamn˝ch ˙spÏch˘ dos·hla spoleËnost p¯edevöÌmv†oblasti pozitivnÌ prezentace:

ï Nejkr·snÏjöÌ Ëesk· kniha roku 2003ï Fotografick· publikace roku 2004

Za knihu fotografiÌ N·rodnÌ park »eskÈ äv˝carskoï NejlepöÌ webovÈ str·nky roku 2004

Za internetovou prezentaci www.ceskesvycarsko.czï 2. nejlepöÌ informaËnÌ centrum roku 2004

Za informaËnÌ st¯edisko v†Kr·snÈ LÌpÏ

EkologickÈ v˝ukovÈ programy pro mate¯skÈ a z·klad-nÌ ökoly, p¯ÌrodovÏdn˝ oddÌl Ranger spolu s pr˘vod-covsk˝m okruhem Za tajemstvÌm KyjovskÈho ˙dolÌ pa-t¯Ì k†hlavnÌm aktivit·m v†oblasti ekologickÈ v˝chovy aosvÏty.

Mezi nejzajÌmavÏjöÌ projekty v†oblasti region·lnÌhorozvoje pat¯Ì projekt s n·zvem Integrovan˝ manage-ment ekosystÈm˘ v†»eskÈm äv˝carsku, kter˝ spo-leËnost p¯ipravuje pro Organizaci spojen˝ch n·rod˘,Studie pot¯eb regionu »eskÈho äv˝carska v†oblasti ces-tovnÌho ruchu a ekologickÈ infrastruktury a projekt Pre-zentaËnÌ kampaÚ »eskÈ äv˝carsko realizovan˝ z†evrop-sk˝ch fond˘ zamÏ¯ujÌcÌ se takÈ na podporu cestovnÌhoruchu a öetrnÈ turistiky v†regionu.

Kontakt:ObecnÏ prospÏön· spoleËnost »eskÈ äv˝carskoMasarykova 246/6, 407 46 Kr·sn· LÌpaTel.: 412†354†[email protected]

Krajina»eskÈho äv˝carskaäaunötejna R˘ûov˝ vrch

SouËasn·Kr·sn· LÌpa


Periskop

Ardua molimur, sed nulla, nisi ardua, virtus. ObtÌûÌm se vyh˝b·me, ale bez nich nenÌ ctnosti.

Tady ûili MayovÈ, anebletem po Guatemale a Hondurasu(Co n·sledovalo po anakondÏ ñ Xadonia 2004, 3)

Opustila jsem brazilskÈ anakondya kajmany a po asi 2,5 hodin·ch letujsme p¯ist·li v†Cit· di Guatemala, hlav-nÌm mÏstÏ exotickÈ Guatemaly. Jestlibych o BrazÌlii ekla, ûe je pln· velk˝chsoci·lnÌch rozdÌl˘ a nebezpeËenstvÌ,pak o Guatemale to platÌ dvojn·sob.

Na letiöti na n·s Ëekal Alfonso, p¯es2 m vysok˝ obr, kter˝ vyËnÌval nad pos-tavami nevysok˝ch Guatemalc˘ asi ja-ko Kilimandû·ro nad africkou krajinou.TÈmÏ¯ t¯icetilet˝, svobodn˝, po otci p˘-vodem äpanÏl, rok studoval manage-ment v†USA, nÏjakou dobu hr·l zaGuatemalu basket (jak jinak), nynÌ s†ot-cem a bratrem ÑdÏlajÌ businessì ñ do-v·ûejÌ a vyv·ûejÌ vöechno moûnÈ odpotravin aû po vybavenÌ pro zemÏdÏl-ce. BÏhem rychlÈho obÏda p¯ed dal-öÌm letem n·s sezn·mil s†programem,kter˝ pro n·s p¯ipravil. NynÌ odletÌmesami do severnÌ Ë·sti Guatemaly, svÏ-tozn·mÈho mÏsta Flores, v†jehoû blÌz-kosti se nach·zÌ uprost¯ed dûungle ob-

last Tikal s unik·tnÌmi vykop·vkamia†poz˘statky mayskÈ kultury. Zde str·-vÌme nÏkolik dnÌ, a pak po n·vratu dohlavnÌho mÏsta se vyd·me jeho terÈn-nÌm vozem nap¯ÌË Guatemalou, aûskonËÌme v†Hondurasu a prohlÈdne-me si mÌsto s†nejzachovalejöÌmi may-sk˝mi skulpturami ñ Copan. Samoz¯ej-mÏ za jeho doprovodu.

Na letiöti byl smrad, vlhko a velmiteplo. TakÈ jsem tu zahlÈdla nÏco, cose mi okamûitÏ vrylo do pamÏti, a bylomi jasnÈ, ûe bez nÏËeho takovÈho sedom˘ nevr·tÌm. Byly to mayskÈ mas-ky z†pravÈho vz·cnÈho kamene ñ ja-dy. Kdyû vöak jsem spat¯ila vrtulovÈletadlo, kter˝m poletÌme asi celou jed-nu hodinu, zapochybovala jsem, zdamasky jeötÏ kdy uvidÌm. Bylo to vlast-nÏ letadÈlko v†porovn·nÌ s tÌm, ËÌmjsme doposud lÈtali. Vrtule sviötÏlap¯Ìmo u druhÈ ¯ady, kde jsem shodouokolnostÌ sedÏla j·. Letadlo mÏlo dÌkyturbulencÌm ñ hlavnÌ mÏsto se totiûnach·zÌ asi 1500 m nad mo¯em ñ vevzduchu problÈmy, ale let byl urËitÏbezpeËnÏjöÌ neû n·vrat zp·tky, kdyjsme letÏli vedle bou¯ky a za oknemletadÈlka se k¯iûovaly ohromnÈ blesky.

Hned druh˝ den jsme si zaplatiliauto a vydali se do asi 60 km vzd·le-nÈho mÌsta Tikal. Na p¯ibliûnÏ 16 km2

se nach·zÌ zhruba na 3000 pam·tek,ruin, z†nichû vÏtöina je st·le jeötÏ za-rostl· pralesem. Ale co jiû bylo zp¯Ìstup-nÏno, stojÌ za to.

Naskytl se n·m ˙chvatn˝ pohledna mayskÈ pyramidy, kterÈ se tyËÌ aûdo v˝öe tÈmÏ¯ 70 m, na n·hrobky (stÈ-ly) a obÏtnÌ olt·¯e. HlavnÏ vöak bylonesnesitelnÈ vedro. Vylezla jsem 150schod˘ na nejvyööÌ zp¯ÌstupnÏnouhrobku (temple), vysokou asi 66 ma†mÏla toho stejnÏ jako dalöÌ turistÈdocela dost. V˝hled ale st·l za to. P¯e-de mnou se otev¯elo ˙chvatnÈ pano-rama nÏkolika vrcholk˘ pyramid vyËnÌ-vajÌcÌch nad vrcholky strom˘ obrovskÈdûungle. MayovÈ zde pr˝ ûili v†obdobÌmezi 400ñ1200 po Kristu. Pak zmizeli.ProË, o tom panujÌ jen dohady. »astomezi sebou v·lËili (avöak kdyû p¯iletÏliok¯ÌdlenÌ mravenci, vöeho nechali a ölis·zet kuku¯ici), takÈ ölechta uzavÌralasÚatky mezi sebou a mohli degenero-vat. DochovanÈ pam·tky vöak svÏdËÌspÌöe o opaku. Maysk· kultura muselab˝t velmi vyspÏl·. Prochodili jsme ce-lou oblast k¯Ìûem kr·ûem, propotili nÏ-kolik triËek a za nÏkolik dnÌ mÏli v†no-h·ch nÏkolik desÌtek km (chodilo sevûdy jen dopoledne, kdy slunce jeötÏtolik nepraûilo).

Po n·vratu do Cit· di Guatemalajsme nechali u panÌ Nacidy v†rodin-nÈm penzionu Ë·st zavazadel a vydalise s†Alfonsem smÏrem na severoz·-pad. NaöÌm cÌlem bylo jedno z†nej-

21b¯ezen 2005

Periskop

Nihil tam difficile est, quin quaerendo investigari possit. Nic nenÌ tak nesnadnÈ, aby se na to nedalo p¯ijÌt.

kr·snÏjöÌch koloni·lnÌch mÏst v†Americe ñ Antigua. Je tonepopsatelnÏ ˙chvatnÈ mÏsto, kterÈ b˝valo hlavnÌm mÏs-tem, ale protoûe v†18. stoletÌ bylo postiûeno rozs·hl˝m ze-mÏt¯esenÌm, p¯estÏhovali Guatemalci svou metropoli ñ a†takvzniklo hlavnÌ mÏsto Cit· di Guatemala. V Antigui se dnesnesmÏjÌ stavÏt û·dnÈ novostavby, vöe je zde konzervov·nov†p˘vodnÌ podobÏ, a pr·vÏ proto se mÏsto st·v· oblÌbe-n˝m cÌlem turist˘. Po t¯ech dnech jsme mÏli vöe prohlÈd-nutÈ a vydali jsme se proto d·l, v˝öe do hor, do mÏsteËka,kterÈ je typicky indi·nskÈ a kde se konajÌ zn·mÈ trhy ñChichicastenango. Dostali jsme se tam p¯ed polednem.P¯evl·d· v†nÏm p˘vodnÌ indi·nskÈ obyvatelstvo a snaûÌ seprodat turist˘m tradiËnÌ zboûÌ ñ barevnÈ ruËnÏ tkanÈ l·tkya mnoûstvÌ odÏv˘ z†nich uöit˝ch, spoustu nejr˘znÏjöÌchp¯edmÏt˘ z†keramiky, kamene a d¯eva, mnoûstvÌ masek,v·z, talÌ¯k˘, ale takÈ hodinky, boty atd atd. Samoz¯ejmÏnakupuji, spoustu cetek a zbyteËnostÌ, kterÈ, myslÌm, ne-jen mnÏ udÏlajÌ pozdÏji velkou radost. Po nÏkolika hodi-n·ch se vracÌme k†autu. Kdyû mÌjÌm jeden st·nek s†turisty,zd· se, ûe jsem zaslechla zn·mÈ Ñhele voleì. A byli to »eöi.MÌ prvnÌ »eöi na letoönÌ dovolenÈ! älo o†Ëty¯i studentyz†Prahy a PlznÏ. Moc mÏ to potÏöilo.

Guatemalci jsou zvl·ötnÌ lidÈ ñ vesmÏs mal˝ch postav,Ëasto jsou menöÌ neû j· a to uû je co ¯Ìci, trpÏlivÌ a tiöÌ jakoIndi·ni ñ pt·ci dÏlajÌ vÏtöÌ hluk neû oni. Alfonso odhadujeu nich asi pades·tiprocentnÌ negramotnost ñ to proto, ûeradÏji nechajÌ dÏti pracovat, neû aby je posÌlali do ökoly.

Pak jsme vyjeli k†dalöÌmu ˙chvatnÈmu mÌstu ñ jezeruAtitl·n. Je to pr˝ t¯etÌ nejvÏtöÌ jezero v†Guatemale, je vul-kanickÈho p˘vodu a mÌsty je pr˝ hlubokÈ aû 300 m. Vlna-mi p¯ipomÌn· mo¯e. Nad nÌm se tyËÌ t¯ÌtisÌcovÈ vrcholkysopek a ne vöechny, jak je vidÏt, jsou ˙plnÏ vyhaslÈ. Uby-tovali jsme se ve vesniËce Panajachel a r·no si zakoupililodnÌ lÌstek do Santiaga Atitl·n, mÏsteËka leûÌcÌho na druhÈstranÏ jezera. Mezi nejvÏtöÌ z·ûitky kromÏ tradiËnÌho trûiötÏpat¯il kostelÌk z†r. 1547 s†n·dhern˝mi d¯evÏn˝mi olt·¯i.Moje fantazie pracovala naplno. VidÏla jsem v†nÌ indi·n-skÈ kanoe a muûe pomalovanÈ v·leËn˝mi barvami, kte¯Ìbr·zdÌ hladinu Atutl·nu. Na b¯ehu indi·nskÈ vesniËky, ûenya dÏti kolem ohnÏ, jak s†k¯ikem vÌtajÌ navr·tilceÖ

Plavba lodÌ zpÏt trvala stejnÏ jako tam asi 70 min.ZpÏt do hlavnÌho mÏsta jsme jeli nÏkolik hodin v kolonÏ

aut. Cesta byla spÌöe necesta, projÌûdÏli jsme horami a nÏ-ËÌm, co nejprve vypadalo jako mlha, ve skuteËnosti to vöakbyly mraky. ÑDom˘ì jsme dorazili za tmy.

Druh˝ den jsme se pustili smÏrem na v˝chod. NaöÌmcÌlem se mÏlo st·t mÏsteËko Copan v†Hondurasu. P¯ed tÌmjsme vöak navötÌvili jeötÏ mÌsto zvanÈ Quiringua s†mnohakr·sn˝mi zachoval˝mi n·hrobky ñ stÈlami a takÈ se spous-tou n·dhern˝ch velik˝ch mot˝l˘.

Copan je vzd·len jen asi 16 km od hranice s Guatema-lou, a tak jsme pl·novali nocleh uû v†Hondurasu. Avöakchyba l·vky! Celnice se zavÌr· v†18,00 hod., a t¯ebaûe jsmetam p¯ijeli p¯esnÏ (poslednÌch 25 km jsme trhali vöechnyrekordy), ten den se zavÌralo asi s†minutov˝m p¯edstihem.Nebo jim öly hodinky nap¯ed. ProstÏ ölus, nebyli ochotniodbavit uû ani jedno auto. Museli jsme se vr·tit do vnitro-zemÌ a hledat nocleh. Naöli jsme ho v†asi 30 km vzd·le-nÈm mÏsteËku v jakÈmsi penzionu. A brzy r·no jsme cestu

na hranici absolvovali znovu. OdbavenÌ probÏhlo bez pro-blÈm˘, kdosi zvedl z·voru na öpag·tÏ a my vjeli na ˙zemÌHondurasu. Pravda, bylo tam nÏkolik vÏcÌ, kterÈ byly tro-chu ÑnetradiËnÌì. Nap¯. smÏn·rnÌci. PobÌhali v†prostoru meziz·vorami, v†ruce drûeli velkÈ balÌky penÏz a snaûili se, aby-chom si vymÏnili pr·vÏ u nich. Trochu, a ani nevÌm proË,mi to p¯ipomnÏlo pas·ûe z†filmu Bony a klid. Velmi n·spobou¯ilo, kdyû jsme si vöimli, ûe jak˝si domorodec k¯iûujemezi auty a nabÌzÌ malÈho p·sovce. Vykoupili jsme ho za12 americk˝ch dolar˘. Dal n·m ho i s†taökou. Po p·r kilo-metrech jsme ho vypustili na svobodu. Dostal dalöÌ öancina p¯eûitÌ.

Cestou do Hondurasu n·m Alfonso uk·zal nÏkolik plochpro p¯ist·v·nÌ mal˝ch letadel. Tady se köeftuje s†drogami.Vöichni to vÏdÌ, ale dÏlajÌ, ûe nic. Pr˝ jinak by Ë·st obyvatel-stva ûivo¯ila jeötÏ vÌce, neû ûivo¯Ì dnes.

Oblast Copanu se vyznaËuje n·dhernÏ zachovan˝mistÈlami a skulpturami. I tady stejnÏ jako na jin˝ch mÌstechse nar·ûÌ na italskÈ turisty. Vöichni vËetnÏ profesion·lnÌchturistick˝ch pr˘vodc˘ mÏ automaticky ¯adili mezi Italy.Ohradila jsem se, ûe jsem »eöka, a snaûila jsem se naöi zemp¯iblÌûit. »asto marnÏ. Zato v†Copanu mÏ jeden pr˘vodceÑdostalì. ÑAchoj. Pracha nadcherny mesto, hesky cholky.ìJasnÏ ûe hezk˝, nejkr·snÏjöÌ, p¯ekl·dala jsem italsk˝m p¯·-tel˘m a radovala se jako malÈ dÌtÏ.

A pak zase cesta zpÏt do hlavnÌho mÏsta a poslednÌ nocu Nacidy.

R·no jsme dojeli taxÌkem na letiötÏ. Za svÈho pobytuv†Guatemale jsem vidÏla spoustu indi·nsk˝ch masek a nÏ-kolik jsem jich i koupila. Byly z†keramiky, kamene a ze d¯e-va. é·dn· vöak nebyla z†jady a û·dn· nebyla tak kr·sn·jako ta prvnÌ, kterou jsem spat¯ila na letiöti po p¯Ìletu doGuatemaly. Musela jsem ji vidÏt jeötÏ jednou. Byla tam!TeÔ se mi zd·la jeötÏ kr·snÏjöÌ neû poprvÈ. ChvÌli jsem v·-hala. Rozhodlo, ûe jsem mohla zaplatit VISA kartou. Ach,jak lehce se platÌ, kdyû nemusÌte vysolit cash! Pravda, byladrah· ve srovn·nÌ s†tÏmi cetkami, co norm·lnÏ kupuji, alebyla jsem uhranut· a nemohla si pomoct.

PoslednÌ foto s†Alfonsem, a pak uû sbohem Guatemalo,sbohem zemÏ n·dhern˝ch panoramat, sbohem tajemnÌMayovÈ! Vzh˘ru do Ameriky!

Dr. Bohuslava äenk˝¯ov·

(Fotografie z archivu autorky)


Scientia et potentia in idem coincidunt. VÏda a moc jdou spolu. VÏdÏnÌ je moc.

Studentsk· arÈna

PutovnÌ praxeV·clav KrtiËka,sepsal po konzultaci s Mgr. O. Roubalem po spoleË-n˝ch zkuöenostech z terÈnnÌho v˝zkumu v JirkovÏ

Jako by to bylo vËera, vzpomÌn·m na poslednÌ listopado-vou sobotu, kdy s†ot¯esn˝m ¯inËenÌm zaËal p¯esnÏ v†6:00vy¯v·vat budÌk. ChvÌli trvalo, neû si unaven· mysl vzpomnÏlaa uvÏdomila si, proË tomu tak je, proË po nabitÈm a pernÈmt˝dnu nep¯ijde zaslouûen˝ odpoËinek v†podobÏ vysp·v·nÌ,p¯inejmenöÌm do pozdnÌch odpolednÌch hodin. Ten den bylnÏËÌm zvl·ötnÌ. »Ìm? VonÏl dobrodruûstvÌm a velk˝m nezn·-mem. Byl to den prvnÌ praxe, terÈnnÌho v˝zkumu Ëehosi, nÏ-kde v†mÏsteËku Jirkov.

Unaven· mysl se jiû nezd·la b˝t tak unavenou, takûe se midokonce poda¯ilo i vst·t a vykonat vöe pot¯ebnÈ a pak hur·na vlak. Ti, co poch·zejÌ z†hlavnÌho mÏsta, vyjÌûdÏli spoleËnÏv†p¯ipravenÈm autobusu. OstatnÌ vyrazili na vlastnÌ pÏst. MezinÏ jsem pat¯il i j·. Bylo to jen taktak, dobÏhl jsem na n·draûÌ,koupil lÌstek a vydal se do nezn·ma.

Motor·Ëek se dokodrcal do Mostu, kde mÏ Ëekal p¯estupdo smÏru Chomutov. Pr˘vodËÌ mÏ upozornila, ûe cÌl mÈ cestyleûÌ o 3 zast·vky d·l. V˝stup, prvnÌ rozhlÈdnutÌ kolem a n·-sledn˝ rozhodn˝ krok do nezn·ma, s†cÌlem p¯ipojit se ke zbyt-ku smeËky, s†kterou dnes budeme lovit, s†kterou dnes bude-me ötv·t naöi ko¯ist. Naöimi ötÌty budou peËlivÏ p¯ipravenÈdotaznÌky, nacviËen˝ postup a ovÏ¯enÈ modely chov·nÌ. Na-öimi zbranÏmi budou propisovacÌ tuûky, ËÌny a kuliËkov· pera.

MÌsto srazu bylo urËeno p¯ed mÏstsk˝m ¯adem. JednÈ milÈd·my jsem se zeptal na cestu k†nejbliûöÌ zast·vce MHD. Tamil· d·ma mÏla kus spoleËnÈ cesty, bÏhem nÌû jsem si vysle-chl nÏco m·lo o historii mÌstnÌch panelov˝ch Ñkr·lÌk·renì, a†ta-kÈ o d¯ÌvÏjöÌ prosperitÏ tamÏjöÌch obchod˘, kterÈ jsou dnesv†rukou vietnamsk˝ch trhovc˘.

Na zast·vce jsem mrzl p¯ibliûnÏ p˘l hodiny, kdyû se miv†kapse rozzvonil mobilnÌ telefon. Ve sluch·tku se ozval zn·-m˝ hlas, kamar·da-kolegy, s†kter˝m dnes budeme spoleËnÏÑlovitì.

ÑNazdar. Kde jsi?ìÑV JirkovÏ, p¯ed chvÌli jsem dorazil, Ëek·m na MHD, abych

se dostal nÏkam do centra.ìÑDob¯e, my jsme teÔ ztracen˝ v†nÏjak˝ mlze a hled·me

spr·vn˝ smÏr, ale mÏli bychom p¯ijet podle pl·nu, tak tamnÏkde vydrû.ì

ÑO.K., j· uû se tam nÏjak dostanu a poËk·m na v·s.ì

V†tÈ chvÌli jsem netuöil, ûe vÏci se zaËnou vyvÌjet ponÏkudodliön˝m smÏrem. »as bÏûel a MHD st·le nikde. KoneËnÏ nÏcop¯ijelo, a tak jsem se rozhodl riskovat a nastoupit. »Ìm blÌûebudu centru, tÌm lÈpe, a p¯inejhoröÌm dojdu pÏöky, Ìkal jsemsi. Zdrav˝ pohyb jeötÏ nikomu neuökodil. V†autobuse jsem sivzpomnÏl na lidovÈ moudro o lÌnÈ hubÏ, a zeptal jsem sejednoho p·ru ve st¯ednÌch letech, jak daleko je to jeötÏk†mÏstskÈmu ˙¯adu nebo kde nejlÈpe vystoupit a p¯ÌpadnÏdojÌt pÏöky. MÏl jsem ötÏstÌ, smÏ¯ovali tamtÈû.

Kdyû jsme spoleËnÏ dorazili aû k†˙¯adu, zmocnil se mÏpocit, ûe nÏco nenÌ v†po¯·dku. Pocit sÌlil a byl ËÌm d·l inten-zivnÏjöÌ. ParkoviötÏ, kde mÏl Ëekat autobus, bylo pr·zdnÈ.Vz·pÏtÌ zazvonil telefon a mÈ podez¯enÌ se potvrdilo.

Ñ Kde jsi? My uû jsme dorazili, jsme v†JirkovÏ p¯ed ¯adem,tak kde vÏzÌö?ì

ÑJsem taky p¯ed mÏstsk˝m ˙¯adem, ale v†ChomutovÏì ,¯ekl jsem se smÌchem.

ÑNo nazdar Ö..?ì

Net¯eba popisovat dalöÌ peripetie osudu, nakonec jsem sedostal s†mÌrn˝m zpoûdÏnÌm na spr·vnÈ mÌsto a Ñlovì mohlzaËÌt.

S†kamar·dem jsme nafasovali v˝zbroj a spoleËnÏ s†Mgr.Roubalem jsme vyrazili za naöÌ Ñko¯istÌì. Zprvu jsme utvo¯ilirojnici, ale po chvÌli jsme usoudili, ûe ve t¯ech se d· sice dÏlatspousta vÏcÌ, ale rojnice urËitÏ ne. Zaregistrovali jsme p·r sliË-n˝ch studentek a shodli se, ûe ty by rozhodnÏ uöly. Ovöemtuto myölenku jsme museli vz·pÏtÌ zapudit, protoûe jsme tunebyli kv˘li chvilkovÈmu potÏöenÌ, ale kv˘li solidnÌmu socio-logickÈmu v˝zkumu. Za z·dy se ozval Mgr. Roubal.

ÑVidÌte t·mhle ten manûelsk˝ p·r? BÏûte je zkusit.ìJako zkuöenÌ pred·to¯i jsme vyrazili vst¯Ìc naöÌ prvnÌ Ñko¯is-

tiì. Sluönost dÏl· divy. Zprvu ti lidÈ nemÏli v˘bec z·jem ses†n·mi bavit, ale kdyû jsme je ujistili, ûe jde o seriÛznÌ sociolo-gick˝ v˝zkum, p˘vodnÌ napÏtÌ vyst¯Ìdalo uvolnÏnÌ a cel˝ roz-hovor byl v†relativnÏ kr·tkÈ dobÏ hotov. Povzbuzeni ˙spÏ-chem, zaËali jsme hledat dalöÌ potenci·lnÌ respondenty.N·sledovalo nÏkolik marn˝ch pokus˘ a zklam·nÌ, nÏkdy jsmese dokonce setkali i s†vyloûen˝m odporem a mÌrnou agresÌ.Nakonec jsme se rozhodli vydat se po nezn·mÈ cestÏ a zjistit,kam aû vede. PoËasÌ n·m p¯·lo, slunce svÌtilo, blÌûilo se poled-ne, byl nejvyööÌ Ëas vyt·hnout svaËiny a zamyslet se, co d·l.Naöe rozjÌm·nÌ naruöil Ëern˝ d˝m valÌcÌ se odnÏkud z†d·li.V†naöich myslÌch zavl·dla zvÏdavost a naöe tuöenÌ se se zkra-cujÌcÌ vzd·lenostÌ vyjasÚovalo. TuöenÌ se zmÏnilo v†jistotu, kdyûzaËala houkat hasiËsk· sirÈna. NenÌ jiû podstatnÈ, kdo popr-vÈ spat¯il oblaka kou¯e, vöichni jsme si gratulovali k†ducha-p¯Ìtomnosti. LepöÌ mÌsto pro terÈnnÌ v˝zkum abyste pohledali.

BÏhem kr·tk˝ch okamûik˘ kde se vzal, tu se vzal na mÌstÏneötÏstÌ dav Ëumil˘, kte¯Ì pozorovali v˝jev ho¯ÌcÌho sedmÈhopatra panelovÈho domu jako nejnovÏjöÌ americk˝ filmov˝ tr-h·k. Z¯ejmÏ nemÏli takjakotak nic lepöÌho na pr·ci, bylo so-botnÌ poledne, Ëas klidu, sv·teËnÌho obÏda a nic nedÏl·nÌ.P¯ev·ûn· vÏtöina tÏch tich˝ch pozorovatel˘ byla romskÈhop˘vodu. Kdyû se zaËalo sypat û·rem popraskanÈ sklo, dÏckasi pro nÏ bÏhala jako pro nÏjak˝ suven˝r. ZaznÌvaly v˝k¯ikyvzruöenÌ, vzduch byl pln˝ emocÌ. Pro nÏkoho to byla par·dnÌpodÌvan·, akce a vzruöenÌ, vytrhnutÌ z nudy a letargie.

HasiËi koneËnÏ p¯ijeli. Odvedli svoji pr·ci a emoce a zaËalyopad·vat. VycÌtili jsme, ûe teÔ je ta prav· chvÌle. Ot·zku Ñ»ÌmtopÌte?ì jsme si ale radÏji odpustili, a kdyû uû jsme se p¯ecejen p¯emohli, zahr·li jsme ji vzhledem k†situaci do ˙smÏvnÈ-ho autu. ZÌskat data pro zb˝vajÌcÌ nevyplnÏnÈ dotaznÌky ne-byl û·dn˝ problÈm. Pak ovöem uû naöe ûaludky zaËÌnaly kru-Ëet hladem a vyschlÈ hrdlo takÈ pot¯ebovalo svlaûit. Vydalijsme se smÏrem do centra, kde jsme naöli ˙tulnou hosp˘dkua tam v†klidu poobÏdvali a popili. Vöe probÏhlo v†p¯·telskÈatmosfÈ¯e. PostupnÏ p¯ib˝valy skupinky dalöÌch Ñlovc˘ì v˝-zkumnÌk˘.

N·ö terÈnnÌ v˝zkum skonËil sbÏrem dotaznÌk˘ a bezproblÈ-mov˝m odjezdem dom˘.

23b¯ezen 2005

Ad suum quisque quaestum callidus est. Kaûd˝ chytr·k sobÏ radÌ.

Studentsk· arÈna

Tenkr·t na severoz·padÏ,tedy v JirkovÏSepsala Michaela Srbov·

(z terÈnnÌho v˝zkumupod dohledem Mgr. O. Roubala)

To odpoledne kdy n·s vysadily dvaautobusy v†ospalÈm sobotnÌm dopoled-nÌm JirkovÏ, jsem pochopila, ûe z·po-Ëet pro kter˝ jsem se sem trm·cela, ne-bude tak jednoduchou z·leûitostÌ, jakjsem zpoË·tku doufala.

Ulicemi se proh·nÏl ledov˝ vÌtr a za-h·nÏl veöker˝ ûivot do z·koutÌ a do po-hostinstvÌ vöeho druhu.

Vzhledem k†v˝raznÈ p¯evaze z·poË-tu chtiv˝ch student˘ nad poËtem moû-n˝ch respondent˘ pot·cejÌcÌch se dosudneprobuzen˝m mÏsteËkem a majÌcÌchna pr·ci cokoliv, jen ne vyplÚov·nÌ do-taznÌk˘, bylo pot¯eba uch˝lit se k†nÏko-lika z·sadnÌm hanebn˝m lstem, aby bylodosaûeno ˙spÏchu.

PrvnÌ pouûitou lstÌ byla ûenskost a z nÌvypl˝vajÌcÌ skupina respondent˘ muû-skÈho pohlavÌ.

Druhou lstÌ pak p¯esvÏdËov·nÌ lape-nÈho respondenta, ûe vyplnÏnÌ dotaz-nÌku s 34 ot·zkami je zrovna jen na ta-kovou chvilku, kter· odpovÌd· pouhÈmuzvolnÏnÌ jeho kroku. TÌm se mnoûinarespondent˘ muû˘ jeötÏ z˙ûila na muûed˘vÏ¯ivÈ, spÌöe naivnÌ.

Vzhledem k†tomu, ûe odpovÏdi mnÏsvÏ¯enÈ bÏhem samotnÈho vyplÚov·nÌdotaznÌk˘ podlÈhajÌ povinnosti mlËenÌ

skoro na ˙rovni tajemstvÌ zpovÏdnÌhoËi lÈka¯skÈho a v†tomto p¯ÌpadÏ spÌöepsychoterapeutickÈho, nemohu se uch˝-lit k†û·dn˝m detail˘m, takûe praktick·v˝povÏdnÌ hodnota mÈho fejetonu serovn· spÌöe vyj·d¯enÌ politik˘ k†jejichmajetkov˝m pomÏr˘m.

ZastavenÌ prvnÌ: P·n st¯ednÌho vÏku,st¯ednÌ v˝öky, st¯ednÌ soci·lnÌ skupinya†st¯ednÌho vzdÏl·nÌ mÏ ujistil, ûe mi r·dodpovÌ, ale ûe se ob·v·, ûe m·lokdo bu-de vst¯Ìcn˝, ovöem ûe on vst¯Ìcn˝ bude,a to jsem se zaËala pro zmÏnu ob·vat j·.

Na ot·zku: ÑJak vÏtöinou tr·vÌ dovole-nou?ì Z†v˝bÏru †moûnostÌ mi odpovÏ-dÏl: ÑNa chalupÏì. P¯i moûnosti Ñv†za-hraniËÌ u mo¯eì by se tomu pr˝ nebr·nil,kdybych jela s nÌm.

ZastavenÌ druhÈ: MladÌk, bohat˝ bo-hat˝r, s†mÏsÌËnÌm p¯Ìjmem 150 tisÌc, ne-mohl si vzpomenout, kolik za ten n·jemvlastnÏ platÌ, a ani po n·povÏdÏ nebylschopen udat, zda desÌtky, stovky, tisÌ-ce Ëi desetitisÌce, o za¯azenÌ do mÏnyani nemluvil. O tom, kolik utratÌ mÏsÌË-nÏ za jÌdlo, byla ot·zka zcela mimo jehoobor. S†podobn˝m nadhledem a ne-praktiËnostÌ z†nÏj vypl˝vajÌcÌ, oproötÏ-nÌm se od vÏcÌ kaûdodennÌch se lze snad

uû jen setkat u duchovnÏ zaloûen˝ch lidÌa d·le u†˙zkÈ skupinky lidÌ ñ profesor˘vysok˝ch ökol.

ZastavenÌ t¯etÌ: P·n prodavaË za pul-tem. Byl ochoten odpovÌdat jen v†p¯Ì-padÏ, ûe u nÏj po¯ÌdÌm n·kup na vÌ-kend!!!

äirok· je paleta ctihodn˝ch obËan˘Jirkova i v†mÈ p¯edem definovanÈ sku-pince ñ naivnÌch muû˘ ñ vypl˝vajÌcÌ z†po-uûit˝ch lstÌ.

JeötÏ öiröÌ je vöak, jak jsme konstato-vali po podrobnÈm pr˘zkumu, paletamÌstnÌch pohostinstvÌ.

PosuÔte sami: za prvÈ ñ hospoda, pl-no a kou¯mo, za druhÈ ñ pizzerie, za t¯etÌñ koneËnÏ voln· hospoda u h¯iötÏ a jeö-tÏ k†tomu Ëaj za Ñb˙raì a n·davkemspousta nabÌdek k sÚatku pro naöi sku-pinku ûen od mÌstnÌch ötamgast˘. A za-slouûen˝m vrcholem dne po dob¯e vyko-nanÈ pr·ci restaurace, kde naöe pouù za-Ëala a kde n·s vysadily autobusy na po-Ë·tku dne ñ dokonce s†funkËnÌm jÌdel-nÌm lÌstkem. Desertem n·m pak byla spo-leËnost naöich profesor˘ vysokÈ ökoly ñspecifickÈ to skupinky ñ a†kruh se uza-v¯el.

Studenti zkoumali ûivotna mosteckÈ p·nvi

V†¯Ìjnu minulÈho roku doölo k†aktivaci intelektu·lnÌsÌly vysokÈ ökoly pro v˝zkum, aby poskytl cennÈ informa-ce pro podniky a samospr·vnÈ org·ny. Inici·torem bylaVysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ o.p.s., aby umoûnilastudent˘m snÈst se z†teoretick˝ch v˝öin blÌûe k ûivotu.Avöak odv·ûnÏjöÌ byl ⁄¯ad mÏsta Jirkova, kter˝ poûeh-nal vypuötÏnÌ dvou set mlad˝ch ekonom˘ k†tv˘rc˘mve¯ejnÈho mÌnÏnÌ, vËetnÏ mÏ, jenû informuji.

J· i mÌ kolegovÈ jsme byli p¯ipraveni bÏhem jedinÈhocviËenÌ a pouËeni o bezpeËnosti ñ dosaûitelnÈ ˙tÏkem. Na-vÌc jsme byli uklidnÏni Mgr. Ond¯ejem Roubalem, ûe ñ citu-ji: Ñ...do takov˝ch tÏch nejhoröÌch Brooklyn˘ p˘jdou kladenötÌstudenti v†doprovodu mÏstskÈ policie.ì PoslednÌ podstatnouinformacÌ bylo, abychom se zamÏ¯ili na respondenty, kte¯Ìbudou nejmÈnÏ ochotnÌ, tzn. ekonomicky aktivnÌ. N·sled-nÏ jsme dostali potvrzenÌ od naöeho pana rektora, objasÚu-jÌcÌ n·ö v˝skyt v†krajinÏ uhlÌ, snad pro situaci na sluûebnÏmÌstnÌ policie. Akce byla tedy detailnÏ p¯ipravena ñ navÌc ñ

jedna ze studentek je obyvatelkou Jirkova, coû jsme se do-zvÏdÏli, aû kdyû se omluvila ze srazu na autobus, ûe n·spoËk· na n·mÏstÌ.

P¯idÏlen do sektoru sÌdliötÏ Vina¯ice, jsem se dozvÏdÏl ûezdejöÌ obyvatelÈ panelovÈho domu dokonce pro n·s bez-dÏËnÏ p¯ichystali zvl·ötnÌ ud·lost, kdyû ne˙myslnÏ zap·lilivlastnÌ byt. Coû p¯it·hlo poËetnÈ publikum, jemuû k†potÏöenÌaû na mÌsto p¯ijel hasiËsk˝ z·chrann˝ sbor. Zn·mek solidari-ty od publika mnoho nebylo, ale n·m se r·zem plnily dotaz-nÌky ñ neboù sousedi vzplanuli touhou ¯eËnit. Jedna rodinajim oheÚ dokonce z·vidÏla...!

Titul nejlepöÌho mÌsta k†v˝zkumu si obh·jily hostince, pronejvlÌdnÏjöÌ podmÌnky ñ poskytly vydatnÈ informaËnÌ zdrojea Prazdroje. Okolnosti v˝zkumu tedy mÏly rozhodnÏ jiskrua na realizaci se vzpomÌn· kladnÏ, Jirkov byl p¯Ìjemn˝.

Martin ValenËÌkautor je studentem VäFS


Studentsk· arÈna

Animo imperabit sapiens, stultus serviet. Moudr˝ sobÏ vl·dne, hlup·k sobÏ slouûÌ.

Nemyslet v†p¯edv·noËnÌm Ëase jen na sebe a svÈblÌzkÈ se rozhodli studenti t¯etÌho roËnÌku kombino-vanÈho studia na VäFS v†MostÏ. T¯Ìda 3KVSMO p¯e-vzala patron·t nad dÏtsk˝m azylov˝m za¯ÌzenÌm Klo-k·nek v†éatci, kterÈ provozuje Fond ohroûen˝ch dÏtÌ.

Za¯ÌzenÌ Klok·nek vÏtöinou poskytuje azyl dÏtem,kterÈ se ocitnou v†tÏûkÈ ûivotnÌ situaci, a p¯itom nanÏ ˙¯ady v†nÏkterÈm ohledu zapomnÏly nebo je je-jich rozhodov·nÌ natolik zdlouhavÈ, ûe to dÌtÏti v˝raz-nÏ ubliûuje. Z†rozhodnutÌ soudu Klok·nek m˘ûe zajis-tit i n·hradnÌ rodinnou pÈËi. Vzhledem k†tomu, ûe sejedn· o nest·tnÌ za¯ÌzenÌ, musÌ si z·stupci Fondu ohro-ûen˝ch dÏtÌ sh·nÏt prost¯edky na provoz a vybavenÌsami. V†tomto ohledu nenÌ jejich situace nijak snad-n·. ÑNa éatecku nenÌ û·dn˝ velk˝ pr˘myslov˝ podnik,kter˝ by Klok·nku p¯ispÏl a sponzo¯i z†jin˝ch region˘zase logicky myslÌ vÌce na pot¯ebnÈ ve svÈm okolÌ.Proto jsme chtÏli p¯ispÏt na V·noce aspoÚ malou Ë·st-kou dÏtem, kterÈ v†tom za¯ÌzenÌ budou tr·vit sv·teËnÌdny,ì vysvÏtlila studentka Hana Kub·Ëov·.

Studentky oslovily jak ostatnÌ studujÌcÌ, tak i pe-dagogick˝ sbor. JednotlivÈ kolektivy vÏtöinou mezisebou vybraly finanËnÌ obnos, kter˝ pak zaslaly nakonto Klok·nku. KromÏ toho takÈ nÏkte¯Ì p¯ispÏlii†hraËkami Ëi staröÌm zachoval˝m obleËenÌm.

ÑVidÏli jsme, jak se pracovnÌci Fondu ohroûen˝chdÏtÌ snaûÌ vyjÌt s†minimem prost¯edk˘, a p¯esto je totoza¯ÌzenÌ na dobrÈ ˙rovni. Zn·me osudy tamnÌch dÏtÌa chtÏly jsme jim dop¯·t hezkÈ, klidnÈ a bohatÈ V·no-ce. TakovÈ, jakÈ t¯eba jeötÏ ve svÈm ûivotÏ nikdy ne-zaûily,ì doplnila Eva Paraskov·.

P¯ÌbÏhy dÏtÌ, kterÈ v†Klok·nku tr·vily sv·teËnÌ dny,jsou r˘znÈ, ale vöechny majÌ shodn˝ znak: zaË·tek je-

OblÌbencem pracovnic Klok·nku i host˘ z†VäFSje jedenap˘llet˝ VaöÌk.Eva Paraskov· pat¯Ì mezi jeho nejmilejöÌ tety.

Hana Kub·Ëov· se p¯i n·vötÏvÏ Klok·nku zaöla podÌvatza Ëtrn·ctilet˝m Luk·öem. AËkoliv byly v·noËnÌ pr·zdninydoslova za dve¯mi, vÏnoval se uËenÌ.

D·rky za vybranÈpenÌze a sbÌrkuodloûen˝ch,ale zachoval˝ch,hraËek a odÏv˘dovezly studentkydo za¯ÌzenÌKlok·nek samy.Na snÌmku d·rkyp¯erovn·v· HanaKub·Ëov·.

Studenti se rozhodlipomoci pot¯ebn˝m

jich ûivota v˘bec nebyl lehk˝. NÏkterÈ tu pob˝vajÌ p·rdnÌ Ëi t˝dn˘, pro jinÈ se ûateckÈ za¯ÌzenÌ st·v· na delöÌËas skuteËn˝m domovem.

I z toho d˘vodu chtÏjÌ studenti t¯Ìdy 3KVSMO v†pod-po¯e Klok·nku pokraËovat alespoÚ do konce studia.VÏ¯Ì, ûe pak se zapoËatÈ spolupr·ce ujmou jejichn·sledovnÌci.

Marta Ctiborov·studentka 3. roËnÌku VäFS Most

25b¯ezen 2005

Studentsk· arÈna

Ante victoriam triumphandum non est. Dokuds nezvÌtÏzil, nej·sej.

M· budoucnost WAPnebo HTTP protokol?

MilÌ Ëten·¯i Xadonie,

jsem vaöÌm kolegou ve dvou rovin·ch: jsem studentemmagisterskÈho studia (absolventem bakal·¯skÈho studiaVäFS) a souËasnÏ p¯edn·öejÌcÌm p¯edmÏtu Aplikovan· in-formatika. I p¯es sv˘j dosud mlad˝ vÏk m·m pomÏrnÏ roz-s·hlÈ zkuöenosti. Realizoval jsem projekty pro zahraniËnÌfirmy, dÏlal jsem projektovÈ vedenÌ projekt˘ pro velkÈ z·-kaznÌky (nap¯. Citibank, »esk˝ Telecom, äkoda Auto...), nynÌse zab˝v·m ve spoleËnosti Smartdata, s.r.o. (jejÌmû jsemzakladatelem) mobilnÌmi ¯eöenÌmi a modernÌmi technolo-giemi obecnÏ.

Abych p¯ispÏl do souboru zajÌmav˝ch Ël·nk˘, jeû p¯in·-öÌ v†kaûdÈm ËÌsle Xadonie, pÌöi o tÈmatu, kterÈ mne velmizajÌm· a o kterÈm Ëasto p¯em˝ölÌm. P¯edpokl·d·m, ûe tato˙vaha nastartuje p¯em˝ölenÌ i u V·s a ûe se t¯eba spoleË-nÏ†sejdeme na nÏjakÈm z·jmovÈm semin·¯i, kter˝ m·mv†˙myslu uspo¯·dat podle Vaöich ohlas˘ nÏkdy na ja¯e2005.

TÈma, o kterÈm p¯em˝ölÌm, je budoucnost mobilnÌchtechnologiÌ, a to hlavnÏ souboj technologiÌ, kde je zatÌmnejasn˝ v˝sledek ñ WAPu a HTTP. V†souËasnÈ dobÏ jiûvöechny novÏ prod·vanÈ mobilnÌ telefony podporujÌ WAP.SouËasnÏ ale p¯ich·zejÌ novÈ telefony typu Ñkomunik·torì,nÏkdy naz˝vanÈ jako ÑchytrÈì telefony, a ty jiû umoûÚujÌi†posÌl·nÌ Email˘ a otevÌr·nÌ z·kladnÌch soubor˘ MS-Office(nap¯. MS-Word, MS-Excel, ...). Tyto telefony obsahujÌ zjed-noduöenou podobu internetovÈho prohlÌûeËe Internet Ex-plorer nebo podobnÈho, a tak se p¯id·v· k†tÏmto mobil-nÌm telefon˘m podpora HTTP protokolu. OË tu jde,p¯ipomenu z·kladnÌm popisem obou protokol˘, jejich spe-cifik, v˝hod, nev˝hod a p¯ÌpadnÏ rozdÌl˘.

HTTP protokol ñ Zkratka HTTP znamen· HyperTextTransfer Protocol. Protokol je princip p¯enosu, kter˝ vyuûÌ-vajÌ internetovÈ prohlÌûeËe ve stolnÌm poËÌtaËi nebo note-booku, dostupn˝ je takÈ na poËÌtaËÌch do dlanÏ (PDA)a†v†takzvan˝ch chytr˝ch telefonech. U tÏchto za¯ÌzenÌ sepoËÌt· s dostateËnÏ velk˝m barevn˝m displayem, proto jsouwebovÈ str·nky pro HTTP protokol velmi komfortnÌ ñ umoû-ÚujÌ nap¯. zobrazov·nÌ tabulek, obr·zk˘ nebo t¯eba odesÌ-l·nÌ soubor˘

WAP protokol ñ Zkratka WAP znamen· Wireless Ap-plication Protocol. Jedn· se o bezdr·tov˝ aplikaËnÌ proto-kol. Je to novÏ (nynÌ jiû nÏkolik let) definovan˝ protokolv†oblasti GSM pro zobrazenÌ WWW str·nek na mobilnÌchkomunikaËnÌch za¯ÌzenÌch. WAP protokol se st·le vyvÌjÌ po-dobnÏ jako HTTP protokol. PostupnÏ WAP podporuje i jed-noduööÌ grafiku, protoûe novÈ telefony s†barevn˝m disple-jem ji samoz¯ejmÏ podporujÌ take, a d·le obsahuje i reûimöifrovanÈho p¯enosu dat. V˝hodou WAPu v†dneönÌ dobÏje jeho dostupnost ñ staËÌ bÏûn˝ mobilnÌ telefon , aby bylomoûnÈ odkudkoliv zÌsk·vat informace komfortnÏji a jedno-duöeji, neû je tomu u textov˝ch zpr·v SMS. V†WAPu je

moûnÈ naprogramovat r˘zn· in-teraktivnÌ menu, v˝bÏry dat z se-znam˘, kontrola vloûen˝ch data jejich form·t˘ a dalöÌ.

Pro rozvoj ˙vah je nutnÈ sle-dovat aktu·lnÌ trh s†mobilnÌmi¯eöenÌmi. Jako p¯Ìklad uvedu ¯e-öenÌ naöÌ spoleËnosti, tzv. Mobi-le Portal. Produkt umoûÚuje vel-mi efektivnÌ formou zajiöùovatmobilnÌ p¯Ìstup do firemnÌho in-formaËnÌho systÈmu nebo skorolibovolnÈ datab·ze. Produkt umÌ p¯ijÌmat SMS, p¯ijÌmat dataz†Email˘, p¯ÌjÌmat data z†WAPu a HTTP rozhranÌ. OdesÌl·-nÌ dat k†uûivateli je umoûnÏno opÏt stejn˝mi komunikaËnÌ-mi medii. Pro p¯Ìstup k†datab·zi se uûivatel obejde bezjakÈkoliv rozs·hlejöÌ znalosti programov·nÌ. Toto je zajiötÏ-no dÌky modulu Visual Application Creator, kter˝ dok·ûeudÏlat jakÈkoliv WapovÈ, http nebo sms menu. Takto jemoûnÈ vytvo¯it wapovÈ str·nky, mobilnÌ on-line objedn·v-kov˝ systÈm, rezervaËnÌ systÈm, mobilnÌ sbÏr dat, p¯Ìstupk†firemnÌ datab·zi nebo jinÈ bÏhem desÌtek minut nebomaxim·lnÏ nÏkolika hodin.

Bezpochyby jste post¯ehli, ûe st·le uv·dÌm WAP i HTTPprotokol dohromady. TÌm ¯Ìk·m, ûe si†jejich budoucnostÌa†jejich budoucÌm pouûitÌm nejsem jist˝.

Je pravdÏpodobnÈ, ûe souËasnÈ HTTP rozhranÌ se buded·le rozöi¯ovat smÏrem k†multimediÌm na internetu. We-bovÈ str·nky budou obsahovat vyööÌ mnoûstvÌ r˘zn˝chanimacÌ, videa a pravdÏpodobnÏ st·le ËastÏji bude i inte-grov·n zvuk. WAP se bude rozöi¯ovat do podoby souËas-nÈho internetu, takûe v†nÏm budou p¯ib˝vat r˘znÈ obr·z-ky a podobnÏ. »asem se oba protokoly moûn· p¯iblÌûÌnatolik, ûe postupnÏ splynou. To je ale v˝hled na mnoholet dop¯edu.

Pokud se o danÈ tÈma zajÌm·te, uvÌt·m Vaöe ohlasy a†do-tazy na e-mailovÈ adrese: [email protected] .

Jan BartoöSmartdata, s.r.o.


Studentsk· arÈna

Amittit totum, qui mittit ad omnia votum. Kdo chce mnoho, ztratÌ vöechno.

IT okÈnkoVe svÈm minulÈm

p¯ÌspÏvku jsem psalo†Service packu 2 ajeho uûiteËnosti. LeËjak uû u Microsoftu(ale nejen u nÏj) b˝v·zvykem, ani Servicepack 2 nenÌ bez chy-

by. ZlepöenÌ bezpeËnosti a zal·tov·-nÌ star˝ch bezpeËnostnÌch dÏr otev¯e-lo nÏkterÈ starÈ bezpeËnostnÌ mezeryv†prohlÌûeËi Internet Explorer a zne-p¯Ìjemnilo nÏkter˝m uûivatel˘m po-uûÌv·nÌ technologie Bluetooth. NavÏtöinu tÏchto problÈm˘ se jiû v†sou-ËasnÈ dobÏ d· neofici·lnÏ sehnat ¯e-öenÌ a vÏ¯Ìm, ûe ofici·lnÌ ¯eöenÌ p¯ijdebrzy. LeË Internet Explorer z˘st·v·st·le dÏrav˝.

V†tomto p¯ÌspÏvku se zamÏ¯Ìm naty oblasti bezpeËnosti, ve kter˝ch sys-tÈm Windows (ani po instalov·nÌ Ser-vice packu 2) nenÌ schopen uûivateleuspokojivÏ chr·nit. Jedn· se p¯ede-vöÌm o zabezpeËenÌm proti Ëerv˘m,trojsk˝m koÚ˘m, spyware a dialer˘m.DefinicÌ tÏchto pojm˘ jsem se zab˝-val ve sv˝ch p¯edeöl˝ch p¯ÌspÏvcÌch,takûe zopakuji jen ve struËnosti, oËjde.

»ERV je parazit öÌ¯ÌcÌ se prost¯ed-nictvÌm sÌtÏ. NejËastÏji se s†nÌm set-k·v·me v†naöich e-mailov˝ch schr·n-k·ch, ale m˘ûeme jej chytit i p¯ibrouzd·nÌ po internetu ñ zvl·ötÏ pakp¯i brouzd·nÌ po str·nk·ch s Ñlechti-v˝m obsahemì. Nep¯Ìjemn· vlastnostpravÈho Ëerva je, ûe se dok·ûe öÌ¯its·m skrz bezpeËnostnÌ dÌry v†systÈ-mu. M˘ûeme jej tedy chytit a nemu-sÌme o tom v˘bec vÏdÏt.

TROJSK› KŸ“ se naötÏstÌ s·m öÌ-¯it nedok·ûe. Ke svÈ zlot¯ilÈ Ëinnostipot¯ebuje pomoc nÏkterÈho ÑochotnÈ-hoì uûivatele. K˘Ú se tv·¯i jako uûiteË-n˝ program ñ nap¯Ìklad jako jedno-duch· hra, spo¯iË obrazovky, prohlÌ-ûeË obr·zk˘ apod. PotÈ, co je uûivate-lem spuötÏn, m· volnÈ pole p˘sobnos-ti ñ m˘ûe zaËÌt ökodit. Nep¯ÌjemnÈ je,ûe trojötÌ konÏ b˝vajÌ, oproti Ëerv˘mËi vir˘m, pomÏrnÏ velcÌ, a mohou pro-to zvl·dat velmi pokroËilÈ funkce.

SPYWARE je v†souËasnosti problÈ-mem ËÌslo jedna. VÏtöinou se s†nÌmsetk·me v†podobÏ malÈho progr·m-ku, kter˝, potÈ co se usÌdlÌ v†poËÌtaËi,monitoruje Ëinnost uûivatele a infor-muje o tom t¯etÌ ñ v†drtivÈ vÏtöinÏp¯Ìpad˘ neû·doucÌ ñ stranu. Zvl·d·samoz¯ejmÏ i dalöÌ funkce, ale jiû tatoje dostaËujÌcÌm d˘vodem k†tomu,

aby nebyl souË·stÌ naöich poËÌtaË˘.Nep¯ÌjemnÈ je, ûe spyware je souË·stÌnÏkter˝ch leg·lnÌch instalacÌ, jako jenap¯Ìklad GetRight, p¯ehr·vaË Rad-Light nebo DivX Pro kodek. Pokud zÌs-k·te spyware touto formou, vÏzte, ûejej m·te zcela leg·lnÏ a ûe o nÏmvlastnÏ ÑvÌteì, protoûe zmÌnka o nÏmbyla v†licenËnÌ smlouvÏ p¯i instalaci,kterou si samoz¯ejmÏ kaûd˝ uûivatelvûdy ¯·dnÏ p¯eËte ...

DIALER je progr·mek, kter˝ se dopoËÌtaËe dostane za jedin˝m, zatovöak velmi nep¯Ìjemn˝m ˙Ëelem. Je-liuûivatel p¯ipojen k†internetu p¯es vy-t·ËenÈ telefonnÌ ËÌslo, snaûÌ se totoËÌslo p¯esmÏrovat na jinÈ, avöak dra-ze placenÈ spojenÌ se zvl·ötnÌ tarifika-cÌ. Cena internetu p¯es takto vytoËe-nÈ ËÌslo m˘ûe dosahovat aû 60 korunza minutu. TelefonnÌ ËÌsla se zvl·ötnÌtarifikacÌ se pouûÌvajÌ zcela leg·lnÏ kekomerËnÌm ˙Ëel˘m ñ vÏtöinou pro p¯Ì-stup k†placenÈmu obsahu typu jiûv˝öe zmÌnÏn˝ch Ñlechtiv˝ch obr·zk˘ì.Dialer toto dÏl· skry- tÏ, bez vÏdomÌuûivatele, ale provozovatel uûivatelo-vy telefonnÌ linky musÌ na konci danÈ-ho fakturaËnÌho obdobÌ tuto cenu zap¯ipojenÌ zohlednit, protoûe takto uûi-vatelem prosurfovanÈ penÌze jiû zapla-til t¯etÌ stranÏ jakoûto poskytovateliplacenÈho obsahu.

Jak se tedy m·me proti tÏmto hroz-b·m chr·nit? NejlÈpe instalacÌ vhod-n˝ch ochrann˝ch program˘. NicmÈ-nÏ ani ta nejlepöÌ ochrana uûivatelinezaruËuje absolutnÌ bezpeËnost.Vöechny nÌûe popsanÈ programy majÌjedno spoleËnÈ ñ fungujÌ jako preven-ce, nikoliv jako dokonal˝ a vöestran-n˝ lÈk, a aby byly schopny spr·vnÏfungovat, pot¯ebujÌ Ëas od Ëasu ak-tualizovat. Zvl·ötÏ pak u antivir˘, hlÌ-daË˘ spyware, antidialer˘ nebo vy-hled·vaË˘ trojsk˝ch konÌ doporuËujiprov·dÏt aktualizaci alespoÚ jeden-kr·t za t˝den.

Neû p¯ikroËÌm k†samotn˝m ochran-n˝m program˘m, r·d bych zde upo-zornil na jednu obrovskou bezpeË-nostnÌ slabinu systÈmu Windows.Tato slabina se jmenuje Internet Ex-plorer. P¯estoûe se Microsoft snaûÌ uËi-nit tento internetov˝ prohlÌûeË bez-peËn˝m, jeho snaha bohuûel st·lenenese k˝ûenÈ Ñplodyì. DoporuËujiproto vöem, kte¯Ì nemusÌ Internet Ex-plorer pouûÌvat, aby zv·ûili alterna-tivnÌ ¯eöenÌ, kter· b˝vajÌ jednak bez-peËnÏjöÌ a Ëasto takÈ rychlejöÌ. Jedno,dle mÈho n·zoru velmi poda¯enÈ al-ternativnÌ ¯eöenÌ se skr˝v· pod n·-zvem Opera a naleznete je na www.opera.com. DalöÌ, v†souËasnÈ dobÏvelmi popul·rnÌ ¯eöenÌ se jmenuje

Mozilla FireFox. Toto ¯eöenÌ nalezne-te na http://www.mozilla-europe.org/cs/products/firefox/.

A nynÌ jiû p¯istoupÌm ke slÌben˝mochrann˝m program˘m.

FIREWALL. O tom, k†Ëemu je firewalluûiteËn˝, jsem psal v†jednom ze sv˝chp¯edeöl˝ch p¯ÌspÏvk˘, takûe budustruËn˝. Firewall je program, jehoûhlavnÌm ˙kolem je kontrolovat p¯Ì-chozÌ a†odchozÌ komunikaci poËÌta-Ëe (uûivatele) s†internetem. Spr·vn˝firewall by tedy mÏl detekovat kaûd˝program, kter˝ se pokouöÌ z†uûivate-lova poËÌtaËe p¯ipojit na internet a(v z·vislosti na nastavenÌ) to uûivate-li ozn·mit a zeptat se, zda tento pro-gram uûivatel pustÌ, Ëi mu komunika-ci s†internetem zak·ûe.

Z·kladnÌ rozdÏlenÌ firewall˘ je: fi-rewally hardwarovÈ a softwarovÈ.HardwarovÈ firewally jsou Ëasto vel-mi ˙Ëinn˝m, ale Ëasto takÈ pomÏrnÏdrah˝m ¯eöenÌm. NicmÈnÏ softwaro-vÈ firewally mohou svoji sluûbu ko-nat takÈ velmi dob¯e.

To, jak bude dan˝ softwarov˝ fire-wall na danÈm poËÌtaËi ˙Ëinn˝, z·le-ûÌ z†velkÈ Ë·sti na samotnÈm uûiva-teli ñ na tom, kterÈ programy a sluûbyk†internetu p¯es firewall pustÌ a kte-rÈ nikoliv. Zvl·ötÏ pak je dobrÈ db·tzv˝öenÈ opatrnosti po ËerstvÈ insta-laci softwarovÈho firewallu (d·le jenfirewallu) do poËÌtaËe. V†tomto sta-diu se bude firewall Ëasto hl·sit a û·-dat uûivatele o rozhodnutÌ ñ a tatorozhodnutÌ by mÏl uûivatel v·ûit vel-mi peËlivÏ.

V†dneönÌ dobÏ m·me moûnost v˝-bÏru z†velkÈho mnoûstvÌ firewall˘a†nenÌ v†m˝ch sil·ch vöechny tytoprodukty zhodnotit a doporuËit ÑtennejlepöÌì. M· doporuËenÌ budou vy-ch·zet z†m˝ch osobnÌch zkuöenostÌs†dan˝m produktem.

Mezi nezn·mÏjöÌ a asi nejrozöÌ¯e-nÏjöÌ firewall pat¯Ì ¯eöenÌ od Syman-tecu s†n·zvem Norton Personal Fire-wall, jehoû trial verzi nalezneme nahttp://nct.digitalriver.com/0001/. Toto¯eöenÌ neodsuzuji, ale osobnÏ se ra-dÏji p¯ikl·nÌm k†jin˝m produkt˘m.Str·nka Symantecu n·m vöak m˘ûeposlouûit jako celkem ˙Ëinn˝ pomoc-nÌk p¯i zjiöùov·nÌ bezpeËnostnÌch sla-bin na naöem poËÌtaËi. Na adresehttp://security.symantec.com/sscv6/ de-fault.asp?productid=symhome&langid=ie&venid=sym nalezneme odkaz naprovedenÌ ÑbezpeËnostnÌ provÏrkyì,jejÌû v˝sledky b˝vajÌ Ëasto velmi zajÌ-mavÈ.(konec 1. Ë·sti) Pavel Skotnica

student 3. roËnÌku

27b¯ezen 2005

Studentsk· arÈna

Ad praesens ova cras pullis sunt meliora. LÈpe dnes vejce, neû zÌtra slepice. LepöÌ vrabec v†hrsti neûli holub na st¯eöe.

To nic, to jen takÖPr˘vodce po restauracÌch v†okolÌ ökoly v†EstonskÈ ulici

ÑAllez, venez! Milord! Vous asseyez a ma tableÖì oz˝val sez†r·diÌ na konci lÈta hlas zpÏvaËky In-Grid, a aËkoliv to auto¯itohoto hitu p˘vodnÏ asi mysleli trochu jinak, nejednou jsemuposlechl, a proto nynÌ mohu napsat p·r slov i o nÏkolika pod-nicÌch v†okolÌ novÈho p˘sobiötÏ VäFS ñ v†okolÌ EstonskÈ uliceve VröovicÌch.

Vzhledem k†tomu, ûe VäFS st·le sÌdlÌ i na SmÌchovÏ, ne-mohu se vyhnout srovn·v·nÌ. A to srovn·v·nÌ nep¯Ìliö lichoti-vÈmu v˘Ëi VröovicÌm. TÏm ve Ñvybavenostiì chybÌ zejmÈnacentrum s†modernÌmi kav·rnami, restauracemi a obchody,jakÈ m· SmÌchov v†okolÌ k¯iûovatky AndÏl. ÿeöenÌ je v†nedo-hlednu, p¯estoûe v†dohlednÈ dobÏ bude v provozu centrumEden: to bude od EstonskÈ ulice pomÏrnÏ daleko. Hust· sÌùkvalitnÌch podnik˘ a obchod˘, jako je oblast okolo V·clavskÈ-ho n·mÏstÌ ve VröovicÌch, rovnÏû nenÌ. Takûe konec smÌchov-skÈho pohodlÌ, musÌ se hledat. Ale nechcete-li tedy hledatjehlu v†kupce sena, navÌc metodou pokus˘ a omyl˘, tak po-kraËujte ve ËtenÌ tohoto p¯ÌspÏvku.

MONEY MURPHYíS, Krymsk· 39 hodnocenÌ: ***1/2

PrvnÌ podnik naöeho pr˘vodce je asi t¯i minuty ch˘ze odbudovy ökoly, kousek za tramvajovou zast·vkou ÇRusk·ë. NabÌzÌp¯ibliûnÏ 85 mÌst k†sezenÌ ve dvou Ë·stech ñ menöÌ p¯ÌzemnÌa vÏtöÌ suterÈnnÌ. Ta suterÈnnÌ je pomÏrnÏ temn·, takûe CzechBusiness Weekly si radÏji odloûte. A odloûte i†pomyölenÌ nanÏjakou pohodlnou polohu, protoûe v†Money Murphyís ji kv˘-li nepohodln˝m prost˝m pravo˙hl˝m lavicÌm (kterÈ nabÌzejÌnejvÌce mÌst k†sezenÌ) musÌte ¯Ìct adieu. A kdyû k pohodÏ ne-p¯ispÏjÌ ani rustik·lnÌ doplÚky na stÏn·ch, tak se vaöe pozor-nost obr·tÌ k†jÌdelnÌmu a n·pojovÈmu lÌstku a vÏci se koneË-nÏ zaËnou mÏnit k†lepöÌmu.Tento podnik m· dva jÌdelnÌ lÌstky:prvnÌ, z·kladnÌ, s†pomÏrnÏ öirokou nabÌdkou jÌdel po cel˝ den(cca 100ñ200 KË) a druh˝ s†pomÏrnÏ skromnou nabÌdkoupolednÌho menu (cca 60 KË). Oba tyto lÌstky spojuje fakt, ûeporce a chuù jsou mÏrnÈ cenÏ: coû v†prvnÌm p¯ÌpadÏ je dobr·vizitka podniku, zatÌmco ve†druhÈm ne. NavÌc v†druhÈm p¯Ì-padÏ se i m˘ûe st·t, ûe nÏkter· jÌdla jsou jiû okolo t¯in·ctÈhodiny vyprod·na. SouË·stÌ Ñz·kladnÌhoì jÌdelnÌho lÌstku jei†n·pojov˝ lÌstek s†pomÏrnÏ sluönou nabÌdkou n·poj˘, kterÈdominuje nabÌdka r˘zn˝ch piv, ze kterÈ si t¯eba vyberou i†ab-stinenti.

Co tedy ¯Ìci na z·vÏr o podniku, kde se setk·te s†dnes jiûpomÏrnÏ vz·cn˝mi konzumaËnÌmi lÌstky na stolech? Jakkolinikterak neoslnÌ, d· se do nÏj chodit pomÏrnÏ Ëasto.

U ZLAT… PäENICE, Rusk· 34 hodnocenÌ: **1/2

Druh˝m podnikem naöeho pr˘vodce je klasick· Ëesk· hos-poda. Klasick· Ëesk· hospoda s†asi 35 mÌsty u stol˘ ve dvoumÌstnostech, doplnÏn˝ch jiû asi ne tak kapacitnÌm (bÏûnÏ ne-otev¯en˝m) salÛnkem. Vzhledem k†tomu, ûe jsem od interiÈ-ru nic neËekal, tak mÏ ani podivnÏ zpracovan˝ strop, ani (opÏt)pravo˙hlÈ lavice nep¯ÌjemnÏ nep¯ekvapily. Trochu nep¯Ìjem-n˝m p¯ekvapenÌm byla nep¯Ìliö rychl· obsluha a d˘vÏru vemnÏ nevzbudily p¯Ìbory jiû p¯ipravenÈ na stolech.

Ale jak ze zkuöenostÌ vÌm, tak ne ˙plnÏ dobrÈ prost¯edÌ ne-musÌ nic vypovÌdat o nabÌzenÈm jÌdle. A pro ty, kte¯Ì do tÈtorestaurace jdou na obÏd, je urËeno p¯edevöÌm dennÌ menu.

DennÌ menu, zde napsanÈ k¯Ìdou na tabuli na stÏnÏ res-taurace, sice bylo lehce neËitelnÈ (zejmÈna pro ty, kte¯Ì nese-dÌ Ëelem k†onÈ tabuli), ale nabÌzelo celkem sluönou nabÌdkuhotov˝ch jÌdel (cca 65 KË). Bohuûel, tak jak nebyl dokonal˝tento zp˘sob nabÌdky, nebylo dokonalÈ ani jÌdlo samotnÈ.

KromÏ nep¯Ìliö vydatnÈ porce zklamalo i pomÏrnÏ nev˝raz-nou chutÌ a dojmem Çnastavovanostië.

Jestli jsem na zaË·tku zmÌnil, ûe obsluha zde nebyla p¯Ìliörychl·, tak to platilo pouze v Çpr˘bÏhuë obÏda. V†okamûiku,kdy jsem vyt·hl penÏûenku, p¯iöel ËÌönÌk a seËetl ˙ËetÖ To seËasto nest·v·.

U ZlatÈ pöenice je tedy mÌsto zejmÈna pro ty, kte¯Ì se chtÏjÌnajÌst v†blÌzkosti ökoly (vzd·lenost je asi t¯i minuty) a to bezvÏtöÌch n·rok˘ na prost¯edÌ Ëi na jÌdlo.

AGRICOLA, Rostovsk· 25 hodnocenÌ: ***1/2

V†roli pr˘vodce jsem v·s provedl irskou restauracÌ, potomklasickou Ëeskou hospodou, tak teÔ nabÌdnu nÏco mondÈn-nÏjöÌho. Restaurace Agricola se nach·zÌ kousek od VröovickÈ-ho n·mÏstÌ ve smÏru k†HavlÌËkov˝m sad˘m, asi osm minutch˘ze od ökoly. Je to p¯Ìjemn· hotelov· restaurace, byù v†po-divnÏ opravenÈm domÏ, ozdobenÈm imitacÌ podloubÌ.

Kapacita Agricoly je asi 40 mÌst u stol˘, z†nichû nÏkterÈ jsouv†klasickÈm a nÏkterÈ v†boxovÈm uspo¯·d·nÌ. UrËitou slabi-nou jinak p¯ÌjemnÈho interiÈru je öpatnÈ odvÏtr·v·nÌ. Jak uû jezvykem, kromÏ bÏûnÈho jÌdelnÌho lÌstku m· i nabÌdku polednÌ-ho menu (cca 70 KË). To jsem elegantnÏ vynechal, dal si p¯Ì-jemnÈ p¯ekvapenÌ n·pojovÈho lÌstku ñ portskÈ ñ a†zaËal si vy-bÌrat nÏco z†bÏûnÈho, dost obs·hlÈho, jÌdelnÌho lÌstku (cca100ñ250 KË). Kdyû uû jsem mÏl sladkÈ pitÌ, chtÏl jsem nÏcosladkÈho i k†jÌdlu: vybral jsem si steak s†brusinkovou om·Ë-kou. Vûdycky jsem si myslel, ûe jÌdlu rozumÌm,ale asi jsem sem˝lil, to jÌdlo moc sladkÈ nebylo. SpÌöe bylo dost ko¯enÏnÈ.

Samostatnou kapitolou byla obsluha. Rychl·, ochotn·, aleobËas ponÏkud zmaten·, dezorientovan·. (A snad i sladk·,byù za svÈ ˙smÏvy jsem si jistÏ zaslouûil vÌcÖ Snad p¯ÌötÏ.A†snad mÏ nikdo nep¯edbÏhne...)

MAN›RA, Moskevsk· 23 hodnocenÌ: ****Kdyû Agricola nebyla tak Çsladk·ë, jak jsem Ëekal, tak jsem

chtÏl nÏkam na dezert. A to doslova na dezert. Zaujala mÏkav·rna ñ restaurace Man˝ra u tramvajovÈ zast·vky Vröovic-kÈ n·mÏstÌ, takÈ asi t¯i minuty ch˘ze od ökoly. Zaujala, alesotva jsem do nÌ jen ode dve¯Ì nahlÈdl, hned mÏ ËÌönÌk zvald·l. Tak jsem öel. VyznavaËe politickÈ korektnosti by potÏöilmoûnostÌ v˝bÏru mezi d˘slednÏ oddÏlen˝mi ku¯·ckou a ne-ku¯·ckou Ë·stÌ. ObÏ jsou za¯Ìzeny v†zajÌmavÈm retro stylu (byùta neku¯·ck· spÌöe v ÑzajÌmavÈmì). Sedl jsem si tam, odkudbylo vidÏt po celÈm podniku.

Dal jsem si cafÈ latte a neperlivou miner·lku a zaËetl se donabÌdky. V†tÈ jsem narazil na skuteËnÏ zajÌmavÈ vÏci: nap¯Ì-klad na to, ûe aË tento podnik otevÌr· aû v†deset hodin, nabÌzÌi nÏkolik snÌdaÚov˝ch menu. ZbÏûnÏ jsem si p¯eËetl i dennÌmenu (cca 70 KË), standardnÌ nabÌdku jÌdel (cca 80ñ150 KË),rozs·hlou nabÌdku n·poj˘, a podrobnÏji se zaËetl aû do specia-lity podniku ñ palaËinek. Uû jsem nechtÏl slanÈ (ÑGaletyì; 75ñ125KË), ale sladkÈ (ÑCrepesì; 75 KË), nabÌzenÈ v†r˘znÈm provedenÌ.

P¯i Ëek·nÌ jsem pozoroval projÌûdÏjÌcÌ tramvajeÖ Zanedlou-ho jsem dostal svÈ palaËinky, jejichû jedinou vadou na kr·sebyla ölehaËka ze spreje. (Je sladöÌ, neû ölehaËka ze stroje.)ProË svÏt nenÌ dokonal˝? A jako by tÏch sladk˝ch vÏcÌ snadbylo m·lo, z†reproduktor˘ r·dia se ozvala pomal· pÌsniËkaRickyho Martina. (TaktÈû velmi Ñsladk·ì.) PalaËinka byla velmidobr·, ale bez problÈm˘ by staËila jako hlavnÌ jÌdlo? To uû aleÈter ovl·dla Marie Rottrov· (takûe...) ÑTo nic, to jen tak, dooËÌ mi padlo asi zrnko prachuÖì Jan BÌlek

student 3. roËnÌku VäFS


Humor

Adversa magnos probant. NeötÏstÌ provÏ¯Ì charakter.

»esk· p¯ÌslovÌp¯eloûen· do vÏdeckÈ ËeötinyChemick· slouËenina vodÌku s†kyslÌkem, jeû produkuje mini-m·lnÏ bell˘, p˘sobÌ erozÌ na vrstvy hornin, uloûen˝ch po-dÈl jejÌ trajektorie.Tich· voda b¯ehy mele.

Abundance öelem z†Ëeledi Canidae p¯ivodÌ exitus hlodav-ce z†Ëeledi Leporidae.Mnoho ps˘ ñ zajÌcova smrt.

Kdo odol·v· pokuöenÌm nepodlehnout touze nechat d¯Ì-mat vlastnÌ energii, b˝v· obklopen chlorofylem.Komu se nelenÌ, tomu se zelenÌ.

Na mÌstÏ, nach·zejÌcÌm se v†bezprost¯ednÌ blÌzkosti za¯Ìze-nÌ slouûÌcÌho k†instalaci svÏtelnÈho zdroje, dopad· minim·l-nÌ poËet paprsk˘ ze zdroje se öÌ¯ÌcÌch.Pod svÌcnem b˝v· tma.

P¯i poklesu produktivity pr·ce na nulu projevÌ se tot·lnÌnedostatek kruhovÈho peËiva, p˘sobÌcÌho obezitu obyvatel-stva.Bez pr·ce nejsou kol·Ëe.

N·raz akustick˝ch vln, öÌ¯ÌcÌch se ze zdroje v†lidskÈm hrd-le, se odrazÌ od bariÈry kompaktnÌ hmoty a sÌla i kvalitazpÏtnÈ vlny je adekv·tnÌ p˘vodnÌmu impulsu.Jak se do lesa vol·, tak se z†lesa oz˝v·.

Kategorick˝ imperativ nedovoluje libovolnÈmu subjektu li-kvidovat zdroj infraz·¯enÌ, kter˝ sv˝m behavioristick˝m sys-tÈmem neatakuje t˝û subjekt, neboù jeho radiace se chov·inertnÏ k†tÏlesnÈ integritÏ dotyËnÈho subjektu.Co tÏ nep·lÌ, nehas!

Druh· mocnina t¯Ì profesÌ se jevÌ prvnÌm dvojËÌslÌm dekadic-kÈ soustavy pauperizace.Devatero ¯emesel ñ des·t· bÌda.

StriktnÌ dodrûov·nÌ z·sad obËanskÈho souûitÌ vede k†maxi-m·lnÌ dÈlce pÏöÌho transferu jednotlivce, kter˝ se tak chov·.S†poctivostÌ nejd·l dojdeö.

P¯enos informace od jedince s†kalorick˝m deficitem k†je-dinci s†kalorickou pot¯ebou jiû saturovanou je blokov·n.Syt˝ hladovÈmu nevÏ¯Ì.

P¯i zjiötÏnÌ z·mÏrnÈho transportu Ë·sti horniny od obËanaA k obËanovi B je poslednÏ jmenovan˝ povinen uskuteËnitzpÏtn˝ p¯esun po stejnÈ dr·ze, tedy v†opaËnÈm smÏru,k†prvnÏ jmenovanÈmu, avöak s†pouûitÌm ûitnÈho peËiva.Kdo po tobÏ kamenem, ty po nÏm chlebem.

U z·vod˘ na zpracov·nÌ obilÌ, ¯Ìzen˝ch mytologick˝mi by-tostmi, je pomÏrnÏ nÌzk· produktivita pr·ce vyv·ûena na-prostou spolehlivostÌ.BoûÌ ml˝ny melou pomalu, ale jistÏ.

Kinetick· energie eroticky motivovanÈho bilater·lnÌho, zpra-vidla heterosexu·lnÌho vztahu m˘ûe b˝t pouûita k†transferuvysok˝ch geologick˝ch ˙tvar˘.L·ska hory p¯en·öÌ.

InformaËnÌ kapacita jedince po sistaci srdeËnÌ Ëinnosti jerovna plynov˝m zplodin·m jeho metabolismu.Mrtv˝ prd vÌ.

P¯i nadmÏrnÈm zvyöov·nÌ pohybu dolnÌch konËetin ve znaË-nÈm ËasovÈm rozpÏtÌ za ˙Ëelem dosaûenÌ naplnÏnÌ slouËe-ninou vodÌku a kyslÌku n·dobu s†˙chopem dojde jednohodne k†uvolnÏnÌ molekul spojujÌcÌch n·dobu s†˙chopem,ËÌmû se jmenovan˝ p¯edmÏt rozdÏlÌ ve dva segmenty.Tak dlouho se chodÌ se dûb·nem pro vodu,aû se ucho utrhne.

PodmÌnkou koexistence jedince druhu Homo sapiens a†spo-leËenstvÌ Canis lupus je sjednocenÌ akustickÈ sign·lnÌ sou-stavy.Kdo chce s†vlky ûÌti, musÌ s†nimi v˝ti.

»·steËn· imobilita muskulatury vyvÏrajÌcÌ z†pasivity p¯Ìsluö-nÈho cerebroor·lnÌho centra vede k†souhrnu nep¯Ìzniv˝chokolnostÌ pro jedince p¯Ìmo fat·lnÌch a zcela denudova-n˝ch.LÌn· huba ñ holÈ neötÏstÌ.

»Ìslo, jÌmû lze vyj·d¯it lingvistickou potenci vlastnÌ osob-nosti, se rovn· ËÌslu, zn·sobujÌcÌmu vlastnÌ ego.Kolik ¯eËÌ zn·ö, tolikr·t jsi ËlovÏkem.

Pohybuje-li se hladina rtuti v†mÏrnÈ kapil·¯e smÏrem kest¯edu ZemÏ v†mÏsÌci naöeho osvobozenÌ SovÏtskou arm·-dou, lze oËek·vat, ûe n·ö restauraËnÌ podnik p¯esÌdlÌ dostodoly.Studen˝ m·j, v†stodole r·j.

Systematickou v˝chovu mladÈho obËana k†obranÏ vlastinelze srovn·vat s†obËankou, zakl·dajÌcÌ v˝dÏleËn˝ vztahna svÈ laktaËnÌ schopnosti.Vojna nenÌ kojn·.

Subjekt A, jenû vyvÌjÌ ˙silÌ o vytvo¯enÌ svislÈho Ëi ˙klonnÈhodÌla ˙stÌcÌho na povrch a determinujÌcÌho subjekt B, s·mopÌöe dr·hu ve zmÌnÏnÈm dÌle ˙stÌcÌ.Kdo jinÈmu j·mu kop·, s·m do nÌ pad·.

Blokov·nÌ svislÈho informaËnÌho kan·lu nelze kompenzo-vat finanËnÌ akcÌ emptio venditio ve farmaceutickÈ provo-zovnÏ.Komu nenÌ sh˘ry d·no, v†apatyce nekoupÌ.

Zaznamenal:Patrik Doldûev

29b¯ezen 2005

Focus

Ad nova homines concurrunt, ad nota non veniunt. K†novÈmu vöichni bÏûÌ, zn·mÈ ladem leûÌ.

Constitution of the European Union

PART I

TITLE I

DEFINITION AND OBJECTIVESOF THE UNION

Article I-1

Establishment of the Union

1. Reflecting the will of the citizens and States of Europe tobuild a common future, this Constitution establishes theEuropean Union, on which the Member States confer com-petences to attain objectives they have in common. TheUnion shall coordinate the policies by which the MemberStates aim to achieve these objectives, and shall exercise ona Community basis the competences they confer on it.

2. The Union shall be open to all European States whichrespect its values and are committed to promoting themtogether.

Article I-2

The Unionís values

The Union is founded on the values of respect for humandignity, freedom, democracy, equality, the rule of law andrespect for human rights, including the rights of personsbelonging to minorities.These values are common to the Member States in a soci-ety in which pluralism, non-discrimination, tolerance, jus-tice, solidarity and equality between women and men pre-vail.

Article I-3

The Unionís objectives

1. The Unionís aim is to promote peace, its values and thewell-being of its peoples.

2. The Union shall offer its citizens an area of freedom,security and justice without internal frontiers, and an in-ternal market where competition is free and undistorted.

3. The Union shall work for the sustainable developmentof Europe based on balanced economic growth and pricestability, a highly competitive social market economy, aim-ing at full employment and social progress, and a highlevel of protection and improvement of the quality of theenvironment. It shall promote scientific and technologicaladvance.

It shall combat social exclusion and discrimination, and shallpromote social justice and protection, equality betweenwomen and men, solidarity between generations and pro-tection of the rights of the child.It shall promote economic, social and territorial cohesion,and solidarity among Member States.

It shall respect its rich cultural and linguistic diversity, andshall ensure that Europeís cultural heritage is safeguardedand enhanced.

4. In its relations with the wider world, the Union shalluphold and promote its values and interests. It shall con-tribute to peace, security, the sustainable development ofthe Earth, solidarity and mutual respect among peoples,free and fair trade, eradication of poverty and the protec-tion of human rights, in particular the rights of the child,as well as to the strict observance and the development ofinternational law, including respect for the principles ofthe United Nations Charter.

5. The Union shall pursue its objectives by appropriatemeans commensurate with the competences which areconferred upon it in the Constitution.

Article I-4

Fundamental freedoms and non-discrimination

1. The free movement of persons, services, goods and cap-ital, and freedom of establishment shall be guaranteed with-in and by the Union, in accordance with the Constitution.

2. Within the scope of the Constitution, and without prej-udice to any of its specific provisions, any discriminationon grounds of nationality shall be prohibited.

Article I-5

Relations between the Union and the Member States

1. The union shall respect the equality of Member Statesbefore the constitution as well as thein national identities,inherent in their fundamental structures, political and con-stitutional, inclusive of regional and local self-government.it shall respect their essential State functions, includingensuring the territorial integrity of the State, maintaininglaw and order and safeguarding national security.

2. Pursuant to the principle of sincere cooperation, theUnion and the Member States shall, in full mutual respect,


Focus

Ad virtutem una ardua via est. Ke ctnosti vede jen jedna obtÌûn· cesta.

assist each other in carrying out tasks which flow from theConstitution.

The Member States shall take any appropriate measure,general or particular, to ensure fulfilment of the obliga-tions arising out of the Constitution or resulting from theacts of the institutions of the Union.

The Member States shall facilitate the achievement of theUnionís tasks and refrain from any measure which couldjeopardise the attainment of the Unionís objectives.

Article I-6

Union law

The Constitution and law adopted by the institutions ofthe Union in exercising competences conferred on it shallhave primacy over the law of the Member States.

Article I-7

Legal personality

The Union shall have legal personality.

Article I-8

The symbols of the Union

The flag of the Union shall be a circle of twelve goldenstars on a blue background.

The anthem of the Union shall be based on the ëOde toJoyí from the Ninth Symphony by Ludwig van Beethoven.

The motto of the Union shall be: ëUnited in diversityí.

The currency of the Union shall be the euro.

Europe day shall be celebrated on 9 May throughout theUnion.

TITLE II

FUNDAMENTAL RIGHTS AND CITIZENSHIPOF THE UNION

Article I-9

Fundamental rights

1. The Union shall recognise the rights, freedoms and prin-ciples set out in the Charter of Fundamental Rights whichconstitutes Part II.

2. The Union shall accede to the European Convention forthe Protection of Human Rights and Fundamental Free-

doms. Such accession shall not affect the Unionís compe-tences as defined in the Constitution.

3. Fundamental rights, as guaranteed by the EuropeanConvention for the Protection of Human Rights and Fun-damental Freedoms and as they result from the constitu-tional traditions common to the Member States, shall con-stitute general principles of the Unionís law.

Article I-10

Citizenship of the Union

1. Every national of a Member State shall be a citizen ofthe Union. Citizenship of the Union stall be additional tonational citizenship and shall not replace it.

2. Citizens of the Union shall enjoy the rights and be sub-ject to the duties provided for in the Constitution. Theyshall have:

(a) the right to move and reside freely within the territoryof the Member States;

(b) the right to vote and to stand as candidates in electionsto the European Parliament and in municipal elections intheir Member State of residence, under the same condi-tions as nationals of that State;

(c) the right to enjoy, in the territory of a third country inwhich the Member State of which they are nationals is notrepresented, the protection of the diplomatic and consu-lar authorities of any Member State on the same condi-tions as the nationals of that State;

(d) the right to petition the European Parliament, to applyto the European Ombudsman, and to address the institu-tions and advisory bodies of the Union in any of the Con-stitutionís languages and to obtain a reply in the samelanguage.

These rights shall be exercised in accordance with the con-ditions and limits defined by the Constitution and by themeasures adopted thereunder.

(To be continued)

31b¯ezen 2005

PARTNEÿI VYSOK… äKOLY FINAN»NÕ A SPR¡VNÕGener·lnÌ partner

HlavnÌ partne¯i

Partne¯i

StatutárníStatutárníStatutárníStatutárníStatutárníměsto Kladnoměsto Kladnoměsto Kladnoměsto Kladnoměsto Kladno

ro¨n˝k 4 / ¨˝slo 1 / bØezen 2005 · kozoroh kontro-luje systØmy, je zemitý, praktický,...

Documents